tag:blogger.com,1999:blog-2760399751025948632024-03-19T04:03:28.867+01:00Tea and Around / Čaj a to Okolo<br>Opinions, observations, thoughts about tea, tea culture, and other, more or less related matters... (english version in the future)
<br>Názory, postřehy, myšlenky o čaji, čajové kultuře a o dalších, více či méně souvisejících, věcech...LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.comBlogger27125tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-2916736314113887672016-07-03T00:10:00.002+02:002016-07-03T00:10:46.306+02:00<div style="text-align: center;">
<h2>
Dlouhodobé skladování bílého čaje - pokus první - začátek.</h2>
</div>
<div style="text-align: center;">
<h2>
Long term storage of the white tea - first test - the beginning.</h2>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vzhledem k tomu, že <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2015/12/otazky-k-dlouhodobemu-skladovani-zrani.html" target="_blank">článek ohledně zrání bílého čaje</a> neměl větší ohlas a tedy nepomohl k lepšímu porozumění daných otázek, rozhodl jsem se na to jít jinak. Otázky zůstávají stejné. Myšlenky ale doplním činy.</div>
<div style="text-align: justify;">
Ptal jsem se, zda je zrání bílého čaje možné. To stále nevím. Ale dostal jsem darem kvalitní bílý čaj, zakoupil vhodnou dózu, čaj zdokumentoval a zapečetil.<br />
<br />
Because of the fact, that <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2015/12/questions-about-long-term-storage-and.html" target="_blank">the article about the maturing of the white tea</a> did not have some response and thus did not help better understanding of these questions, I decided to change the approach. The questions remain the same. But the thoughts will be checked with actions.<br />
I was asking, if the maturing of the white tea is possible. I still dont know. But I received quality white tea as a gift and I bought a proper dose. Then the tea was documented and sealed.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A nyní nezbývá než čekat a sledovat (možná jednou ročně), co se bude dít.<br />
<br />
And now, all that remains is to wait and watch (maybe once a year), what will happen.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaRB6QrB-kS2F6cJAAuYfvqrvvg33yThNFJPs0mm8H5gRFinxRa6I87PTmht-TF4IdEHuhqkonw-iHs01_iftWUA7WvSnnu-lEGueCvycqQzbQhUMOvyyK-s4Q-qGFAUIhy-KfMlPHi4E/s1600/Such%25C3%25BD+list+1+%252B+2+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="260" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaRB6QrB-kS2F6cJAAuYfvqrvvg33yThNFJPs0mm8H5gRFinxRa6I87PTmht-TF4IdEHuhqkonw-iHs01_iftWUA7WvSnnu-lEGueCvycqQzbQhUMOvyyK-s4Q-qGFAUIhy-KfMlPHi4E/s640/Such%25C3%25BD+list+1+%252B+2+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">2012 Ye Sheng Bai Cha - bílý čaj, u kterého byl při zpracování přidán mezikrok pečení. Chuť je proto plnější a výraznější. Po třech letech v <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2012/01/skladovani-caje-obecne-me-zkusenosti-o.html" target="_blank">ALU sáčku</a> byl 23.8.2015 přemístěn do dózy, která byla vyrobena přímo pro účel dlouhodobého skladování bílého čaje.</span><br />
<span style="font-size: small;">2012 Ye Sheng Bai Cha - during processing of this white tea </span><span style="font-size: small;">there was added a substep of roasting. Therefore the taste has fuller and stronger body. After three years in the ALU bag the tea was relocated (23.8.2015) into a dose, that was specially produced for the purpose of long term storage of the white tea.</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-B5rmQIkt9Q4y93sAMiuRD64p3aybTXT4JGsKBTuSv86C2v02gim9jaXnWL0ip0TpfNKgcJgmOUmRJfY70lzoGpokFFHSMrmMDDwS7tIgsbaJ-ONGY9F5OW9fNUqy_SxjC2mVgDlfzEk/s1600/Spa%25C5%2599en%25C3%25BD+%252B+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="326" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-B5rmQIkt9Q4y93sAMiuRD64p3aybTXT4JGsKBTuSv86C2v02gim9jaXnWL0ip0TpfNKgcJgmOUmRJfY70lzoGpokFFHSMrmMDDwS7tIgsbaJ-ONGY9F5OW9fNUqy_SxjC2mVgDlfzEk/s640/Spa%25C5%2599en%25C3%25BD+%252B+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu a nálevu po klasické testerové přípravě - dva gramy čaje, vřící voda a tři minuty louhování.</span><br />
<span style="font-size: small;">The appereance of the leaf and the infusion after classical tester preparation - two grams of the tea, boiling water and three minutes of steeping.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinRdpgUnoA2vpljmYN9Cee9SZc5DJM3QVlP8hPtl9XTzZuw_vYKW9JAL1hx4Zv73eqom_wyPkkRld1kc63dbYscBWkpSOPWdzA26n9kShg9M1cx97L3_eAfna5gki3qi02XuwD5jQh6uw/s1600/Doza+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinRdpgUnoA2vpljmYN9Cee9SZc5DJM3QVlP8hPtl9XTzZuw_vYKW9JAL1hx4Zv73eqom_wyPkkRld1kc63dbYscBWkpSOPWdzA26n9kShg9M1cx97L3_eAfna5gki3qi02XuwD5jQh6uw/s640/Doza+CR.jpg" width="422" /></a></div>
<br />
Děkuji za Váš čas.<br />
Thank you for your time.</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-35004566489354238382015-12-06T10:56:00.001+01:002015-12-06T10:58:28.121+01:00<div style="text-align: center;">
<h2>
Otázky k dlouhodobému skladování a zrání bílého čaje.</h2>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2015/12/questions-about-long-term-storage-and.html" target="_blank">English version here</a>)</div>
<br />
Při jedné čajové diskuzi jsme se dostali k tématu dlouhodobého skladování bílého čaje. Každý druh čaje lze skladovat po delší časové období. U některých čajů to má význam a historii (pchu-er), zatímco u jiných je to myšlenka spíše úsměvná (shincha). Ale jak je to u bílého čaje? Je možné bílý čaj dlouhodobě skladovat určitým způsobem tak, aby se to pozitivně projevilo na jeho kvalitách, řečeno jinak, aby zrál? Má takovéto skladování nějakou historii a pravidla?</div>
<div style="text-align: justify;">
Česky a anglicky psaná čajová literatura nám neodpoví. Nenalezli jsme žádnou knihu, která by se touto problematikou hlouběji zabývala. Ve skutečnosti se většina knih o tomto tématu vůbec nezmiňuje.</div>
<div style="text-align: justify;">
Zbyly nám pouze internetové zdroje. Těch je sice nepřeberné množství ale jejich věrohodnost je velmi kolísavá. Vypovídací hodnotu mnoha informací z internetu v této oblasti nejlépe vystihuje úsloví „Jedna paní povídala...“</div>
<div style="text-align: justify;">
Přestože zrání bílého čaje má prý minimálně tisíciletou historii, odpovědi na následující otázky a zamyšlení zůstávají nejasné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>1) Je zrání bílého čaje možné?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Většina knih doporučuje spotřebovat bílý čaj obvykle do jednoho roku od sběru, nejdéle do dvou let. To je velmi pragmatický přístup vycházející z následující myšlenky. Proč skladovat čaj déle než rok, když je po roce možné zakoupit čerstvou sklizeň. A čerstvost čajů teď „frčí“.</div>
<div style="text-align: justify;">
Na druhou stranu lze na internetu dohledat, že dlouhodobé skladování a zrání bílého čaje není věc neobvyklá ale naopak záležitost v minulosti běžná a s určitou historií.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>2) Jaký postup zrání bílého čaje zvolit?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
V jednom případě jsme narazili na popis neobvyklého způsobu zrání bílého čaje, který i přímo prodejce popisuje jako relativně nový styl zpracování. Bílá pivoňka se nejprve nechá jeden rok „odležet“ ve formě volného listu v uzavřené nádobě. Poté je napařena a nalisována do cihel nebo koláčů, které jsou následně skladovány v 40 až 60% vzdušné vlhkosti. Vyšší vlhkost má podpořit fermentaci čaje, dle výrazu prodejce, „dobrými bakteriemi“. Jedná se tedy o aplikaci zrání sheng pchu-eru na bílý čaj. Pro potřebu tohoto článku budu tento způsob zrání označovat jako vlhký.</div>
<div style="text-align: justify;">
Ostatní zdroje popisují odlišný způsob zrání bílého čaje a to ve vhodném obalu, který zamezí přístupu vzduchu, vlhkosti a světla. <span style="font-family: "times new roman" , serif; orphans: 1;">Takto
se obvykle skladuje bílý čaj ve formě volného listu ale použití
tohoto způsobu na lisovaný čaj není vyloučeno. </span>Tento způsob budu označovat jako suchý.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>3) Volný nebo lisovaný list?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
V některých případech je doporučováno zrání bílého čaje ve formě volného listu zatímco jindy je vychvalováno zrání lisovaného čaje. Zde bychom se měli rozhodnout podle toho, jaký způsob zrání dle bodu dva jsme zvolili.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pro pchu-erový (vlhký) typ zrání je vhodnější čaj lisovat. Vlhké zrání volného listu je ale také proveditelné, jen je mnohem méně obvyklé.</div>
<div style="text-align: justify;">
Suché zrání je také možné jak u lisovaného čaje tak u volného listu. U lisovaného čaje ale může být problematické nalezení nádoby, která by co nejlépe odpovídala rozměrům např. koláčů nebo cihliček. U nevhodné nádoby by v mezerách mohlo být více vzduchu než v nádobě zcela zaplněné volným listem.</div>
<div style="text-align: justify;">
Dlouhodobé skladování lisovaného čaje je samozřejmě mnohem méně prostorově náročné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>4) V čem bílý čaj nejlépe zraje?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Zde se střetávají dva názory - tradiční a funkcionalistický. V prvním případě jsou jako nejvhodnější nádoby upřednostňovány keramické dózy, nejlépe oboustranně glazované a s dvojitým víčkem zapečetěným voskem. Často je zmiňována určitá historická ověřenost tohoto postupu. Dále se můžeme setkat i s obtížněji uchopitelnými myšlenkami ve smyslu ovlivňování čaje „energií dózy“ a podobně. Pokud se nebojíte sáhnout hlouběji do kapsy, tak si tvar, velikost i vzhled dózy můžete nechat vyrobit na míru.</div>
<div style="text-align: justify;">
Na druhé straně jsou doporučovány takové obaly, které vynikají v oddělení čaje od vnějšího prostředí bez ohledu na historii nebo estetickou hodnotu. Ne pozitivistickou složkou se zastánci těchto obalů nezabývají. V této skupině jsou nejčastěji doporučovány známé opakovaně uzavíratelné ALU sáčky, které jsou také mnohem levnější než na zakázku vyrobené dózy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0PGjkTVgVcIKRdr5D30dlCkc18YszozL196r8BHXMf_atdisht7MWvGjZ_FL20eU2_8fvwHZgS9eLnwgltafX4QdRX7r0TgFov50cJCsF33W7_qy85oCwLpe12YVxV409VSUZ5Y_OC9A/s1600/d%25C3%25B3za+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A1+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0PGjkTVgVcIKRdr5D30dlCkc18YszozL196r8BHXMf_atdisht7MWvGjZ_FL20eU2_8fvwHZgS9eLnwgltafX4QdRX7r0TgFov50cJCsF33W7_qy85oCwLpe12YVxV409VSUZ5Y_OC9A/s640/d%25C3%25B3za+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A1+CR.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<b>5) Jak dlouho nechat bílý čaj zrát?</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Jakýkoliv čaj můžeme skladovat jak dlouho chceme. Otázkou zůstává, kdy dojde k vrcholu pozitivních změn a zda poté další skladování za stejných podmínek čaji naopak neublíží.</div>
<div style="text-align: justify;">
Zde se názory opět hodně liší. Dohledali jsme doporučení, že tři roky zrání jsou u bílého čaje dostačující, ale stejně tak jsme narazili na názory, že by tento čaj měl zrát alespoň patnáct let. Většina údajů se ale nacházela mezi těmito hraničními hodnotami a dalo by se říci, že největší shoda panovala na sedmi letech.<br />
Ve Fudingu prý mají o bílém čaji následující přísloví „První rok čaj, třetí rok lék, sedmý rok poklad.“<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqfn9I5JEwQeOh__DVyMelexKabxUqOBdhEWGwCNF4t1utozHv_Wd-FAuG97oKuLWO7qXT72qxPocvhdwWo_Q3GR7PVy7dX_Q3rMtDFVEspdm4UbUX8qAx1XGByaVqwj3hanbRrgpMBtY/s1600/Pai+Mu+Tan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqfn9I5JEwQeOh__DVyMelexKabxUqOBdhEWGwCNF4t1utozHv_Wd-FAuG97oKuLWO7qXT72qxPocvhdwWo_Q3GR7PVy7dX_Q3rMtDFVEspdm4UbUX8qAx1XGByaVqwj3hanbRrgpMBtY/s400/Pai+Mu+Tan.jpg" width="222" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption"><span style="font-size: small;">Zheng He Pai Mu Tan po osmi letech zrání.<br />Fotografie použita na základě písemného souhlasu <a href="http://teaguardian.com/">Tea Guardian</a>.<br />Photo used with written permission by <a href="http://teaguardian.com/">Tea Guardian</a>.</span></td></tr>
</tbody></table>
<b>6) Vliv vnějšího prostředí?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Stav vnějšího prostředí je velmi důležitý u vlhkého zrání (viz. bod dva). V tomto případě je nezbytné udržovat požadovanou úroveň vzdušné vlhkosti. Dále bychom se měli soustředit i na teplotu okolí, proudění vzduchu a zamezení přístupu nežádoucích pachů a vůní. Přesnější popis nejvhodnější teploty a proudění vzduchu pro zrání bílého čaje jsme nenalezli.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud ale zvolíme suchý způsob zrání, tak se většina vnějších vlivů stává nepodstatnými (vlhkost, proudění vzduchu, pachy a vůně). Jistý vliv může mít již jen okolní teplota. Zda je lepší snažit se udržovat stálou teplotu nebo je vhodnější přizpůsobit se výkyvům teplot dle ročních období je opět nejasné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>7) Otvírat, neotvírat?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Dejme tomu že se rozhodneme nechat bílý čaj zrát sedm let suchým způsobem. Nabízí se otázka, zda je vhodnější čaj například jednou za rok otevřít, zkontrolovat, ochutnat a posoudit stav zrání nebo je lepší nenarušovat vnitřní prostředí a čaj otevřít až po uplynutí celé doby.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>8) Pražit, péct?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm; orphans: 1;">
<span style="color: black;"><span style="font-family: "times new roman" , serif;">V
jednom případě jsme narazili na doporučení, že zrající bílý
čaj je vhodné jednou ročně přepražit pro oživení jeho chuti a
vůně. Podrobnosti o tom jak dlouho a při jaké teplotě pražit
uvedeny nebyly. Pražení se samozřejmě týká hlavně volného
listu skladovaného suchým způsobem. Zde považujeme za nutné
zmínit, že nevhodné pečení, pražení může čaj zcela zničit.
Obstarání vhodné pražičky také není zrovna jednoduché a
levné.</span></span></div>
<br />
<b>9) Který bílý čaj je vhodný pro zrání?</b><br />
Na internetu jsme nalezli ke koupi dlouhodobě skladované všechny bílé čaje, od Stříbrných jehliček, přes nejčastěji nabízenou Bílou pivoňku až po Obočí dlouhověkosti. Je nanejvýš zajímavé, že na rozdíl od polozelených nebo tmavých čajů, kde se pro zrání vybírají čaje nejkvalitnější, je tomu u bílého čaje naopak. Nejčastěji je doporučováno pro zrání vybrat čaj tmavšího charakteru (Pai Mu Tan, Gong Mei, Show Mei), tedy kvalitativně nižší třídy bílého čaje. A vzhledem k tomu, že bílý čaj ze Zheng He je obvykle více oxidovaný, doporučuje se pro zrání upřednostňovat čaje z této oblasti oproti čajům z Fudingu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud jste se někdo o zrání bílého čaje zajímal nebo jím dokonce zabýval, budu vděčný za Vaše postřehy, názory a zkušenosti. <b>Nebojte se napsat komentář.</b><br />
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Děkuji za Váš čas.</div>
<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
_____________________________________________________________________________</div>
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">Zdroje:</span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">1) <a href="http://www.cha-shifu.com/shop/lao-baicha-cake-from-fuding">http://www.cha-shifu.com/shop/lao-baicha-cake-from-fuding</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">2) <a href="http://www.teavivre.com/info/about-white-peony-tea/">http://www.teavivre.com/info/about-white-peony-tea/</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">3) <a href="http://www.shangtea.com/brick-aged-white">http://www.shangtea.com/brick-aged-white</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">4) <a href="http://www.shangtea.com/aged-white-loose">http://www.shangtea.com/aged-white-loose</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">5) <a href="http://www.tching.com/2014/07/three-years-medicine-aged-white-tea/">http://www.tching.com/2014/07/three-years-medicine-aged-white-tea/</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">6) <a href="http://blog.tranquiltuesdays.com/post/22297716121/aged-white-teas">http://blog.tranquiltuesdays.com/post/22297716121/aged-white-teas</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">7) <a href="http://tearapha.com/products/premium-aged-white-tea">http://tearapha.com/products/premium-aged-white-tea</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">8) <a href="http://www.silkroadteas.com/aged-white-peony/">http://www.silkroadteas.com/aged-white-peony/</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">9) <a href="http://www.teaspring.com/Lao-Bai-Cha-Bing.asp">http://www.teaspring.com/Lao-Bai-Cha-Bing.asp</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">10) <a href="https://www.tealyra.com/15y_aged_white_peony_tea">https://www.tealyra.com/15y_aged_white_peony_tea</a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">11) <a href="http://www.teaguardian.com/quality-varieties/tea-varieties/lightly-oxidized-tea-matured-white-peony/" target="_blank">http://www.teaguardian.com/quality-varieties/tea-varieties/lightly-oxidized-tea-matured-white-peony/ </a></span><br />
<span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">12) <a href="http://hojotea.com/en/posts-121/">http://hojotea.com/en/posts-121/</a></span><br />
<span style="background-color: white; color: #333333; line-height: 14px; text-align: justify;"><span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">13) časem utvářené názory mé a mých přátel na tuto problematiku, které jistě byly ovlivněny tím, co jsme kde zaslechli nebo přečetli, ale již zapomněli kde nebo od koho.</span></span><br />
<span style="background-color: white; color: #333333; line-height: 14px; text-align: justify;"><span style="font-family: "times" , "times new roman" , serif; font-size: x-small;">14) Zdeněk Prachař - skladování čaje, příspěvek na fóru www.tea-earth.net.</span></span>LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-42929906801484689392015-12-06T10:56:00.000+01:002015-12-06T10:58:50.793+01:00<h2 style="text-align: center;">
Questions about long term storage and mature of white tea</h2>
<div style="text-align: center;">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2015/12/otazky-k-dlouhodobemu-skladovani-zrani.html" target="_blank">Česká verze zde</a>)</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">During
one tea session we discussed the theme long term storage of the white
tea. Every type of tea can be storage for a longer period of time. In
some teas (pchu-er) there is a history and purpose in this activity,
but in other teas (shincha) is the long term storage rather a funny
idea. What about white tea? It is possible to store the white tea for
a longer time in a certain way it gets positive impact on its
quality. In other words will it matures? Does such storage have some
history and rules?</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">Czech
and English tea literature did not provide us answers. We did not
find any book that would deal with this issue more deeply. Actually
most of the books did not mention this theme at all.</span></div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span lang="en-US">And
so we</span></span><span style="color: black;"><span lang="en-US"> had to
work only with internet sources. There is a huge amount of
information on the internet but the quality such information</span></span><span style="color: black;"><span lang="en-US">
is very fluctuating. Informative value of much internet information
about this theme can be the best describes as </span></span><span lang="en-US">
„</span><span style="color: black;"><span lang="en-US">Friend of a friend
said...“</span></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">Although
the maturing of the white tea has at least one thousand years long
history, the answers of the following questions and thoughts remain
unclear.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><b>1)
Is mature of the white tea possible?</b></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">Majority
of tea books recommends to consume white tea usually within one year
from picking, longest within two years. This very pragmatic attitude
corresponds with following idea. Why should we store tea longer than
year, when after a year there is possibility to buy the fresh
harvest? The freshness of teas is now very fashionable.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">On
the other hand we found out that the long term storage and mature of
the white tea is not unusual thing. On the contrary in the past this
matter was usual and with certain history.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<b>2) Which
procedure of mature of the white tea should we choose?</b></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
In one case
we came upon a description of rather unusual style of mature of the
white tea. Even the seller describes this style as a relative new
one. First, the loose leaf white peony is left to „rest“ for a
one year in a enclosed container. Second, the tea is steamed and then
pressed to a cakes or bricks. Third, the pressed tea is stored in
environment with 40 to 60 percent humidity. Higher humidity has to
support the fermentation of tea, as the seller says, by „good
bacteria“. In fact it is application of the process of maturing of
sheng pchu-er to the white tea. For the need of this article I will
call this style of maturing as a humid one.</div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
Other
sources describe different way of mature the white tea. This way
demands a proper container that prevents the air, humidity and light
to get inside. Loose leaf tea is usually stored in this way but
application of this style for a pressed tea is not impossible. I will
call this style of mature as a dry one.</div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<b>3) Loose
or pressed leaf?</b></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
In some
cases there is recommended to mature white tea in a form of loose
leaf. The second idea says that mature of pressed tea is better. We
should decide accordingly which style of mature we have chosen –
dry one or humid one.</div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
Humid mature
is more appropriate for pressed tea. Humid mature of loose leaf is
also feasible, but it is much less usual.</div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
<span lang="en-US">Dry
mature is also preferable both for pressed and loose tea. </span><span style="color: black;"><span lang="en-US">For
the pressed tea there can be a problem to find appropriate container
that will fit the size of tea cakes or bricks. In the case of bad
container there could be much more air in the gaps than in a
container full of loose tea.</span></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">Long
term storage of pressed tea also requires much less space.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<b>4) In
what does the white tea mature the best?</b></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
Two opinions
collide in this matter – traditional one and functionalist one. In
the first case the most preferred containers are ceramic doses,
glazed both inside and outside and with double lid that is sealed
with wax. Certain historical authentication of this practice is very
often mentioned. Furthermore we also came across some ideas that are
harder to understand, for example that the tea can be influenced by
the „energy of the dose“ and so on. If you are not afraid of
quite higher cost, you can let to make the shape, size and appearance
of the dose custom.</div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
On the other
hand there are recommended such containers that separate the tea from
the outer environment in the best possible way. These containers do
not take in account aesthetical value or history. Supporters of this
style are not interested in not positivistic ideas and they usually
recommend the well known resalable ALU bags. These bags are also
really much cheaper then custom-made dose.</div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJh757q-dCfieTA4ct-ds28iqSE17jB3yYifRP_WVDBJijdyd3dryRz0XOWUe4QO57rtOJRpJj7FD4zu4dO4ti57Aoy89f0ZaP7WdzU65zge5pVO6dJQtjb99arxTWFZFDwYqdpvJEobk/s1600/d%25C3%25B3za+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A1+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJh757q-dCfieTA4ct-ds28iqSE17jB3yYifRP_WVDBJijdyd3dryRz0XOWUe4QO57rtOJRpJj7FD4zu4dO4ti57Aoy89f0ZaP7WdzU65zge5pVO6dJQtjb99arxTWFZFDwYqdpvJEobk/s640/d%25C3%25B3za+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A1+CR.jpg" width="480" /></a></div>
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<b>5) How
long should we let the white tea to mature?</b></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
Whatever tea
can mature whatever long we want. First question is when the tea
reaches the peak of the positive changes. Secondly, is there a risk,
that further storage under same conditions could harm the tea
quality.</div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
The opinions
are again very different. We have find out some recommendations that
three years of maturing are enough but as well as we have find out
opinions that the white tea should mature at least fifteen years.</div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
But most of
the data was somewhere between these two limit values and it can be
said, that the biggest consensus was at seven years of maturing.</div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
In Fuding
there is allegedly one saying about the white tea „One year tea,
three years medicine, seven years treasure.“<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqfn9I5JEwQeOh__DVyMelexKabxUqOBdhEWGwCNF4t1utozHv_Wd-FAuG97oKuLWO7qXT72qxPocvhdwWo_Q3GR7PVy7dX_Q3rMtDFVEspdm4UbUX8qAx1XGByaVqwj3hanbRrgpMBtY/s1600/Pai+Mu+Tan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqfn9I5JEwQeOh__DVyMelexKabxUqOBdhEWGwCNF4t1utozHv_Wd-FAuG97oKuLWO7qXT72qxPocvhdwWo_Q3GR7PVy7dX_Q3rMtDFVEspdm4UbUX8qAx1XGByaVqwj3hanbRrgpMBtY/s400/Pai+Mu+Tan.jpg" width="222" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Zheng He Pai Mu Tan after eight years of mature.<br />Fotografie použita na základě písemného souhlasu <a href="http://teaguardian.com/">Tea Guardian</a>.<br />Photo used with written permission by <a href="http://teaguardian.com/">Tea Guardian</a>.</span></td></tr>
</tbody></table>
<b>6)
Influence of the outside environment?</b></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">The
state of the outside environment is very important in the case of the
humid maturing (see point two). It is necessary to maintain the
required level of humidity. The temperature of surroundings, the
fresh air circulation and also prevention from odors should be taken
in account. But we did not find more accurate description. What is
the best temperature? Or how much the air should circulate in the
case of humid mature of the white tea?</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">If
we choose the dry style of maturing, then the most of outside
influences become unimportant (humidity, air circulation, odour).
Only the temperature of surroundings can have some influence. If it
is better to try to maintain constant level of temperature or if we
should try to adapt to fluctuations of temperature according to the
seasons remains unclear.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><b>7)
Open or not to open?</b></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">Let
us say, that we decide to mature the white tea for seven years with
the dry style. There is question, if it is better to open the
container (for example once a year) and check, taste and evaluate the
state of mature or if it is more appropriate to do not disturb the
inner environment and open the container after the expiration of the
whole period.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><b>8)
Roasted or not roasted?</b></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">In
one case we have find a recommendation that it is appropriate to
roast the maturing white tea once a year. The roasting should revive
the taste and fragrance of the tea. Unfortunately, there was not
described how long and at what temperature to roast. It is obvious
that we should roast only loose leaf tea that is maturing in a dry
way. We consider necessary to mention that bad roasting or baking can
entirely destroy the tea. To get the appropriate roasting machine is
also not easy and cheap.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><b>9)
Which white tea is appropriate for maturing?</b></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;">On
the internet you can buy all kinds of the long term storage white
tea, from Silver Needles, over the most often offered White Peony, to
Longevity Eyebrow. It is most interesting to note, that opposed to
oolongs and dark teas, where only the best quality tea should be
selected for maturing, in the case of the white tea it is vice versa.
For the mature of the white tea it is most often recommended to
choose tea of the darker character (White Peony, Longevity Eyebrow),
thus qualitatively lower grades of white tea. And due to the fact,
that white tea from Zheng He is usually more oxidized (darker
character). There is a recommendation to prioritize for mature teas
from this area versus the teas from Fuding.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
<span lang="en-US">If
someone of you is interested in or even deal with the maturing of the
white tea, I will be glad for your observations, opinions and
experience. </span><span lang="en-US"><b>Please write a comment.</b></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
Thank you for your time.</div>
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm; text-align: center;">
___________________________________________________________________________</div>
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<br /></div>
<div lang="en-US" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;">Sources:</span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">1) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://www.cha-shifu.com/shop/lao-baicha-cake-from-fuding"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://www.cha-shifu.com/shop/lao-baicha-cake-from-fuding</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">2) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://www.teavivre.com/info/about-white-peony-tea/"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://www.teavivre.com/info/about-white-peony-tea/</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">3) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://www.shangtea.com/brick-aged-white"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://www.shangtea.com/brick-aged-white</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">4) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://www.shangtea.com/aged-white-loose"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://www.shangtea.com/aged-white-loose</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">5) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://www.tching.com/2014/07/three-years-medicine-aged-white-tea/"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://www.tching.com/2014/07/three-years-medicine-aged-white-tea/</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">6) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://blog.tranquiltuesdays.com/post/22297716121/aged-white-teas"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://blog.tranquiltuesdays.com/post/22297716121/aged-white-teas</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">7) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://tearapha.com/products/premium-aged-white-tea"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://tearapha.com/products/premium-aged-white-tea</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">8) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://www.silkroadteas.com/aged-white-peony/"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://www.silkroadteas.com/aged-white-peony/</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">9) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://www.teaspring.com/Lao-Bai-Cha-Bing.asp"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://www.teaspring.com/Lao-Bai-Cha-Bing.asp</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">10) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="https://www.tealyra.com/15y_aged_white_peony_tea"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">https://www.tealyra.com/15y_aged_white_peony_tea</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">11) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://www.teaguardian.com/quality-varieties/tea-varieties/lightly-oxidized-tea-matured-white-peony/"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://www.teaguardian.com/quality-varieties/tea-varieties/lightly-oxidized-tea-matured-white-peony/</span></span></a></u></span></span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: black;"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">12) </span></span></span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://hojotea.com/en/posts-121/"><span style="font-size: x-small;"><span lang="en-US">http://hojotea.com/en/posts-121/</span></span></a></u></span></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="line-height: 0.37cm; margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: #333333;"><span style="font-size: x-small;">13) opinions of me or my
friends, that were surely influenced by what have we heard or read
somewhere, but we have already forgotten where.</span></span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="en-US" style="line-height: 0.37cm; margin-bottom: 0cm;">
<span style="color: #333333;"><span style="font-size: x-small;">14) Zdeněk Prachař – storaging
of tea. Post on forum www.tea-earth.net.</span></span></div>
</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-61799147700022419762015-08-01T00:02:00.001+02:002015-08-10T22:17:21.994+02:00<div style="text-align: center;">
<h2>
Třikrát Yin Zhen (Stříbrné jehličky)</h2>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Možná jsem se o tom již někdy zmínil. K tomu, abych se o čaji dozvěděl více, mi jeden vzorek nestačí. Pouze jeden vzorek nelze srovnávat. Bez srovnání se obtížněji nacházejí nesrovnalosti a pokud si nesrovnalostí nevšimneme, nemůžeme uvažovat zda se jedná o chybu nebo nikoliv.</div>
<br />
<b>První vzorek prodávaný jako Fu Ding Hu Lin Village Bai Hao Yin Zhen.</b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMqDRFENutnG4AQnZz4uTuDBD994Z4hQ5HKdipKYxIHk7ho0VrmnUSGOX2eKuGPwroDRRGHrCDuzlNCfOxSE49DAS0yxOji0zBR03Yt7hOky8OXSYUhWVk7nAlRiaYysPYJYaNxuhTKs8/s1600/Long+Feng+-+Yin+Zhen+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="548" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMqDRFENutnG4AQnZz4uTuDBD994Z4hQ5HKdipKYxIHk7ho0VrmnUSGOX2eKuGPwroDRRGHrCDuzlNCfOxSE49DAS0yxOji0zBR03Yt7hOky8OXSYUhWVk7nAlRiaYysPYJYaNxuhTKs8/s1600/Long+Feng+-+Yin+Zhen+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Informace od prodejce:</div>
<div style="margin-bottom: 0.5cm;">
<div style="text-align: justify;">
Prodejce uvádí, že se jedná o čaj nejvyšší kvality (značení AAA). Čaj pochází z vesnice Hu Lin (menší rodinná farma, plantáž 400 m.n.m.), oblast Fu Ding, provincie Futien. Použit byl kultivar Fu Ding Da Bai Hao. Dle prodejce byl čaj zpracován zavadnutím/sušením ve stínu/na slunci po dobu 48 hodin. Cena v roce 2013 byla 289 korun za 50 gramů.</div>
<div style="text-align: justify;">
Dále je uveden rozsáhlý, skoro až básnický, popis čaje, cituji: „tradičně zpracovaný Bai Hao Yin Zhen, tips odpovídající velikosti i vzhledu, silně a rovnoměrně ochmýřený, po spaření matně zelenavý. Vůně suchého listu je svěže květová s dominantním tónem posečené a usušené louky, nálev typické, pro <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/07/bily-caj-bai-cha-baj-ca-bily-caj-je-mym.html" target="_blank">bílé čaje</a> z Fu Ding až neobvykle komplexní a barevné, příjemně ovocně sladké chuti s tóny sušených květů a trávy, stopičkou sladce cereálních tónů a tónů pečených kaštanů a nezaměnitelným charakterem tradičně sušených bílých čajů, který je velmi odlišný od bílých čajů sušených strojově horkým vzduchem.“</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Můj komentář:</div>
<div style="text-align: justify;">
Dle prodejce se jedná o čaj nejvyšší kvality. Čaj by se tedy měl skládat výhradně z tipsů. V čaji je ale možno vidět velké množství lístků a různých úlomků, což je zarážející. Barva, velikost a struktura tipsů je v pořádku.</div>
<br />
<b>Druhý vzorek prodávaný jako Yin Zhen Bai Cha.</b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhf2o83DgY_mjx3QN3lgzlawYJpoMfMZx7WpfiWcNaQ6inxCgTDPPMdolGfXVEweoLmyK0MVQRXmtPRC0QqiYxLqnHcM0q0Ulj23sus3ezI7pw1aWMZ2ghzAKHh4O_4pd0vdCpwv8nrp_I/s1600/Shengmu+-+Yin+Zhen+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="548" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhf2o83DgY_mjx3QN3lgzlawYJpoMfMZx7WpfiWcNaQ6inxCgTDPPMdolGfXVEweoLmyK0MVQRXmtPRC0QqiYxLqnHcM0q0Ulj23sus3ezI7pw1aWMZ2ghzAKHh4O_4pd0vdCpwv8nrp_I/s640/Shengmu+-+Yin+Zhen+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Informace od prodejce:</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Yunnanský Yin Zhen (Stříbrné
jehličky) je mírně fermentovaný čaj, jehož jméno utváří
podoba suchého listu. Jedná se o nejvyšší třídu tohoto čistě
tipsového čaje pěstovaného na plantážích v Jinggu. Světlý
nálev má výrazné čerstvé hutné květinové aroma. Aftertaste
je sladší lehce medový.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Cena byla 240 korun za 50 gramů. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Můj komentář:</div>
<div style="text-align: justify;">
Tento vzorek má nejlepší složení listu, jedná se téměř výlučně o tipsy. Nejsou přítomny skoro žádné lístky ani drť. Oproti ostatním vzorkům jsou tipsy tohoto čaje mnohem pevnější a odlišné i na omak - nejvíce připomínají semiš! Popisek u čaje je nejkratší, ale to nehodnotím jako nedostatek. V ideálním případě by čaj měl umět prodat sám sebe bez potřeby obsáhlých vychvalujících popisků. Informaci, že se jedná o fermetovaný čaj, považuji za problematickou. Prodejce má nejspíše zmatek v základních pojmech a zaměnil <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html" target="_blank">oxidaci za fermentaci!</a></div>
<br />
<b>Třetí vzorek prodávaný jako Bai Hao Yin Zhen Ji Pin. </b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7ZUNiakUHswtU0HBYiRvoL63pjx501pzDq79PrmyAtfUgDVhWB6rsPExf6eqo7Yv_UQG6qaqSIaQTo967jHrhTX7vMHiOx0A87FkOqw4ThCXxNZbAmG9Hb3_eqV1ze7Nq4XxKIPBt0-w/s1600/Teanet+-+Yin+Zhen+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="568" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7ZUNiakUHswtU0HBYiRvoL63pjx501pzDq79PrmyAtfUgDVhWB6rsPExf6eqo7Yv_UQG6qaqSIaQTo967jHrhTX7vMHiOx0A87FkOqw4ThCXxNZbAmG9Hb3_eqV1ze7Nq4XxKIPBt0-w/s640/Teanet+-+Yin+Zhen+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Informace od prodejce:</div>
<div style="text-align: justify;">
Bílé ochmýřené stříbrné jehličky - nejlepší
a nejznámější čínský <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/07/bily-caj-bai-cha-baj-ca-bily-caj-je-mym.html" target="_blank">bílý čaj</a>, který patří do seznamu
nejlepších čínských čajů vůbec. Poprvé se objevil kolem roku 1796. Pro výrobu tohoto čaje se
používají mladé, bohatě ochmýřené a velké silné tipsy
čajovníku kultivaru Fu Ding Da Bai Cha. Sběr se provádí jen
během velmi krátkého období na jaře a jen za hezkého počasí. Pravý Bai Hao Yin Zhen má všechny čtyři cennosti
čínského čaje (tvar listů, barvu nálevu, chuť a
vůni) opravdu nádherné. Nerozvinuté pupeny stejné velikosti,
ochmýřené jako vrba. Vůně suchého listu má sladké tóny
květního pylu, čerstvost horského větru a sladkost ranní rosy.
Nálev má barvu mandlově žlutou až pomerančovou. Chuť je čistá,
sladká, lehká a něžná, s tenkou jarní energií. V poslední době se na trhu se objevuje velké množství padělků
tohoto čaje, kdy se místo bílého prodává zpracovaný tipsový
zelený čaj. My nabízíme autentický Bai Hao Yin Zhen po jehož
ochutnání se už nikdy nespletete ve výběru. Cena byla 550 korun za 50 gramů čaje.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Můj komentář:</div>
<div style="text-align: justify;">
Vzhled a velikost tipsů je stejná jako u prvního vzorku. V tomto čaji je ale mnohem méně samostatných lístků a čajové drtě - ovšem o čisté tipsy se také zdaleka nejedná. Popisek prodejce je sice obsáhlý ale neuspořádaný, protože v sobě spojuje historii, popis čaje (mnohdy přitažený za vlasy) a upozornění na padělky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Pro lepší srovnání přidávám ještě fotografii čajů vedle sebe.</b></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcahaK35LB3h6Gpp6F4HMxWvi0qliWUxnbVRSuX1Kw4YpXgsoexfAvLrYM3C4Ts2vpbmtdnCKatxb45h-drYoylE4HkZxg68yzysoPGVd01Ht78258HV3xXNkmeQr3Qme393wg-6fDsQI/s1600/Yin+Zhen+vedle+sebe%252C+zleva+LF%252C+Shengmu%252C+Teanet++o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="396" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcahaK35LB3h6Gpp6F4HMxWvi0qliWUxnbVRSuX1Kw4YpXgsoexfAvLrYM3C4Ts2vpbmtdnCKatxb45h-drYoylE4HkZxg68yzysoPGVd01Ht78258HV3xXNkmeQr3Qme393wg-6fDsQI/s640/Yin+Zhen+vedle+sebe%252C+zleva+LF%252C+Shengmu%252C+Teanet++o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na této fotografii můžeme vidět, jak se prostřední čaj odlišuje - jak strukturou tak i velikostí listu (tipsy byly v průměru o půl centimetru větší).</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br />Vyhodnocení listu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Rozebrání listu je sice pracné, zdlouhavé a unavující ale někdy přinese zajímavé výsledky. Každý výše uvedený čaj jsem takto rozebral a vyhodnotil několikrát. Omlouvám se za kvalitu fotografií - v době pořizování nebyly fotografie prioritou. Pro představu jak takové „rozebrání čaje“ vypadá zveřejňuji od každého čaje jednu fotografii, obvykle tu, kde je alespoň trochu trochu vidět míra <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html" target="_blank">oxidace</a> lístků.</div>
<div style="text-align: justify;">
Vyhodnocení listu se soustředilo na podíl tipsů (jen ty by v čaji měly být), nepoškozených samostatných lístků (ty by již v čaji být neměly) a čajové drtě (zcela nežádoucí). </div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwkGYmq8YagIiuf0jyV_7pE-QCi6A4aCwnyocZpgLaLXEIWLpxO8gCw99qAd637xsez2xLUpBRhjYtZz15kSjyLV8qPPFJAIUoUX1fNlAl-dDaSm_s7OcLZKZs69A82pBVkGC-AZYCwSY/s1600/Srovn%25C3%25A1n%25C3%25AD+LF+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwkGYmq8YagIiuf0jyV_7pE-QCi6A4aCwnyocZpgLaLXEIWLpxO8gCw99qAd637xsez2xLUpBRhjYtZz15kSjyLV8qPPFJAIUoUX1fNlAl-dDaSm_s7OcLZKZs69A82pBVkGC-AZYCwSY/s640/Srovn%25C3%25A1n%25C3%25AD+LF+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">První vzorek - tipsy 68,7 %, lístky 10,4 %, drť 20,9 %. Míra oxidace vypadá v pořádku.</span></td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgc5isNcX2LuAGmOZiMn3cfXeR0VTBofXdbZ7fPVu0S3f-25mvTWTv7zLLUCjfgeRlfmAJbBsXiNtqIFCKs7K3qy1moPSfra0iTvorwdjoG3UNPAsJMlvMdns65o0exKBdDIuOqaDp3nfs/s1600/Srovn%25C3%25A1n%25C3%25AD+Shengmu+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="268" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgc5isNcX2LuAGmOZiMn3cfXeR0VTBofXdbZ7fPVu0S3f-25mvTWTv7zLLUCjfgeRlfmAJbBsXiNtqIFCKs7K3qy1moPSfra0iTvorwdjoG3UNPAsJMlvMdns65o0exKBdDIuOqaDp3nfs/s640/Srovn%25C3%25A1n%25C3%25AD+Shengmu+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Druhý vzorek - tipsy 81 %, lístky 6,7 %, drť 12,3 %. Míra oxidace vypadá v pořádku. Všimněte si, že tipsy tohoto čaje jsou nejen větší ale i výrazně těžší. Oproti dalším vzorkům stačilo na čtyři gramy mnohem méně čaje.</span></td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbnNYpl-M3i2kYOrGP4Uzh_1hh0AlY26wcPRpH6B4TIL95y4iOWSjwl_DT2uVvWMZWPW8wPq4rYL5eJfe-6pf6q2t6ayD01p_qim6mxKX9HQwQ0OElhK62S5D7KJojR7Y5Nkl6KHaXtH4/s1600/Srovn%25C3%25A1n%25C3%25AD+Teanet+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="264" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbnNYpl-M3i2kYOrGP4Uzh_1hh0AlY26wcPRpH6B4TIL95y4iOWSjwl_DT2uVvWMZWPW8wPq4rYL5eJfe-6pf6q2t6ayD01p_qim6mxKX9HQwQ0OElhK62S5D7KJojR7Y5Nkl6KHaXtH4/s640/Srovn%25C3%25A1n%25C3%25AD+Teanet+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Třetí vzorek - tipsy 79,7 %, lístky 7,8 %, drť 12,5 %. Míra oxidace vypadá v pořádku.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Kvalita listu druhého a třetího vzorku je srovnatelná a významně převyšuje kvalitu listu prvního vzorku.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b>
<b>Srovnání nálevů</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Nakonec jsem samozřejmě provedl slepou srovnávací degustaci. I přes nedostatek čajomilů v okolí se mi podařilo pro kontrolní názor sehnat alespoň jednoho. V hodnocení čajů jsme se shodli.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpYcr521BhmxsL4X1286LThuslmYVsm7jXKQTALIknaqm4GtLv-5SE4JEUgHC7d5cKqiE_Fe_7S8tpzfUNGkgnH4h_wyiqnmSwps2fNzHkrAOQ9vzPVqfTUoRrdgYsTrzHjWqE-X9-n9M/s1600/N%25C3%25A1levy+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="474" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpYcr521BhmxsL4X1286LThuslmYVsm7jXKQTALIknaqm4GtLv-5SE4JEUgHC7d5cKqiE_Fe_7S8tpzfUNGkgnH4h_wyiqnmSwps2fNzHkrAOQ9vzPVqfTUoRrdgYsTrzHjWqE-X9-n9M/s640/N%25C3%25A1levy+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A9+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vlevo je třetí vzorek, uprostřed druhý vzorek a vpravo první vzorek.</span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="margin-bottom: 0.5cm;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTfqj1LK2p1rw26W7DumrmRk0vmElwYvP-9nmZQ0sbXAn9KsxdnWGpTSxzwmmGz3pXhJZQaZoAz0zA-zsL0x_Sn4o08itfqShUHQOEJDW-6g_5o2b0gerhITwOFoJcHIQNkMWNtxwTrnE/s1600/Test+l%25C3%25ADstky+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="502" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTfqj1LK2p1rw26W7DumrmRk0vmElwYvP-9nmZQ0sbXAn9KsxdnWGpTSxzwmmGz3pXhJZQaZoAz0zA-zsL0x_Sn4o08itfqShUHQOEJDW-6g_5o2b0gerhITwOFoJcHIQNkMWNtxwTrnE/s640/Test+l%25C3%25ADstky+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A9+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Nálev vlevo (třetí vzorek): vůně suchého i spařeného listu jednoznačně nejlepší, chuť bez stop hořkosti, velmi jemná ale mírně postrádající tělo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nálev uprostřed (druhý vzorek): vůně i chuť má sice charakter bílého čaje, bez stop hořkosti, ale mdlá, prázdná, bez těla. Barva nálevu byla také mdlá a mírně světlejší (bohužel toto není vidět na fotografii). Velmi nezajímavý čaj a jednoznačně nejhorší vzorek.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nálev vpravo (první vzorek): nálev je výrazně tmavší, což je způsobeno horší kvalitou listu (volné lístky nálev ztmavují). Větší podíl samostatných lístků ovlivňuje i chuť. Oproti ostatním vzorkům je v tomto přítomna hořkost. Na druhou stranu je chuť výrazně plnější. Vůni nelze nic vytknout.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Závěr</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Druhý vzorek zcela propadl. Zde považuji za důležité zmínit, že se, dle mého názoru, v podstatě nejedná o tradiční <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/07/bily-caj-bai-cha-baj-ca-bily-caj-je-mym.html" target="_blank">bílý čaj</a> a prodávat tento čaj pod názvem Yin Zhen Bai Cha je zavádějící a chybné. Bohužel až poté, co jsem doma tento čaj poprvé uviděl, jsem začal pátrat více po jeho původu. Až tehdy jsem se dozvěděl, že byl čaj vypěstován v Yunnanu a pravděpodobně z velkolistého kultivaru čajovníku. A to mluví za vše. V tomto případě se nejedná o Stříbrné jehličky a nevalný výsledek v testerovém nálevu tento můj názor podporuje.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tipsy prvního vzorku jsou v pořádku ale množství samostatných lístků je zarážející. Bohužel jsem nikde nedohledal kolik takových volných lístků lze ve Stříbrných jehličkách tolerovat ale myslím si, že množství odpovídající dvaceti procentům z celkového množství je již na hranici únosnosti. Tento nedostatek se projevuje v chuti, testerový nálev odhalil hořkost. Tělo čaje bylo sice díky lístkům plnější ale tím způsobem, že se chuťový profil blížil již k Bílé Pivoňce, tedy k kvalitativně o třídu nižšímu bílému čaji.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jednoznačně nejlepší byl nálev třetího vzorku. Ze všech vzorků tento čaj i nejvíce odpovídá definici tradičních Stříbrných jehliček (místo pěstování, kultivar, zpracování) a proto si dovolím tento čaj označit za vítěze srovnání. Tento čaj byl ale také výrazně dražší.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dovolím si ještě jednu malou a čistě osobní poznámku. Snad Vám příliš nezamotá hlavu. Přestože srovnání vyhrál třetí vzorek, nakonec jsem zakoupil a popíjel vzorek první. Tento čaj byl totiž v klasické gaiwanové přípravě lepší. Krátké časy louhování zcela vyloučily projevy hořkosti a naopak samostatné lístky dodaly nálevům plné tělo a to je to, co já osobně v chuti oceňuji nejvíce. Vítězný čaj byl naopak v gaiwanové přípravě nevýrazný. A zde již záleží na každém čajomilovi a jeho preferencích. Někdo raději čaje s plnějším tělem, někdo raději jemnost a někdo třeba úplně něco jiného...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Děkuji za Váš čas.</div>
</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-37194084212832740602014-05-29T17:21:00.001+02:002014-05-29T17:23:19.472+02:00<h2 style="text-align: center;">
Putharjhora Natural Leaf (organic, fair-trade) 2014</h2>
<div style="text-align: center;">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2014/05/putharjhora-natural-leaf-organic-fair.html" target="_blank">Česká verze zde</a>) </div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
I like <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/07/bily-caj-bai-cha-baj-ca-bily-caj-je-mym.html" target="_blank">white tea</a>. This kind of tea originates in China and there are only four traditional white teas. But recently the white tea experience some kind of "boom" and may be because of this we can see more often the new type of white teas. They usually disappoint me, but not this time.</div>
<div style="text-align: justify;">
I admit, that till now I didn´t know Dooars tea region. The garden Putharjhora is located at the root of the Himalayas southeast from Daarjeling at an altitude some 400 meters above sea level. So this is not alpine tea.</div>
<div style="text-align: justify;">
This tea was manufactured in the style of white teas according to the seller. The leaves were cerefully picked than transported to the withering grates within an one hour. They were spread in a very thin layer. The leaves were dried only by cool air. The length of drying or withering, which is very important at traditional white teas, is not mentioned. At the end of the drying processe a 120 °C hot air was used for twenty minutes. There is also emphasis on the fact, that the tea garden respects the principles of organic agriculture and fair-trade. The seller also describes a short characteristic of the flavour (light floral tones).</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6yWGWfDsHlC8TaDWt878NFEuYEvZBRfiXoCkKw-4L99J072jMxvQ3Y3EmTLQ95vS0uS8TiL-TJbvtX3_8FGPHbZ7CNQ8WjUYfEQ_-hAnctZuOCVmLfrCIALCZhTAd47aHm9J0GRyx-S8/s1600/Such%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6yWGWfDsHlC8TaDWt878NFEuYEvZBRfiXoCkKw-4L99J072jMxvQ3Y3EmTLQ95vS0uS8TiL-TJbvtX3_8FGPHbZ7CNQ8WjUYfEQ_-hAnctZuOCVmLfrCIALCZhTAd47aHm9J0GRyx-S8/s1600/Such%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="544" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Dried Leaf</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
The dry leaf is beautiful. It consists of the shoot and two closest leaves (it is the same as the majority of White peonys). The leaf is very bulky, I haven‘t see any bulkier tea before. The leaf is almost undamaged, which is unusual in the case of unrolled, untwisted, just naturally withered tea. The colour is dull green-yellow and on touch the leaves are tough and leathery. In the dry state there are almost none darker oxidized parts of the leaves and so the tea looks rather like a green tea.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHNHoGn8A_Kg2cHoz2i5Yh8_ckFkvEJKKcKNr6UI57rsqAWMAaZpANRPbVUVbtbXEW3WhmvDEERdEHHGI7EiM7BDD7yc3qTO6iGDhlqX77ob9_mEaHdFvkWXpiUXrEnLwVFLkFYmj1mk8/s1600/1.+n%C3%A1lev+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHNHoGn8A_Kg2cHoz2i5Yh8_ckFkvEJKKcKNr6UI57rsqAWMAaZpANRPbVUVbtbXEW3WhmvDEERdEHHGI7EiM7BDD7yc3qTO6iGDhlqX77ob9_mEaHdFvkWXpiUXrEnLwVFLkFYmj1mk8/s1600/1.+n%C3%A1lev+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="608" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">First Infusion</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
I recommend you to infuse the first infusion at least for one minute. The water penetrates the tough leaves slowly. The tea will be very weak and watery if you use shorter infusion time. For the second infusion fifteen seconds is enough and then you should gradually increase the infusion time as always. The darker oxidized parts of the leaves start to appear during the infusion. These spots are not sharply defined, irregularly positioned and the green colour shines through them. So, I think that the tea was indeed manufactured in the similar way as withering of chinese white tea. The dark spots are few and therefore I presume that the drying/withering was shorter than in the case of chinese white teas.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9yFc7KRXbk37FbR55v1vViHClgAmrwXC7F04WT5GziQAUcYI4SKmn60qGv-ywjb6y4BEITCk-WZymSCHQvz8V3Sax9CXVVlyuivJks281SGibo1DFd0jwhsySWr8bsnks_5KpEzo4Tjw/s1600/Spa%C5%99en%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9yFc7KRXbk37FbR55v1vViHClgAmrwXC7F04WT5GziQAUcYI4SKmn60qGv-ywjb6y4BEITCk-WZymSCHQvz8V3Sax9CXVVlyuivJks281SGibo1DFd0jwhsySWr8bsnks_5KpEzo4Tjw/s1600/Spa%C5%99en%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="608" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Steamed Leaf</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
The flavour of this tea is interesting for its simplicity and directness. There are teas (shu pchu-er for example) which are typical for their rich flavour, that consists of many parts. On the other hand the flavour of this tea contain only a few parts. These parts work together beautifully – nothing is missing and nothing is beyond. I assume, that because of the simplicity of its flavour, the tea will not be fitting to everyone. This is definitely not the tea that has flavour „in which everyone will find something that he likes”. It is also interesting, that there were some metal tones in the flavour but they were not disturbing. The flavour is full and completely different from chinese white teas.</div>
<div style="text-align: justify;">
I was pleasantly surprised by this tea. It taught me, that India is not only Daarjeling and that the one czech proverb „simplicity is good” is true also in the case of teas.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2L0LPRCLhxbr4N4A_d98J1UHz6g1W1LY1pcokEDz1exFEea7wgQulT_7wmkBo9_bIQL60EsXdfEn0Rb2IPeq1ouqHFsea5i3VvL4zzwQWqDqsGxR1nBSJZXAdBg6YLWnItPjGq5MW1_M/s1600/Vylouhovan%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2L0LPRCLhxbr4N4A_d98J1UHz6g1W1LY1pcokEDz1exFEea7wgQulT_7wmkBo9_bIQL60EsXdfEn0Rb2IPeq1ouqHFsea5i3VvL4zzwQWqDqsGxR1nBSJZXAdBg6YLWnItPjGq5MW1_M/s1600/Vylouhovan%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="620" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Infused Leaf</span></td></tr>
</tbody></table>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-1544925275191720752014-05-29T17:21:00.000+02:002014-05-29T17:24:40.447+02:00<h2 style="text-align: center;">
Putharjhora Natural Leaf (organic, fair-trade) 2014</h2>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2014/05/putharjhora-natural-leaf-organic-fair_29.html">English version here</a>)</div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Mám rád <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/07/bily-caj-bai-cha-baj-ca-bily-caj-je-mym.html" target="_blank">bílý čaj</a>. Tento druh čaje pochází z Číny a existují pouze čtyři tradiční bílé čaje. Zároveň ale bílý čaj v poslední době zažívá jakýsi „boom“ a nejspíše proto se čím dál tím častěji objevují i bílé čaje nového typu. Obvykle mne zklamou, tentokráte ale nikoliv.</div>
<div style="text-align: justify;">
Přiznám se, že do této doby jsem čajovou oblast Dooars neznal. Zahrada Putharjhora leží na úpatí Hymalájí jihovýchodně od Daarjelingu v nadmořské výšce kolem čtyřista metrů nad mořem. O vysokohorský čaj se tedy nejedná.</div>
<div style="text-align: justify;">
Dle prodejce se jedná o čaj zpracovaný ve stylu bílých čajů. Po pečlivé sklizni lístků byly tyto do hodiny dopraveny na zavadací rošty a rozprostřeny v tenké vrstvě. Lístky byly sušeny pouze chladným vzduchem. Délka zavadání nebo sušení, která je u tradičních bílých čajů velmi důležitá, není uvedena. Ke konci byl čaj dosušen při teplotě 120<b> °</b>C po dobu dvaceti minut. Dále je kladen důraz na to, že zahrada dodržuje principy biologického zemědělství a fair-trade. Prodejce též uvádí stručnou charakteristiku chuti (lehké květinové tóny).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaPLf2EqXtLHGKc-0NLDC0WOoMxqOQNfBamazYVpv2Z4cxTY41vcRzHpo97USfe6SBjAADVKcIl_xmZCaJX7FNEUrel4KQXVX8rgDhnDmPoslRUZDrSODFMPvCZfSZQmK5c-tg6nk_nEs/s1600/Such%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaPLf2EqXtLHGKc-0NLDC0WOoMxqOQNfBamazYVpv2Z4cxTY41vcRzHpo97USfe6SBjAADVKcIl_xmZCaJX7FNEUrel4KQXVX8rgDhnDmPoslRUZDrSODFMPvCZfSZQmK5c-tg6nk_nEs/s1600/Such%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="544" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Suchý list</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Suchý list je nádherný. Skládá se z tipsu a dvou nejbližších lístků (podobnost s většinou Bílých pivoněk). List je velmi objemný, objemnější čaj jsem snad ještě nikdy neviděl. List také není téměř vůbec poškozen, což je u nerolovaného, nekrouceného, jen přirozeně seschlého čaje neobvyklé. Barva je matně zelenožlutá a na omak je list tuhý až kožovitý. V suchém stavu nejsou vidět téměř žádná tmavší zoxidovaná místa a list tak připomíná spíše zelený čaj.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_2IE4azvGJ71oXxFlvjd7FUEHIcSu4b1nOVuYymsvrmzyQHpMW9hc7WmqDSOvCRrFGkv76N0CCVKMjNwmxBdQtw_S9vlIMNwa65jOi0ltkScbbIHkLhViSwbC8Vh9hOqP4eFRcKk6n6E/s1600/1.+n%C3%A1lev+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_2IE4azvGJ71oXxFlvjd7FUEHIcSu4b1nOVuYymsvrmzyQHpMW9hc7WmqDSOvCRrFGkv76N0CCVKMjNwmxBdQtw_S9vlIMNwa65jOi0ltkScbbIHkLhViSwbC8Vh9hOqP4eFRcKk6n6E/s1600/1.+n%C3%A1lev+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="608" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">1. nálev</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
První nálev doporučuji louhovat alespoň minutu. Tuhými listy voda nejspíše hůře proniká a při dřívějším slití je čaj velmi slabý a vodový. U druhého nálevu již stačí louhovat patnáct sekund a poté postupně prodlužovat. Při louhování listu se začínají objevovat tmavší zoxidované části lístků. Tyto části jsou neostře ohraničené, nepravidelně umístěné a prosvítá jimi zelená barva. Myslím si tedy, že list skutečně prošel obdobným procesem jako je zavadání u tradičních čínských bílých čajů. Tmavších míst je ale málo a proto předpokládám, že sušení/zavadání bylo kratší než u čínských bílých čajů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQx24xNUSi120Y_-vOZzM7iv4xqy3TsTjFcjFMnLXorqN09pqNN7DvnmfIuw9hcOCWyVfS1gjYWVwA8j4a7chuSbbwoTAmYZJcc-RkDxpenxue3IbMNuDgS2BCgEw8t7nrHlOIsMHsa90/s1600/Spa%C5%99en%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQx24xNUSi120Y_-vOZzM7iv4xqy3TsTjFcjFMnLXorqN09pqNN7DvnmfIuw9hcOCWyVfS1gjYWVwA8j4a7chuSbbwoTAmYZJcc-RkDxpenxue3IbMNuDgS2BCgEw8t7nrHlOIsMHsa90/s1600/Spa%C5%99en%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="608" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Spařený list</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Chuť nálevů je zajímavá svojí jednoduchostí a přímočarostí. Existují čaje (například shu pchu-ery), které jsou typické bohatou chutí, která se skládá z mnoha složek. Chuť tohoto čaje se ale skládá pouze z pár složek, které se krásně doplňují - nic nechybí a nic nepřebývá. Domnívám se ale, že právě pro jednoduchost chuti čaj nebude vyhovovat každému. Rozhodně se nejedná o čaj „v jehož chuti si každý najde to, co mu chutná“. Je také zajímavé, že v chuti byly cítit jisté kovové tóny, které ale nebyly rušivé. Chuť je plná a zcela odlišná od čínských bílých čajů.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tento čaj mě příjemně překvapil a zároveň poučil, že Indie není pouze Daarjeling a že přísloví „v jednoduchosti je síla“ platí i u čajů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkthh3QqjZIdaPeSUY3m0ntbnyCLPpKSNoKz7R_4CKB2gm1BH_i7P5a3H_4j5KJEkjmRUCtWYQzQ4SiLrnXylbs3gOknPdPaY508fbw3Mxg-ZdyVklq-oeFeI3_3xKgTMSw1hvwu0ab2k/s1600/Vylouhovan%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkthh3QqjZIdaPeSUY3m0ntbnyCLPpKSNoKz7R_4CKB2gm1BH_i7P5a3H_4j5KJEkjmRUCtWYQzQ4SiLrnXylbs3gOknPdPaY508fbw3Mxg-ZdyVklq-oeFeI3_3xKgTMSw1hvwu0ab2k/s1600/Vylouhovan%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="620" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vylouhovaný list</span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-7661582204077103732014-02-02T20:50:00.000+01:002014-02-02T20:51:49.172+01:00<h2 style="text-align: center;">
Zhe Jiang Shi Feng Single estate AA Grade Long Jing </h2>
<h2 style="text-align: center;">
versus </h2>
<h2 style="text-align: center;">
Zhe Jiang Weng Jia Shan Single Estate AA Grade </h2>
<h2 style="text-align: center;">
one more time</h2>
<div style="text-align: center;">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2014/02/zhe-jiang-shi-feng-single-estate-aa_2.html">Česká verze zde</a>)</div>
<div style="text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Once I have written a short article about comparison of two dragon wells from different areas. As you could read <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/04/zhe-jiang-shi-feng-long-jing-vs-zhe.html" target="_blank">here</a>, it wasn´t too succesfull. Therefore, I bought these teas again next year. This year´s samples are very suitable for testing, because both teas are of comparably quality (grade AA). The tester preparation wasn´t good last year and therefore I decided to use two very similar gaiwans this time.</div>
<div style="text-align: justify;">
Gaiwans were made from the same material by the same potter. The right gaiwan is a little bit higher and therefore it has about 15 mililiters greater volume. I wanted to get comparable infusions and so I had to control the amount of water very carefully.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvXDu5QTu8fxsNwzCoKYy0Wu3gVcQKdxQLyouiA740gpv0asX0fexm4qOxlfiU8k2xtSNd9R8Lw5rJ53FhyphenhyphenQAlzrz0bxSeChahKtioVEGPr8ikz7XcMECUDDSvd5ZVOWFehY5IDGhvWZY/s1600/Such%25C3%25BD+list+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvXDu5QTu8fxsNwzCoKYy0Wu3gVcQKdxQLyouiA740gpv0asX0fexm4qOxlfiU8k2xtSNd9R8Lw5rJ53FhyphenhyphenQAlzrz0bxSeChahKtioVEGPr8ikz7XcMECUDDSvd5ZVOWFehY5IDGhvWZY/s1600/Such%25C3%25BD+list+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25BD+CR.jpg" height="414" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
The colour of dry leaves was identical. The leaves on the left side are larger. The fragrance of the dry leaves on the left side seemed to be empty – very weak with a hint of dry grass. The fragrance of the tea on the right side was much more stronger and richer.</div>
<div style="text-align: justify;">
The second taster also marked the tea on the right as better. He said to the tea on the left: „But it doesn´t smell as a dragon well at all.“<br />
I prepared the tea with two grams of leaves and 100 mililiters of eighty degrees hot water. I infused the leaves four times (45, 30, 45 and 60 seconds).</div>
<div style="text-align: justify;">
The fragrance of the first infusion of tea on the left side was very weak, I really felt almost nothing. The fragrance of the second infusion was much stronger with typical scent of dragon well. The flavour of both infusions was almost identical – vegetal tones of dry grass, herbs and vegetable. Who once tested the true dragon well, he knows the taste which I tried to described a bit clumsily.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: 0px; margin-right: 0px; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTnCkvH57pSyfFJubSds-oPGfhg1emtmdW4Y1P7iOU5KQuh8WYrwZmiXlG3TTyCgAnAinZAC80Vh7thMqQgqAKMRlY-uvf219xvVfoBAWJ-ObOsNC-NzyvJorurq97FmmqstLuBOOl1Q0/s1600/N%C3%A1lev+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTnCkvH57pSyfFJubSds-oPGfhg1emtmdW4Y1P7iOU5KQuh8WYrwZmiXlG3TTyCgAnAinZAC80Vh7thMqQgqAKMRlY-uvf219xvVfoBAWJ-ObOsNC-NzyvJorurq97FmmqstLuBOOl1Q0/s1600/N%C3%A1lev+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="340" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">The colour of all four infusions (here the first one) was almost identical.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<b>The main difference wasn‘t in composition of flavour but in the structure of flavour.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
The flavour of the left side infusion was very full, round and silky but with a bit bitter ending. The right side infusion hadn‘t any bitterness but the flavour was "light" (the feeling, that the tea completely fills your mouth, didin´t come).</div>
<div style="text-align: justify;">
The second infusions confirmed difference between the teas. The flavour of the left side tea was full again (but also with a bitter ending). The right side tea missed the full flavour again.</div>
<div style="text-align: justify;">
The third infusions didn´t bring any surprise. The tea on the left side was sligtly weaker, but flavour was still full and for the first time without bitterness. The right tea was weaker as a whole. It wasn‘t bad but it didn´t satisfy me.</div>
<div style="text-align: justify;">
The fourth infusions surprised us. The full flavour of the right tea completely vanished. The composition of flavours of both infusions was very similar. The right tea completely lost its charm. This time we marked the tea on the right side as better.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsuLt4wr1APklVYRkQ03X5W7u4RLeiGMK9WN93fgy6YMXLJsz1t37OxncOObI145oru0ciT0Le1sOT35Us2-fLL-20z5mFQX65WHkwPJNDYKFEnv_WxGC6uXWFzXedUuXXwZdM8xzcHOk/s1600/Spa%C5%99en%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsuLt4wr1APklVYRkQ03X5W7u4RLeiGMK9WN93fgy6YMXLJsz1t37OxncOObI145oru0ciT0Le1sOT35Us2-fLL-20z5mFQX65WHkwPJNDYKFEnv_WxGC6uXWFzXedUuXXwZdM8xzcHOk/s1600/Spa%C5%99en%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="366" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
I think it isn´t appropriate to discuss which tea from this pair is better in this case. They are both good, but each in different way. For someone who prefer fullness of flavour, I conclusively recommend the tea on the left side – Weng Jia Shan region. On the other hand for people who don´t like this structure of flavour (and I know such people), should like more the tea on the right side – Shi Feng Region. I count myself among the firts group. I was more interested in dragon well from Weng Jia Shan. The only lack of this tea was presence of disturbing bitterness in the first two infusions. But it doesn‘t mean that I dont‘t like Shi Feng tea any more. Actually I drink up this tea every year in an equal amount. I just want to taste this tea one time and another time the other one.</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-61603714266128239272014-02-02T20:48:00.000+01:002014-02-02T20:52:46.000+01:00<div style="text-align: center;">
<h2>
<span style="font-size: small;">Zhe Jiang Shi Feng Single estate AA Grade Long Jing</span></h2>
</div>
<div style="text-align: center;">
<h2>
<span style="font-size: small;">versus</span></h2>
</div>
<div style="text-align: center;">
<h2>
<span style="font-size: small;">Zhe Jiang Weng Jia Shan Single Estate AA Grade</span></h2>
</div>
<div style="text-align: center;">
<h2>
<span style="font-size: small;">podruhé</span></h2>
<div style="text-align: center;">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2014/02/zhe-jiang-shi-feng-single-estate-aa.html">English version here</a>) </div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Kdysi jsem napsal krátký článek, ve kterém jsem se pokusil srovnat dračí studny z různých oblastí. Jak si můžete přečíst <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/04/zhe-jiang-shi-feng-long-jing-vs-zhe.html" target="_blank">zde</a>, nebyl jsem příliš úspěšný a proto jsem o rok později tyto čaje opět zakoupil. Letošní vzorky jsou pro testování vhodnější, neboť oba čaje jsou srovnatelně kvalitní (třída AA). Testerová příprava se minule příliš neosvědčila a proto jsem se rozhodl použít dva velmi podobné slíváčky.</div>
<div style="text-align: justify;">
Slíváčky jsou vyrobeny ze stejného materiálu stejným keramikem. Slíváček vpravo je o trochu vyšší a má tak přibližně o 15 mililitrů větší objem. K získání srovnatelných nálevů proto nebyl v průběhu testování zcela naplňován. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAA77fU6HCnSIHVXOMSkBALQbLH9yvr4yG6LZDDold2N5P-hfg1lRkDePIDZ1N_6KzOEZtigzENoRY-KvgUNXKD0LU7_AWauxsKvLsfYwccaHM4UtIAU29uQ9M0yZHhm8iGGc3DsnHVvA/s1600/Such%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAA77fU6HCnSIHVXOMSkBALQbLH9yvr4yG6LZDDold2N5P-hfg1lRkDePIDZ1N_6KzOEZtigzENoRY-KvgUNXKD0LU7_AWauxsKvLsfYwccaHM4UtIAU29uQ9M0yZHhm8iGGc3DsnHVvA/s1600/Such%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="414" width="640" /></a></div>
<br />
Barva suchých listů je shodná. Lístky čaje vlevo jsou větší. Vůně suchého listu vlevo se zdála být prázdná - velmi slabá s náznakem suché trávy. Vůně čaje vpravo byla mnohem výraznější a bohatší. Druhý ochutnávající označil za lépe vonící také čaj vpravo a u čaje vlevo pronesl: „Vždyť to vůbec nevoní jako dračí studna“.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pro přívavu jsem zvolil dva gramy čaje, sto mililitrů osmdesátistupňové vody a čtyři nálevy postupně louhované 45, 30, 45 a 60 sekund.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vůně prvního nálevu čaje vlevo byla velmi slabá, opravdu jsem necítil skoro nic. Vůně druhého čaje byla mnohem výraznější s typickými tóny dračí studny. <br />
Chuťová linka byla u obou čajů téměř totožná - rostlinné tóny typu suché trávy, bylin a zeleniny. Kdo někdy ochutnal pravou dračí studnu, tak snad ví, jakou chuť jsem se poněkud neohrabaně pokusil vystihnout.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNFeb64wHSdTb7dIH6XGJKezbRSeaS0Laopa4JumO7cEQzKvMAzqq7bxG3bB3t_xnRzu2EyI-Qt1gwoEmU0tV6HSDtvwUAP1gXTMSEeoRDEwgyQRZs_3SgIkQfXDvWg6CH4EkhbOQE_XE/s1600/N%C3%A1lev+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNFeb64wHSdTb7dIH6XGJKezbRSeaS0Laopa4JumO7cEQzKvMAzqq7bxG3bB3t_xnRzu2EyI-Qt1gwoEmU0tV6HSDtvwUAP1gXTMSEeoRDEwgyQRZs_3SgIkQfXDvWg6CH4EkhbOQE_XE/s1600/N%C3%A1lev+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="340" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Barva všech čtyřech nálevů (zde první) byla téměř totožná.</span></td></tr>
</tbody></table>
<b>Hlavní rozdíl nebyl ve složení chuti ale v její struktuře.</b><br />
Chuť nálevu vlevo byla krásně plná, kulatá, hedvábná ale ovšem s mírně trpkou koncovkou. Nálev vpravo postrádal jakýkoliv náznak trpkosti, chuť byla ovšem "lehká" (pocit, že Vám čaj zcela zaplnil ústa, se zde nedostavil). <br />
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
Druhé nálevy potvrdily
rozdíl mezi čaji. Zatímco chuť čaje vlevo byla opět plná
(ovšem pořád s trochu trpčí koncovkou), u druhého opět plnost
chuti zcela chyběla.</div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
Třetí nálevy
nepřinesly žádné překvapení. Čaj vlevo byl již trochu slabší,
ale chuť byla pořád plná a poprvé bez trpké koncovky. Čaj
vpravo byl již slabší jako celek. Nebyl špatný ale nálev mě
nezaujal.</div>
<div align="JUSTIFY" style="margin-bottom: 0cm;">
Čtvrté nálevy nás
trochu zaskočily. U čaje vlevo veškerá plnost chuti vymizela.
Složení chuti bylo opět podobné, ale s vymizením plnosti ztratil
nálev vlevo svoje kouzlo a jako lepší byl shodně označen nálev
vpravo.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyeVJQj8sSpAfcwgzu447trh945c-9oduxkqiF7vL1wjB18guPZVGjXAgC3LcxmqaP7TubT7nICn8Rg7e3fr-horYEO79_ESJxrBm7_ZA5Q7OHt74D0ARDHlHOnIXmHb1E1t8USYfYwHU/s1600/Spa%C5%99en%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyeVJQj8sSpAfcwgzu447trh945c-9oduxkqiF7vL1wjB18guPZVGjXAgC3LcxmqaP7TubT7nICn8Rg7e3fr-horYEO79_ESJxrBm7_ZA5Q7OHt74D0ARDHlHOnIXmHb1E1t8USYfYwHU/s1600/Spa%C5%99en%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" height="366" width="640" /></a></div>
<br />
Myslím si, že v tomto případě není vhodné diskutovat, který z čajů je lepší nebo horší. Oba dva jsou dobré jen každý jinak. Lidem, kteří od dračí studny očekávají plnost chuti jednoznačně doporučuji čaj vlevo - oblast Wen Jia Shan. Naopak lidem, kterým tato struktura chuti nesedí (a znám takové), by mohl chutnat více čaj vpravo - oblast Shi Feng. Já se řadím do první skupiny. Více mě zaujala dračí studna z Weng Jia Shan. A nebýt oné rušivé trpkosti v prvních dvou nálevech, nenašel bych na tomto čaji žádného nedostatku. To ale neznamená, že bych na oblast Shi Feng zanevřel. Ve skutečnosti vypiji každý rok obou čajů srovnatelné množství - jen mám někdy chuť na to a jindy zase na ono.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-67956086813443758232013-12-19T23:26:00.001+01:002013-12-19T23:27:09.803+01:00<h2 style="text-align: center;">
Srovnání tetsubin</h2>
<div style="text-align: center;">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/12/tetsubin-comparison-ceska-verze-zde.html" target="_blank">English version here</a>)</div>
<div style="text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Existuje spousta nádob vhodných pro ohřev vody na čaj - rychlovarnou konvicí počínaje a třebas kotlíkem nad ohněm konče. Možnosti jsou široké. Každou nádobu popisujeme jejími vlastnostmi. Tyto vlastnosti (obvykle dobré, špatné a nestranné) jsou pro každého člověka osobité - co někomu vadí, může jiného zaujmout. A možná i proto o jednotlivých nádobách koluje spousta názorů, proč jsou špatné, proč jsou dobré, jak z nich chutná voda nebo proč je tamta jiná nádoba lepší.</div>
<div style="text-align: justify;">
Já nejraději ohřívám vodu v tetsubin. Mám rád směr jakým tetsubin mění chuť vody a poté i čaje. Jak už je u mě ale zvykem, chtěl jsem zjistit, zda je ona lepší chuť pouze obrazem mé představivosti, nebo zda je to skutečnost. Zkoušet vlastnosti tetsubin není v čechách zrovna jednoduché, obzvláště pokud jich potřebujete více najednou. Tetsubin zde nemají historicko kulturní vazby, pro laického evropana jsou předražené a pro dnešní hektický způsob života obtížně uchopitelné. Jsem z malého města a o žádné další tetsubin nevím. V létě se na mě ale usmálo štěstí. Díky čajovým přátelům se mi podařilo shromáždit tři tetsubin. Každá tetsubin se lišila stářím, zpracováním, kvalitou a i informacemi, které jsme o ní věděli nebo předpokládali - dokonalý soubor pro pokus.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Začneme jedním příběhem. Kdysi se jeden přispěvovatel čajového fóra Tea Earth pln radosti pochlubil svojí novou tetsubin zakoupenou pro ohřev vody. Při čištění ale uvnitř narazil na vrstvu čehosi, co určil jako smalt a o toto zjištění se s námi podělil. Myslím si, že toho později litoval, protože jsme ho hromadně ujistili, že vzhledem k smaltu nekoupil kvalitní tetsubin na ohřev vody ale levnější verzi vhodnou pouze pro přípravu čajového nálevu. A byli jsme tak laskaví, že jsme ho o tom opakovaně ujišťovali pořád a pořád dokola až sám pronesl, cituji: „Již jsem se smířil s tím, že je víceméně pouze na ozdobu. Holt to nebyla moc dobrá koupě.“ Později jsme se domluvili na společném čajování. Nejdříve nechtěl, ale povedlo se mi ho přemluvit, aby svoji tetsubin přivezl. Měl jsem v plánu porovnat vodu ze smaltované a nesmaltované litinové konve. A tady ji máme - označím ji jako Neznámá.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUjbCf1rCetCDnG-R9X3SXE-GlrwmI331HAQta1EEPCxWTw_uiUyVZbaPFlgxpSQtYnVlsiQVTaEpX2hv6c25E-ptuKWHFelTvH6BH1PKR7BByaVeZdNatZRVkVoKdo8bucEkZGleM-qU/s1600/JodovoCR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUjbCf1rCetCDnG-R9X3SXE-GlrwmI331HAQta1EEPCxWTw_uiUyVZbaPFlgxpSQtYnVlsiQVTaEpX2hv6c25E-ptuKWHFelTvH6BH1PKR7BByaVeZdNatZRVkVoKdo8bucEkZGleM-qU/s640/JodovoCR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
Vnější umělecké ztvárnění tetsubin potěší oko ale nikoliv jazyk. Pro chuť vody je důležitý vnitřek.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBwlDHHFHji2GgJ17FMNAF7UZJuTTPjeA-XCqNttfneliTN5rALxFU4IRfsPJNBUmHQsq27PY8ODaeYJfJUKLdoUKeE02bKxq_KF-yaNsTDxDaBEKgJIhVgCrWqqbV-Ifdjly6G3kGxuc/s1600/Joda+vnit%C5%99ek+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="576" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBwlDHHFHji2GgJ17FMNAF7UZJuTTPjeA-XCqNttfneliTN5rALxFU4IRfsPJNBUmHQsq27PY8ODaeYJfJUKLdoUKeE02bKxq_KF-yaNsTDxDaBEKgJIhVgCrWqqbV-Ifdjly6G3kGxuc/s640/Joda+vnit%C5%99ek+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Jedná se o menší tetsubin o objemu půl litru. Zdobená je variací vzoru Arare 霰. Provedení držátka konve i držátka víčka odpovídá nižší kvalitě řemeslného zpracování. Sklopné držátko konve je výhodné při přepravě. V tomto případě je ale již tak vyviklané, že nedrží ve svislé poloze a tím narušuje umělecký dojem konve. Také víčko sedí velmi volně. Výrobce ani stáří konve není známo - byla zakoupena jako: “japonská litinová konev z poloviny 20. století“. Díky menší velikosti působí poněkud roztomile. Jakmile jsem ji poprvé dostal do ruky, tak jsem nakoukl dovnitř. Byl jsem šťastný i smutný zároveň. Barva a způsob reznutí litiny totiž jasně prokazují, že se jedná o nesmaltovaný tetsubin! Plán srovnat smalt a nesmalt vzal rychle za své. Na druhou stranu jsem potěšil kamaráda a tetsubin tedy neskončí na poličce jako pouhopouhá ozdoba.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A nyní k mé tetsubin - označím jako Nová. Po dlouhém váhání jsem ji zakoupil přímo z Japonska. Byla to koupě naslepo. Tehdy jsem nevěděl, jak voda z tetsubin chutná. Dnes jsem velmi spokojen.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTmaKDbuBbzNt_jJFTSqnM6O8kixTH0GFRBOYdIPF23rtsSvCQbhlsak4k1OlzzF1JGfug02aCS4UwPQy2Sqbgh3dSZ0nVTPx9a9FBt3d0A-IdZ8oiq6VkSJq05mHAiOp8YWHL2wSAYA4/s1600/Moje+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTmaKDbuBbzNt_jJFTSqnM6O8kixTH0GFRBOYdIPF23rtsSvCQbhlsak4k1OlzzF1JGfug02aCS4UwPQy2Sqbgh3dSZ0nVTPx9a9FBt3d0A-IdZ8oiq6VkSJq05mHAiOp8YWHL2wSAYA4/s640/Moje+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyL4xkbO2V16TchTfCgeVxd1LW4UmowxNNNimjnAuIozsOSQ80sDkMkfidJ_X4vHKtm1oDnUVuz89I00eaCMtF4GC5CpkJbBcqSRx7fo5Bt0bQl83d5JcaqB8WrUnJKcftGI-CFk3fOVo/s1600/Moje+uvnit%C5%99+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="528" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyL4xkbO2V16TchTfCgeVxd1LW4UmowxNNNimjnAuIozsOSQ80sDkMkfidJ_X4vHKtm1oDnUVuz89I00eaCMtF4GC5CpkJbBcqSRx7fo5Bt0bQl83d5JcaqB8WrUnJKcftGI-CFk3fOVo/s640/Moje+uvnit%C5%99+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Jedná se o novou tetsubin od firmy Iwachu vyrobenou kolem roku 2012. Obě držátka opět poukazují na nižší kvalitu zpracování. Zdobená je nejznámějším prostým vzorem Arare 霰. Pro zlepšení antikorozních vlastností vnějšku je tento opatřen nátěrem z rostliny urushi. Bodové reznutí (po roce užívání), barva rzi a barva litiny odpovídají klasickému nesmaltovanému tetsubin. Víčko sedí opět volněji. Objem konve je 1,3 litru. Držátko konve je sklopné a zatím drží v jakékoliv poloze.</div>
<br />
A pak zde máme třetí tetsubin - označím jako Krásnou. <br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhdvoSq5IzB-ocaIFbtLVKailUK3zIWhklHqkQOeY519RyF-7KhGEeXySoomLuCslWzoX3lw2oL8iLGp9KoYhplrG7EaFO6EkJYTKzNI6i_-EhJ3potAsEPCA3ImkFaMBZpKmWfJTZ3Gw/s1600/Pep%C4%8Da+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhdvoSq5IzB-ocaIFbtLVKailUK3zIWhklHqkQOeY519RyF-7KhGEeXySoomLuCslWzoX3lw2oL8iLGp9KoYhplrG7EaFO6EkJYTKzNI6i_-EhJ3potAsEPCA3ImkFaMBZpKmWfJTZ3Gw/s640/Pep%C4%8Da+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAtL8sRPpXLOV_YJd-aBqnTI9Zv-0N6JTuvr9AFUOvAIxnCUfuxjBhzYLxpSDCytP8DspyolA6QqPTYnnvXc09p7ynUc2pYefYx2myD7NtDOtLEdQ44NbPbHeRd49L3FLR0B1MbWaojDc/s1600/Pep%C4%8Da+vnit%C5%99ek+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="256" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAtL8sRPpXLOV_YJd-aBqnTI9Zv-0N6JTuvr9AFUOvAIxnCUfuxjBhzYLxpSDCytP8DspyolA6QqPTYnnvXc09p7ynUc2pYefYx2myD7NtDOtLEdQ44NbPbHeRd49L3FLR0B1MbWaojDc/s640/Pep%C4%8Da+vnit%C5%99ek+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Již na první pohled je zřejmé, že se od předchozích dvou liší. Dle prodejce se jedná o starožitnou tetsubin z období Šówa s udávaným stářím 82 let. Konev je signována jako RYV-BON-DOH. Zpracování držátka konve a víčka odpovídá kvalitnějšímu zpracování. Objem je 1,3 litru. Vnitřek je zcela pokryt rzí a to včetně hubičky. Nadbytek rzi může být způsoben jejím dlouhodobým nepoužíváním před prodejem - těžko ale soudit. Nyní, asi po stém! vyvaření vodou, se zdá, že se začíná objevovat povrch původní litiny. Opět jsem tedy přesvědčen, že se jedná o tradičně zpracovaný nesmaltovaný tetsubin. Vnějšek je zdoben vzorem Hada 肌 s přidáním geometrických obrazců.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Původní záměr srovnat smalt a nesmalt bohužel nevyšel. Shromáždili jsme ale tři poměrně odlišné tetsubin a proto jsme se rozhodli porovnat jejich vliv na uvařenou vodu a čaj.</div>
<div style="text-align: justify;">
Nejdříve jsme porovnávali samotnou vodu. K ohřevu jsme použili kamínka na dřevěné uhlí. Z prvních dvou konví jsme vodu přelili do vyhřátých termosek. Všechny vzorky jsme nalili současně do testerů ihned poté, co začala vřít voda v poslední tetsubin. Jednalo se samozřejmě o slepý test.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5mPZN-Ppbp9ZQj0SAxT-aXkoZ8vHQAkmXRkuwhiWb84QDYOKCShBiBxwq6PX2mpv7I_lbrqHsup8t1F4NdMV2FjguvZUAHBrl8d3DVDZzdn_V04RCk-TJ0tyRwLGPS_RTq3JZakrePp8/s1600/Test+vody+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="408" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5mPZN-Ppbp9ZQj0SAxT-aXkoZ8vHQAkmXRkuwhiWb84QDYOKCShBiBxwq6PX2mpv7I_lbrqHsup8t1F4NdMV2FjguvZUAHBrl8d3DVDZzdn_V04RCk-TJ0tyRwLGPS_RTq3JZakrePp8/s640/Test+vody+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Asi nikoho nepřekvapí, že vzhledově se vzorky nelišili. Testery označím zleva jako jedna až tři. Voda z prvního a druhého testeru mi přišla téměř totožná. Mírný rozdíl jsem postřehl u třetího vzorku. Rozdíly byly ale tak minimální, že jsem je nedokázal jakkoliv seřadit. Ony drobné rozdíly byly nejzřetelnější na první ochutnání, následná ochutnání již spíše mátla.</div>
<div style="text-align: justify;">
Druhý ochutnávající (s vynikající “rozlišující“ chutí) určil jako nejhorší vzorek dva a zbylé označil za srovnatelné.</div>
<div style="text-align: justify;">
Poslední ochutnávající postřehl také pouze nepatrné rozdíly. Nepatrnost rozdílů v chuti vzorků nejlépe vystihují jeho slova po druhém ochutnání, cituji: „Hm, tak teď už opravdu necítím vůbec nic. To je v prdeli“.</div>
<div style="text-align: justify;">
Shodli jsme se, že voda ze všech tetsubin chutná jakoby “sladce“. Drobné rozdíly jsme zaznamenali všichni, ale pokud mě paměť neklame, tak pouze jeden z nás je byl schopen s jistotou seřadit od nejhoršího po nejlepší. Vlevo je voda z Nové, uprostřed z Krásné a vpravo z Neznámé tetsubin. Jako nejhorší byla označena voda z Krásné. Tato tetsubin byla nejvíce zrezlá.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dále jsme zkusili porovnat čajové nálevy. Pro jemnost a vyváženost její chuti jsme zvolili Bílou Pivoňku. Opět se jednalo o slepou zkoušku.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMxV-TL6Slcuq-Ok-fXwSaoFYNOAvPZa01-NDk4BAYVuSdwDG-oFSua8mb02BxQSSMwS9CtRhz0GGXBaQu-xU6HUHA-lSwPw0b1KXJAUwGBgIwz4twyS7foBrZ3LitkZdha1jvr1l2G-o/s1600/Test+%C4%8Daj+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="312" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMxV-TL6Slcuq-Ok-fXwSaoFYNOAvPZa01-NDk4BAYVuSdwDG-oFSua8mb02BxQSSMwS9CtRhz0GGXBaQu-xU6HUHA-lSwPw0b1KXJAUwGBgIwz4twyS7foBrZ3LitkZdha1jvr1l2G-o/s640/Test+%C4%8Daj+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Na fotografii sice vypadají nálevy vlevo tmavší, ale ve skutečnosti byla barva a vůně nálevů totožná. Při prvním ochutnání jsme postřehli drobné rozdíly, druhé nás opět zmátlo. Čaj ony rozdíly ještě více zjemnil. Nejodlišněji chutnal nálev z tetsubin Krásné. Jenže tento nálev byl jednou označen jako nejhorší, jednou jako nejlepší a jednou něco mezi. Každý z nás seřadil nálevy jinak. Nejzkušenější ochutnávač ovšem nálev z Krásné označil opět jako nejhorší.</div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě zmíním, že vzhledem k nedostatku skleněných termosek, jsme použili i jednu kvalitní nerezovou. Shodou okolností v ní byla voda z Krásné tetsubin. Používám ji přes tři roky a nezaznamenal jsem, že by ovlivňovala chuť vody. Týden před zkouškou byla vyčištěna. Ostatní ochutnávající ale měli mírné pochybnosti.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Zjistili jsme, že voda ze zkoušených tetsubin chutnala velmi podobně - “sladce“.</b> Postřehnuté rozdíly byly velmi nepatrné. Předpokládám, že tyto rozdíly souvisí s tím, jak moc je povrch tetsubin zrezlý. Určíté množství rzi je u těchto konví “žádané“ - všeho moc ale škodí. K tomuto předpokladu mě, mimo jiné, vedou doporučení výrobců, jak tetsubin používat aby příliš nezrezly. A také mnoho internetových diskuzí, jak zrezlé tetsubin vyčistit, protože voda z nich chutná “archivně“. K potvrzení tohoto předpokladu bychom ale potřebovali více tetsubin a mnohem více zkoušek. Snad někdy příště.<br />
<br />
Všem ochutnávajím děkuji za dovezení tetsubin, jejich názory a postřehy a hlavně za krásný čajový den.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4g4l9A9UVGeVuCdJOu_hyn9wLKZSaIfq37HAxjn4LO-g2p51XY8Q3lcbOIuoN68WnC5s9wvib42qW_Nz_0mFWXQKW0M3YdtPLJSepaQTirXp0wlzG7_KmhmTwNInT3OdjwHC-WkriEF4/s1600/Dohromady+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4g4l9A9UVGeVuCdJOu_hyn9wLKZSaIfq37HAxjn4LO-g2p51XY8Q3lcbOIuoN68WnC5s9wvib42qW_Nz_0mFWXQKW0M3YdtPLJSepaQTirXp0wlzG7_KmhmTwNInT3OdjwHC-WkriEF4/s640/Dohromady+CR.jpg" width="440" /></a></div>
<br />
<br />LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-62988865057594812812013-12-19T23:26:00.000+01:002013-12-19T23:30:36.214+01:00<div style="text-align: center;">
<h2>
Tetsubin comparison</h2>
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/12/tetsubin-comparison-ceska-verze-zde.html" target="_blank">Česká verze zde</a>)<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
There is a lot of dishes, that are suitable for heating of water for tea – starting with electric kettle and ending for example with pot over the fire. The opportunities are really wide. Every piece of dishes has some typical attributes. For each person, these attributes (usually positive, negative and impartial) are subjective – what is liked by someone can be a problem to another one. And maybe for this reason, there are a lot of opinions about each pot – why is it good, why is it bad, how does it affect the taste of water and why is this kettle better than the another one? </div>
<div style="text-align: justify;">
I love heating water in tetsubin (Japanese cast iron kettle). I like the way how tetsubin change the taste of the water and the tea. I am curious person and I wanted to find out if this better taste is real or if it is only my imagination. It is not easy to test attributes of tetsubin in Czech Republic, especially if you need more of them. Tetsubin don´t have here historical and cultural roots and for nonspecialist European, they are overpriced and unsuitable for today hectic way of life. I come from a small town and I am not aware of another tetsubin in my neighborhood. But this summer I had a bit of luck. Thanks to my tea friends, I was able to gather three tetsubin. They all differ from each other by age, manufactory, quality and information we know or presume about each tetsubin – the perfect set for some testing. </div>
<div style="text-align: justify;">
Let me tell you the story. Once upon a time, there was the member of tea forum Tea Earth who presented his new tetsubin, which he bought for heating water. He was excited. But when he was cleaning his tetsubin, he founded a layer of something what he identified as an enamel. He shared his finding on forum. I think that he had to regret it because immediately we all assured him, that, thanks to enamel, he bought cheaper tetsubin of poor quality which is determined only for brewing tea but not for heating water. And we were so nice, that we were assuring him about his mistake over and over again. Then he said, cited: „I acquiesced that my tetsubin is good only as decoration. I was not good purchase.“ Later we arranged common “tea day“. At first he didn´t want to bring it, but I was able to persuaded him to bring his tetsubin. I had a plan to compare the taste of water from enamel and not enamel tetsubin. And here it is – I will call this tetsubin as Unknown.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjN6HEN3nfElnvfHv3YPURMpwVmRuslyS93FNwC1mUwwXCHFQg0C-KGpsE_PKBfZ0X7nVqTQY7HzFEqyEDVLx95Q8IBEKLZzLddIsbYY2M1cCwODxJOlHKFRSaLbGuSQrD5yxl7fqCGTiU/s1600/JodovoCR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjN6HEN3nfElnvfHv3YPURMpwVmRuslyS93FNwC1mUwwXCHFQg0C-KGpsE_PKBfZ0X7nVqTQY7HzFEqyEDVLx95Q8IBEKLZzLddIsbYY2M1cCwODxJOlHKFRSaLbGuSQrD5yxl7fqCGTiU/s640/JodovoCR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
The artistic interpretation of exterior of tetsubin is good for eye but not for tongue. The inner side of pot is very important for taste of water.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJqb7EAj8RKKpWDT9a8czGvVJDAg2G2HxNYFz1s87wtfXGnjMNFAz7JxxldhM4_z2jbq-cZZXIxOlVYxh0fQZB9_DniU9PRML5yXy2q3uL4chgGL39T2bud2n5vdx58qi7dUyrZuVLb2o/s1600/Joda+vnit%C5%99ek+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="576" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJqb7EAj8RKKpWDT9a8czGvVJDAg2G2HxNYFz1s87wtfXGnjMNFAz7JxxldhM4_z2jbq-cZZXIxOlVYxh0fQZB9_DniU9PRML5yXy2q3uL4chgGL39T2bud2n5vdx58qi7dUyrZuVLb2o/s640/Joda+vnit%C5%99ek+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
It is smaller tetsubin with the volume of half a liter. It is decorated by variation of Arare 霰 pattern. Manufacture of the handle of the kettle and handle of the lid reflect the lower quality of tetsubin. The folded handle of the kettle is advantageous during transport. But in this case the handle is so wobble that it doesn´t stay in vertical position and spoils the aesthetic impression of the kettle. The lid also fits very loosely. We don´t know the manufacturer or the age of the kettle – it was bought as a “Japanese cast iron kettle from the half of 20. century“. Thanks to its smaller size, it looks cute. As soon as I got it into my hands I looked inside. Simultaneously I was happy and sad. The colour and the way of rusting clearly demonstrate that it is not enamel tetsubin! My plan to compare enamel and not enamel tetsubin was destroyed. On the other hand I pleased my friend and the tetsubin doesn´t end as a merest decoration on some shelf.</div>
<div style="text-align: justify;">
And now my tetsubin – it is called New. After a long hesitation I bought it directly from Japan. It was blind purchase. At that time I didn´t know how the water from tetsubin taste. Fortunately I am very satisfied.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxz6oFexMYLoomjyMpZZHTH7H5lIeK4jSg05VRdUIz2NY7hsJP17ESBzFu84c5d7i5sWIYpyxyWf6oRz8J0_YxEUT_i_WvXk_lvHdS00BdrQakdJM_QIy-ywhxqc1mBdGPkQrIcR0rHMk/s1600/Moje+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxz6oFexMYLoomjyMpZZHTH7H5lIeK4jSg05VRdUIz2NY7hsJP17ESBzFu84c5d7i5sWIYpyxyWf6oRz8J0_YxEUT_i_WvXk_lvHdS00BdrQakdJM_QIy-ywhxqc1mBdGPkQrIcR0rHMk/s640/Moje+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeILeToEek7PNjaiWetEHhKbYp2UDJ1ltxDVjm3YupD5vJh2XXgAjOK3P8MmuKwearL6gqmETSz-79pEB8RP_VSQYye3yfTPMHd-X_zVJaIb_ifYTLpwKaKaMxoj1ziSC09gGfg4S1Q7w/s1600/Moje+uvnit%C5%99+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="528" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeILeToEek7PNjaiWetEHhKbYp2UDJ1ltxDVjm3YupD5vJh2XXgAjOK3P8MmuKwearL6gqmETSz-79pEB8RP_VSQYye3yfTPMHd-X_zVJaIb_ifYTLpwKaKaMxoj1ziSC09gGfg4S1Q7w/s640/Moje+uvnit%C5%99+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
It´s a new tetsubin made by Iwachu company. It was manufactured around 2012. Both handles again reflect lower quality. It is decorated with the most common traditional pattern – Arare霰. The exterior is covered with a paint of Urushi plant. This black paint improves the anticorrosive property of cast iron. The spotted rust (after year of using), colour of rust and colour of cast iron indicate that it is classical not enamel tetsubin. The lid also fit loosely. Volume of kettle is 1,3 liter. The handle of the kettle can be folded and for now it stays in every position.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
And here we have third tetsubin – it is called Beautiful.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVPiAgUUzpzxPnNN5bvWc4wyvIsGyfQC3LOAuf_OkuZRHN_6XvoHD-uGgdkzWhIIxzTUj_LX1NSGKmWxI5ZOX46QrAndg-Ar0D0fW4pHMvURHec-pQwrDDL2Aey0ZONmy7zR2SOl4Wp4g/s1600/Pep%C4%8Da+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVPiAgUUzpzxPnNN5bvWc4wyvIsGyfQC3LOAuf_OkuZRHN_6XvoHD-uGgdkzWhIIxzTUj_LX1NSGKmWxI5ZOX46QrAndg-Ar0D0fW4pHMvURHec-pQwrDDL2Aey0ZONmy7zR2SOl4Wp4g/s640/Pep%C4%8Da+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfexURQYppxfCHJOcU9S_o8lBNN-kk1vh_EzqNJPp7D5tskLwnxTvwWMuI3DGOGh9YrBSiK-72tO3mhwFJRQc-i37-23JnKc1Et1asoPnJSP1Sku9WZ0X7KBxMWe1E9CZ0YJ7ZbfqHvd4/s1600/Pep%C4%8Da+vnit%C5%99ek+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="256" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfexURQYppxfCHJOcU9S_o8lBNN-kk1vh_EzqNJPp7D5tskLwnxTvwWMuI3DGOGh9YrBSiK-72tO3mhwFJRQc-i37-23JnKc1Et1asoPnJSP1Sku9WZ0X7KBxMWe1E9CZ0YJ7ZbfqHvd4/s640/Pep%C4%8Da+vnit%C5%99ek+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
It is obvious at the first sight that this one differs from previous two. According to seller, it is 82 years old tetsubin from Showa dynasty. The kettle is signed as RYV-BON-DOH. The handle of kettle and handle of the lid reflect higher quality. The volume is 1,3 liter. Inside of the kettle and even the spout is completely covered with rust. The abundance of rust can be caused by it´s long disuse before purchase – but it is just a guess. It was many times (about 100!) boiled with water and now, finally, it seems that the original surface of cast iron starts to appear. Once again, I am sure that it is traditional not enamel tetsubin. The exterior is decorated with Hada 肌 pattern with addition of some geometric patterns.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
I had to abandon the original idea of comparison enamel and not enamel tetsubin. But we gathered three different kettles and so we decided to compare their effect on the taste of water.</div>
<div style="text-align: justify;">
First we compared only water. We used charcoal stove for heating. The water from the first two kettles was moved to preheated thermos. We poured all samples to testers simultaneously immediately after the water in the last tetsubin started to boil. The test was of course blind.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh73m6hslG6USdwKRet0vkfeVUbnDZ81xUzrXDR8Pru261uOldDFTubWQk81LOxU8nqCN79iQDAs6KIoI5CvFA2gj_24k53aMu8gkJgBwz6qrp8C5kGX_uYU0lYWmRBkpG8oNY_A4xd1P8/s1600/Test+vody+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="408" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh73m6hslG6USdwKRet0vkfeVUbnDZ81xUzrXDR8Pru261uOldDFTubWQk81LOxU8nqCN79iQDAs6KIoI5CvFA2gj_24k53aMu8gkJgBwz6qrp8C5kGX_uYU0lYWmRBkpG8oNY_A4xd1P8/s640/Test+vody+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
It is not surprising, that visually all samples seemed to be identical. From the left I marked testers as one to three.</div>
<div style="text-align: justify;">
I found water from the first and the second tester almost identical. I found a little difference in the third sample. But the differences were so minimal, that I was not able to order samples from the worst to the best. I felt the differences best at he first tasting. The other tastings were more confusing.</div>
<div style="text-align: justify;">
The second taster (with excellent distinguished taste) marked the second sample as the worst and the remaining two he considered as equivalent.</div>
<div style="text-align: justify;">
The last taster also taste only small differences. The paucity of differences can be the best described with his words after second tasting: „Hm, and now I don´t feel anything at all. That’s shit.“</div>
<div style="text-align: justify;">
We all agreed that water from all kettles tasted “sweetly“. We all found some differences but, if I remember correctly, the only one of us was able to order the samples from the worst to the best for a certainty. From the left, there was water from the New, Beautiful and Unknown tetsubin. The water from Beautiful was marked as the worst – it is the most rusted kettle.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Next we tried to compare the tea infusions. Because of its softness and balance of its taste, we choose White Peony. The test was again blind.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWH0SZXcb3joyivH10BflIKa2_NWJJIWbd2qpc-qMHHhSpx5oW3f_CzrgLlIT9p6e7WfZQp5IVMo0vH7IFUOUcZ_yaRT2-DYGyZxNa2x8qumA2bQhKxVKC92J-7SSwFHwtr6rpgFYg258/s1600/Test+%C4%8Daj+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="312" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWH0SZXcb3joyivH10BflIKa2_NWJJIWbd2qpc-qMHHhSpx5oW3f_CzrgLlIT9p6e7WfZQp5IVMo0vH7IFUOUcZ_yaRT2-DYGyZxNa2x8qumA2bQhKxVKC92J-7SSwFHwtr6rpgFYg258/s640/Test+%C4%8Daj+CR.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
In the photography, the infusions on the left looks darker, but in reality, the color and fragrance of all infusions seemed identical. At the first tasting we all felt a bit differences, the others tastings were again confusing. The tea made the differences even smaller. The infusion from the Beautiful tasted the most differently. But this infusion was once marked as the best, once as the worst and once like something between. Every one of us orders the samples in different way. But the most experienced taster again marked the infusion from Beautiful as the worst.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
I also have to say, that because of the lack of glass thermos, we had to use one from quality stainless steel. By coincidence, the water from Beautiful was in it. I am using it for over three years and I don´t think, that it affects the taste of water. It was cleaned a week before testing. But the others tasters had some doubts.<b> </b></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>We found out that water from all tetsubin tasted very similarly – “sweetly“.</b> The differences were minimal. I suppose that these differences are connected to the amount of rust in tetsubin. Some amount of rust in tetsubin is requisite - but everything in moderation. I have several reasons for this assumption. The First is that the water from most rusted tetsubin was marked as the worst. The second is that all producers and sellers of tetsubin recommend how to use tetsubin to prevent unnecessary rusting. The third reason is that there is a lot of internet discussion, how to clean rusted tetsubin, because the water from them taste “archival“. But if we want to confirm this assumption, we would need much more tetsubin and much more testing. Maybe some day.<br />
<br />
I thank to all tasters for bringing their tetsubin, for their opinions and observations and mainly for beautiful tea day.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi38puHeuf2Hmw27AF5TzdsCIl9afJp7he0_kBxgJR5yO52PdnRnzR9QQJwCIkrcIgba6tdmj5BNNT12dl701I1ysfP2nsEqeC9oxXmJkXYaimfCn29xpfqcLtzPussUNCPIwme1DQw5Jg/s1600/Dohromady+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi38puHeuf2Hmw27AF5TzdsCIl9afJp7he0_kBxgJR5yO52PdnRnzR9QQJwCIkrcIgba6tdmj5BNNT12dl701I1ysfP2nsEqeC9oxXmJkXYaimfCn29xpfqcLtzPussUNCPIwme1DQw5Jg/s640/Dohromady+CR.jpg" width="440" /> </a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-43216797851422570012013-09-29T19:57:00.002+02:002013-09-29T20:07:02.675+02:00<h2 align="CENTER">
The origin of microorganisms in pchu-er.</h2>
<div align="CENTER">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/09/o-puvodu-mikroorganismu-v-pchu-eru.html" target="_blank">Česká verze zde</a>) </div>
<div align="CENTER">
<br /></div>
<div align="JUSTIFY">
With a little delay I respond to one<span lang="cs-CZ">
of my</span> reader. He wrote comment <span lang="cs-CZ">on</span> my
<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html">article
about oxidation, fermentation and </a><a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html"><span lang="cs-CZ">maturing</span></a><a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html">
of tea</a>. The reader sa<span lang="cs-CZ">id</span> that, according<span lang="cs-CZ">
to</span> his opinion, during fermentation of shu pchu-er the mao cha
is artificially inoculated <span lang="cs-CZ">by</span>
microorganisms. On the other hand in my article I claim that the
microorganisms, which are needed for fermentation, are presented on
the leaves from the nature. The reader quotes <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pu-erh_tea">English
article </a><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pu-erh_tea"><span lang="cs-CZ">from
</span></a><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pu-erh_tea">Wikipedia</a><span lang="cs-CZ">.</span>
<span lang="cs-CZ">Exactly</span> <span lang="cs-CZ">these</span>
sentences about shu:</div>
<div align="JUSTIFY">
<i>"The bacterial and fungal cultures found in
the fermenting piles were found to vary widely from factory to
factory throughout Yunnan, consisting of multiple strains of
Aspergillus spp., Penicillium spp., yeasts, and a wide range of other
microflora. Control over the multiple variables in the ripening
process, particularly humidity and the growth of Aspergillus spp., is
key in producing ripened pu'er of high quality."</i></div>
<div align="JUSTIFY">
<span lang="cs-CZ">However i</span>n these sentences
there isn<span lang="cs-CZ">‘</span>t any mention about inoculation
of tea with anything and, according<span lang="cs-CZ"> to</span> my
opinion, artificial inoculation even doesn<span lang="cs-CZ">‘</span>t
ensue from these sentences. We could just <span lang="cs-CZ">found</span>
that microorganisms vary from factory to factory. According <span lang="cs-CZ">to
</span>me, the author want<span lang="cs-CZ">ed</span> to highlight
geographical difference<span lang="cs-CZ">s</span> rather than
manufacturing difference<span lang="cs-CZ">s</span>. Yunnan is <span lang="cs-CZ">a
</span>very large area and therefore we can presume that composition
of microflora in different part of this province will be different.
Microorganisms <span lang="cs-CZ">of</span> the tea leaves can vary
based on the altitude of plantation, orientation of the slope of <span lang="cs-CZ">the
</span>tea garden, quantity of precipitation, already mentioned
geographical location and surely on others variables. I admit, that
the sentences <span lang="cs-CZ">have not been </span>written clearly
and both interpretations are possible. Author<span lang="cs-CZ">s</span>
of the article on Wikipedia quote as a source scientifical study:
Isolation and Identification of Aspergillus Species from the Post
Fermentative Process of Pu-Er Ripe Tea.</div>
<div align="JUSTIFY">
It wasn<span lang="cs-CZ">‘</span>t easy to find<span lang="cs-CZ">
out</span> this study. It <span lang="cs-CZ">is not </span>available
on<span lang="cs-CZ"> the</span> Web of Knowledge. <span lang="cs-CZ">A</span>fter
some time I had a bit of luck. I <span lang="cs-CZ">found</span> the
study but it is written in Chinese and i don<span lang="cs-CZ">‘</span>t
speak this language. Only <span lang="cs-CZ">the </span>abstract is
written in English and it consists <span lang="cs-CZ">of</span> four
sentences. <span lang="cs-CZ">From these </span>sentence<span lang="cs-CZ">s
the</span> number three is important: <span lang="cs-CZ">„</span><i>It
is noticed that the compositions of fungus flora in the post
fermentative process of different Pu-Er ripe tea produced from
different places were different.</i><span lang="cs-CZ"><i>“</i></span><i>
</i>I suppose that only this one sentence was the main source for the
author of the article on the Wikipedia. I tried to translate this
study with <span lang="cs-CZ">a</span> help <span lang="cs-CZ">by</span>
Google Translator. But after<span lang="cs-CZ"> translation of the</span>
first sentence<span lang="cs-CZ">,</span> I found out <span lang="cs-CZ">that
</span>this programme <span lang="cs-CZ">is not capable of
translation</span> from Chinese to Czech or English <span lang="cs-CZ">properly</span>.
The Translation was very bad but I got rough summary what the study
is <span lang="cs-CZ">all </span>about. And then another problem
appeared. The second page of the study <span lang="cs-CZ">was</span>
inserted as a picture so I wasn<span lang="cs-CZ">‘</span>t able to
copy it<span lang="cs-CZ">‘</span>s text for translation. <span lang="cs-CZ">The
i</span>ntroduction of the study describes manufacture of pchu-er and
results of some previous studies. Then<span lang="cs-CZ"> the</span>
founded microorganisms, mainly fungi (molds), are described. At the
end there is a description of what fungi (molds) were found in
concrete tea<span lang="cs-CZ">s</span> from different regions. I
think that authors connect<span lang="cs-CZ">ed the</span> presence
of different fungi with environment (f. e. tropics and so on) not
with processing. They d<span lang="cs-CZ">id</span>n<span lang="cs-CZ">‘</span>t
mention artificially inoculation. Because of bad translation, <span lang="cs-CZ">it</span>
is all I can say about the study.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoNT8taz5laiuL5RUTcExKnzjh0EZhPq3HDfONPgy4o5PgdIWlesA1hi6DHw5baYO-ZmFJ4lnWUwD7xoGMaUo9RhSa6niex_iNIuvbu3yPTJdR2WAXO1El4rKKuEnqeNeLr8lbZr1XFlI/s1600/p%C5%99eklad.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoNT8taz5laiuL5RUTcExKnzjh0EZhPq3HDfONPgy4o5PgdIWlesA1hi6DHw5baYO-ZmFJ4lnWUwD7xoGMaUo9RhSa6niex_iNIuvbu3yPTJdR2WAXO1El4rKKuEnqeNeLr8lbZr1XFlI/s640/p%C5%99eklad.jpg" width="606" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Can someone help me with translation? </span><br />
<span style="font-size: small;">Source: Isolation and Identification of Aspergillus
Species from the Post Fermentative Process of Pu-Er Ripe Tea,
Chen Keke, et al., Acta Botanica Yunannica. (28)2, 2006.</span> </td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div align="JUSTIFY">
Robert J. Heiss is<span lang="cs-CZ"> the</span>
author of the article Oxidation and Fermentation in Tea Manufacture.
This article was published in The Leaf Magazine and it is also about
origin of microorganisms in pchu-er. The author says that bacteria
(but i think that word microorganisms is more accurate) which are
needed for the process of fermantation can be found:</div>
<ol>
<li><div align="JUSTIFY">
on the surface of the leaves of old tea trees
that grow in the original forests in Xishuangbanna. Here I suppose
that microorganisms can be found also on the leaves of plantation
tea trees, not only on old trees in forests.</div>
</li>
<li><div align="JUSTIFY">
in controlled area, where the ma ocha is
temporarly stored before compression to sheng pchu-er,</div>
</li>
<li><div align="JUSTIFY">
in the piles of mao cha during fermantation of
shu pchu-er,</div>
</li>
<li><div align="JUSTIFY">
in the humid environment, where the mao cha is
steamed before compression to sheng pchu-er,</div>
</li>
<li><div align="JUSTIFY">
in smaller scale in the rooms that are devoted
to <span lang="cs-CZ">maturing </span>of pchu-er.</div>
</li>
</ol>
<div align="JUSTIFY">
We can deduce that, to the places marked 2 till 5,
the microorganisms were transfered on the surface of the leaves. The
author also wr<span lang="cs-CZ">o</span>t<span lang="cs-CZ">e</span>:
<span lang="cs-CZ">„</span><i>During the fermentation phase of
Puerh manufacture, several important factors must coalesce. Following
the harvest of the appropriate leaf, there should be ´wild´
bacteria available on the leaf itself; this will range from ´very
little´ to ´an abundance</i><span lang="cs-CZ"><i>“</i></span><i>´.</i>
The author use<span lang="cs-CZ">d</span> directly the word <i>wild</i>,
that <span lang="cs-CZ">mean the</span> natural origin<i>. </i>And I
think again that the word microorganisms is better than bacteria.</div>
<div align="JUSTIFY">
The same author says in his book The Story of Tea: A
Cultural History and Drinking Guide: <span lang="cs-CZ">„</span><i>The
goal in making sheng pu-erh is to create an environment that will
encourage the micro-organisms present on the leaf to remain alive.</i><span lang="cs-CZ"><i>“</i></span><i>
</i>In<span lang="cs-CZ"> the</span> broader context of whole chapter
about pchu-er in this book I understand the term "on the leaf"
as a<span lang="cs-CZ">n</span> expression of natural origin of
microorganisms. But I admit that this interpretation can be
subjective.</div>
<div align="JUSTIFY">
Especially from <span lang="cs-CZ">the </span>first
article is obvious, that this author (or authors in a case of the
book The Story of Tea) supports the natural origin theory. He claims
this statement several times and he puts emphasis on it. There is no
mention about artificial inoculations in his articles.</div>
<div align="JUSTIFY">
<br />
<br /></div>
<div align="JUSTIFY">
I thanks to one tea<span lang="cs-CZ"> </span>lover
(maybe better pchu-er<span lang="cs-CZ"> </span>lover) for posting me
the study: Characteristic fungi observed in the fermentation process
for Puer tea. There are two important sentences in this study:</div>
<ol>
<li><div align="JUSTIFY">
„<i>Microorganisms inhabiting the strawmat
covering the pile and/or in the room infect the tea leaves.</i><span lang="cs-CZ"><i>“</i></span></div>
</li>
<li><div align="JUSTIFY">
„<i>Microorganisms are thought to infect the
leaves from the mats and/or the ambient atmosphere.</i><span lang="cs-CZ"><i>“</i></span></div>
</li>
</ol>
<div align="JUSTIFY">
This facts overlap information from Robert J. Heiss,
specifically with points 2 and 3 that are written some paragraphs
above. From this sentences it ensues, that required microorganisms
comes from nature (or from places, to where they were transfered from
nature).</div>
<div align="JUSTIFY">
<br />
<br /></div>
<div align="JUSTIFY">
I know at least four people, that (according me)
have very good tea knowledge and therefore I asked them for their
opinions. Independently each <span lang="cs-CZ">of them</span> agreed
on natural origin. <span lang="cs-CZ">A</span>t the same time they
all added that artificial inoculation <span lang="cs-CZ">can‘t </span>be
entirely ex<span lang="cs-CZ">c</span>luded. There are so many
producers and also tea research centers and therefore inoculation<span lang="cs-CZ">s</span>
can be somewhere practised.</div>
<div align="JUSTIFY">
I have found much more references <span lang="cs-CZ">about
the </span>natural origin and nothing about artificial inoculation.
This references support my original opinion <span lang="cs-CZ">which
I </span>published <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html">in
this aticle</a><span lang="cs-CZ">.</span> The origin of
microorganisms needed for pchu-er fermentation is natural, not
artificial. I suppose that there is much more <span lang="cs-CZ">s</span>ources
<span lang="cs-CZ">a</span>bout pchu-er fermentation and if you have
some <span lang="cs-CZ">article </span>about artifitial inoculation I
<span lang="cs-CZ">would </span>be glad <span lang="cs-CZ">to see it
– maybe we will learn something new.</span></div>
<div align="JUSTIFY" lang="cs-CZ">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH6D03U5lR6TN62QaM9izAPItocAjhzo0fUPZLoJoaV3LIg-VEmXqLubmkDLLoxWm4aSz3uieqxZpxQDAXZ_A3X8R7wGFLDafAYjTKkYpyE9to3L8KIutRzd6okdchwuhTMs1gqZFcmbM/s1600/zdroje+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH6D03U5lR6TN62QaM9izAPItocAjhzo0fUPZLoJoaV3LIg-VEmXqLubmkDLLoxWm4aSz3uieqxZpxQDAXZ_A3X8R7wGFLDafAYjTKkYpyE9to3L8KIutRzd6okdchwuhTMs1gqZFcmbM/s640/zdroje+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">It is interesting, that there
are many articles about pchu-er, but only a few of them describes the
origin of microorganisms and usually in a very briefly way.</span></td></tr>
</tbody></table>
<br />
<span lang="cs-CZ">Finally</span> I thank all people for sharing
their knowledge or sending information.<br />
<div align="CENTER">
___________________________</div>
<br />
<br />
<br />
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">Sources:</span></div>
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">1) The Leaf - Tea and Tao Magazine,
Issue 2, Oxidation and Fermentation in Tea Manufacture, Robert J.
Heiss (</span><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><a href="http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html">http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html</a></u></span></span><span style="font-size: x-small;">),</span></div>
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">2) the reader, who stimulated creation
of this article, refers to <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pu-erh_tea">English
article </a></span><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pu-erh_tea"><span style="font-size: x-small;"><span lang="cs-CZ">from
</span></span></a><span style="font-size: x-small;"><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pu-erh_tea">Wikipedia</a>,</span></div>
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">3) Tea: history, terroirs, varieties,
Kevin Gascoyne, Francoise Marchand, Jasmin Desharnais, Hugo Americi,
2011 Firefly Books Ltd., ISBN: 978-1-55407-937-7,</span></div>
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">4) The tea drinker´s handbook -
Francois-Xavier Delmas, Mathias Minet, Christine Barbaste, Abbevillw
Press 2008, ISBN: 978-0-7892-0988-7,</span></div>
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">5) The Story of Tea: A Cultural History
and Drinking Guide, Mary Lou Heiss and Robert J. Heiss, Ten Speed
Press 2007, ISBN: 978-1-58008-745-2,</span></div>
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">6) Isolation and Identification of
Aspergillus Species from the Post Fermentative Process of Pu-Er Ripe
Tea, Chen Keke, et al., Acta Botanica Yunannica. (28)2, 2006,</span></div>
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">7) Characteristic fungi observed in the
fermentation process for Puer tea, Michiharu Abe, Naohiro Takaoka,
Yoshito Idemoto, Chihiro Takagi, Takuji Imai, Kiyohiko Nakasaki,
International Journal of Food Microbiology 124, 2008,</span></div>
<div align="JUSTIFY">
<span style="font-size: x-small;">8) opinions of me or my friends, that
were surely influenced by what have we heard or read somewhere, but
we have already forgotten where.</span></div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-36481649887274854342013-09-29T19:56:00.000+02:002013-09-29T20:07:51.876+02:00<h2 style="text-align: center;">
O původu mikroorganismů v pchu-eru.</h2>
<div style="text-align: center;">
(<a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/09/the-origin-of-microorganisms-in-pchu-er.html" target="_blank">English version here</a>)</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Trochu se zpožděním reaguji na komentář, kterým jeden z čtenářů přispěl k mému <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html" target="_blank">článku o oxidaci, fermantaci a zrání čaje</a>. Podstatou jeho příspěvku je názor, že při fermentaci shu pchu-eru se mao cha uměle očkuje příslušnými mikroorganismy, zatímco z mého článku vyplývá, že mikroorganismy potřebné pro fermentaci jsou přirozeně přítomny na čajových lístcích již z přírody. Čtenář cituje <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pu-erh_tea#Ripe_pu-erh" target="_blank">článek na anglické wikipedii o pchu-eru</a>, konkrétně souvětí o shu:<br />
<i>„The bacterial and fungal cultures found in the fermenting piles were found to vary widely from factory to factory throughout Yunnan, consisting of multiple strains of Aspergillus spp., Penicillium spp., yeasts, and a wide range of other microflora. Control over the multiple variables in the ripening process, particularly humidity and the growth of Aspergillus spp., is key in producing ripened pu'er of high quality.“</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Toto souvětí překládám následovně:</div>
<div style="text-align: justify;">
"Bakteriální a houbové kultury přítomné ve fermentujících hromadách se liší v každé továrně v Yunnanu a skládají se z několika kmenů rodů Aspergillus, Penicillium, z kvasinek a celé řady další mikroflóry. Kontrola vícera proměných při fermentaci, obzvláště pak vlhkosti a množení rodu Aspergillus, je klíčem k výrobě shu pchu-eru vysoké kvality."</div>
<div style="text-align: justify;">
V souvětí ale není uvedeno očkování čaje čímkoliv a, dle mého názoru, to z něj ani nevyplývá. Pouze se dočítáme, že se mikroorganismy v jednotlivých továrnách liší - z této informace bych ale očkování nevyvozoval. Dle mne chtěl autor poukázat spíše na rozdíl zeměpisný než výrobní. Yunnan je rozsáhlá oblast a lze tedy předpokládat, že složení mikroflóry v jeho různých částech bude rozdílné. Mikroorganismy na listech čajovníků se mohou lišit například na základě nadmořské výšky čajovníků, orientace svahu zahrady, množství srážek, již zmíněného zeměpisného umístění a jistě i dalších proměnných. Uznávám ale, že je souvětí napsáno trochu nejasně a v úvahu přicházejí oba výklady. Autor článku na wikipedii uvádí jako zdroj souvětí studii: Isolation and Identification of Aspergillus Species from the Post Fermentative Process of Pu-Er Ripe Tea.<br />
Dohledat tuto studii nebylo vůbec jednoduché, nebyla ani na Web of Knowledge. Nakonec jsem ale měl trochu štěstí. Studii tedy mám, ale je psána čínsky a tuto řeč bohužel neovládám. Anglicky je psán pouze abstrakt, který se skládá z celých čtyř vět :-) Důležitá je věta číslo tři: <i><i>„</i>It is noticed that the compositions of fungus flora in the post fermentative process of different Pu-Er ripe tea produced from different places were different.</i><i>“</i> Tato věta ve volném překladu říká: Zjistili jsme, že se složení houbových kultur v procesu fermentace různých pchu-erů z různých míst liší. Domnívám se, že právě tato jediná věta byla hlavním zdrojem autora článku na wikipedii. Studii jsem se pokusil přečíst pomocí Google překladače a již po přečtení první věty mi bylo jasné, že překládací schopnost tohoto programu z čínštiny do češtiny není dobrá. Překlad je velmi hrubý, ale určitý přehled, o čem studie je, jsem získal. Dalším problémem je vložení druhého listu studie jako obrázku, ze kterého nelze kopírovat text pro překlad. Úvod studie popisuje zpracování pchu-eru a výsledky některých předchozích studií. Poté jsou popsány zjištěné mikroorganismy, hlavně houby (plísně). Na závěr autoři popisují v jakých čajích a z jakých oblastí byly nalezeny jednotlivé houby (plísně). Zdá se mi ale, že autoři výskyt hub spojují s prostředím (např. tropy apod.) nikoliv se zpracováním. O umělemém očkování pchu-eru se nezmiňují. To je vše, co mohu o studii, kvůli omezeným možnostem porozumění jejímu textu, říci.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjO1I7x9tWtV0GbIk7URjfzK-MGVEy9z7EFimc75_3kjg3srZgu0DoBFwm270VKMqjTLAJZ5eUzNPrgIab1Na8B85crcUyIFZAyn4JSZmomyF56nZIZsVIfht7rtF6Gi4Q2jbPpM4m93zw/s1600/p%25C5%2599eklad.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjO1I7x9tWtV0GbIk7URjfzK-MGVEy9z7EFimc75_3kjg3srZgu0DoBFwm270VKMqjTLAJZ5eUzNPrgIab1Na8B85crcUyIFZAyn4JSZmomyF56nZIZsVIfht7rtF6Gi4Q2jbPpM4m93zw/s640/p%25C5%2599eklad.jpg" width="606" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Pomůže někdo s překladem? <br /> Zdroj: Isolation and Identification of Aspergillus Species from the Post
Fermentative Process of Pu-Er Ripe Tea, Chen Keke, et al., Acta Botanica Yunannica. (28)2, 2006.</span></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
O původu mikroorganismů v pchu-eru píše i Robert J. Heiss ve svém článku Oxidation and Fermentation in Tea Manufacture publikovaném v časopisu The Leaf Magazin. Autor uvádí, že se bakterie (i když myslím, že slovo mikroorganismy je přesnější) potřebné pro zahájení a udržování procesu fermentace nacházejí:</div>
<div style="text-align: left;">
<ol style="text-align: justify;">
<li>na povrchu listů starých čajovníků rostoucích v původních lesích v oblasti Xishuangbanna. Zde si dovolím předpokládat, že se mikroorganismy nacházejí i na plantážových čajovnících, nikoliv jen na starých stromech v lesích,</li>
<li>v kontrolovaném prostředí, kde je dočasně skladována mao cha před lisováním do sheng pchu-eru,</li>
<li>v hromadách mao chy při fermentaci shu pchu-eru,</li>
<li>ve vlhkém prostředí při napařování mao chy před jejím lisováním do sheng pchu-eru,</li>
<li>v menší míře i v místnostech určených pro zrání pchu-eru.</li>
</ol>
<div style="text-align: justify;">
Lze odvodit, že do míst označených jako dva až pět se mikroorganismy dostaly přenesením na listu. Dále autor přímo píše: <i><i>„</i></i><i>During the fermentation phase of Puerh manufacture, several important factors must coalesce. Following the harvest of the appropriate leaf, there should be ´wild´ bacteria available on the leaf itself; this will range from ´very little´ to ´an abundance´.“</i> Souvětí překládám následovně: Při fermentaci pchu-eru musí splynout několik důležitých faktorů - sklizeň správných listů na kterých by měly být divoké bakterie (autor užívá přímo výraz <i>wild</i>=<i>divoký, </i>což podporuje přírodní původ, a opět si myslím, že výraz miroorganismy je přiléhavější). Množství bakterií se může lišit od ´velmi mála´ po ´přebytek´. </div>
<div style="text-align: justify;">
Týž autor v knize The Story of Tea: A Cultural History and Drinking Guide píše: <i><i><i>„</i></i>The goal in making sheng pu-erh is to create an environment that will encourage the micro-organisms present on the leaf to remain alive.</i><i>“</i> Překládám jako: Cílem při skladování sheng pchu-eru je vytvořit prostředí vhodné pro přežití mikroorganismů na listech. V širší souvislosti celé kapitoly o pchu-eru v této knize na mne vyjádření "na listech" působí tak, že vyjadřuje přírodní původ mikroorganismů. Tento výklad ale může být subjektivní.</div>
<div style="text-align: justify;">
Hlavně z prvního článku je zřejmé, že autor podporuje přírodní původ
mikroorganismů v pchu-eru. Tuto skutečnosti několikrát uvádí a klade na
ní důraz. V článcích není žádná zmínka o umělém očkování pchu-eru
mikroorganismy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Za zaslání studie Characteristic fungi observed in the fermentation process for Puer tea děkuji jednomu čajomilovi, čí spíše pchu-eromilovi. Pro tento článek jsou ve studii důležité dvě věty:</div>
<ol style="text-align: justify;">
<li><i>Microorganisms inhabiting the strawmat covering the pile and/or in the room infect the tea leaves.</i> Ve volném překladu: Mikroorganismy se do čaje dostávají ze slaměných rohoží používaných na přikrytí hromad čaje a/nebo z místností.</li>
<li><i>Microorganisms are thought to infect the leaves from the mats and/or the ambient atmosphere. </i>Ve volném překladu: Předpokládá se, že mikroorganismy infikují listy ze slaměných rohoží nebo z okolního vzduchu.</li>
</ol>
<div style="text-align: justify;">
Tyto údaje se překrývají s informacemi od Roberta J. Heisse, konkrétně s bodem 2 a 3 o pár odstavců výše. Z těchto vět opět vyplývá, že mikroorganismy potřebné pro fermentaci pchu-eru pocházejí z přírody (nebo z míst, kam byly přeneseny z přírody).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nakonec jsem se zeptal na názor čtyř lidí, o kterých jsem přesvědčen, že mají dobré čajové znalosti. Nezávisle na sobě se shodli na přírodním původu mikrorganismů. Současně ale všichni dodali, že umělé očkování nelze zcela vyloučit vzhledem k obrovskému množství různých producentů pchu-eru nebo například v čajovém výzkumném ústavu.</div>
<div style="text-align: justify;">
Našel více informací ohledně přírodního původu mikroorganismů a žadné ohledně umělého očkování. Zjištěné informace podporují můj původní názor uvedený v <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html" target="_blank">tomto článku</a>, tedy že mikroorganismy fermentující pchu-er pocházejí z přírody, nikoliv z umělého očkování. O fermentaci pchu-eru jistě existuje mnohem více zdrojů a pokud máte nějaký o umělém očkování, budu rád za jeho zaslání - jen tak se opět dozvíme více.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtB_WzkDQpL3w46bvcqDKSasyTxZj8pNrCGU7ILYIvkW6nsT6WHA0jfRsVwKtSORBM7p4G_651tvkCF0RHuO2oKuKvw-MecXHQB1M7YvEw4YDe5MW3nHgoNM_oEXgtZNqT5b32bpBOb0o/s1600/zdroje+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtB_WzkDQpL3w46bvcqDKSasyTxZj8pNrCGU7ILYIvkW6nsT6WHA0jfRsVwKtSORBM7p4G_651tvkCF0RHuO2oKuKvw-MecXHQB1M7YvEw4YDe5MW3nHgoNM_oEXgtZNqT5b32bpBOb0o/s640/zdroje+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Je zajímavé, že o pchu-eru existuje obrovské množství článků, ale jen
nepatrná část z nich zmiňuje původ mikroorganismů a to ještě
obvykle velmi stručně. </span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Na závěr děkuji všem, kteří se se mnou podělili o jejich vědomosti nebo zdroj.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
___________________________</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">Zdroje:</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">1) The Leaf - Tea and Tao Magazine, Issue 2, Oxidation and Fermentation in Tea Manufacture, Robert J. Heiss (<a href="http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html">http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html</a>),</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">2) čtenář, který podnítil vznik tohoro zápisku, odkazuje na <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pu-erh_tea#Ripe_pu-erh" target="_blank">článek o pchu-eru na anglické Wikipedii</a>,<br />3)
Tea: history, terroirs, varieties, Kevin Gascoyne, Francoise Marchand,
Jasmin Desharnais, Hugo Americi, 2011 Firefly Books Ltd., ISBN:
978-1-55407-937-7</span>,
<span style="font-size: x-small;">4)
The tea drinker´s handbook - Francois-Xavier Delmas, Mathias Minet,
Christine Barbaste, Abbevillw Press 2008, ISBN: 978-0-7892-0988-7,</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">5) The Story of Tea: A Cultural History and Drinking Guide, Mary Lou Heiss and Robert J. Heiss, Ten Speed Press 2007, ISBN: 978-1-58008-745-2,</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">6) Isolation and Identification of Aspergillus Species from the Post
Fermentative Process of Pu-Er Ripe Tea, Chen Keke, et al., Acta Botanica Yunannica. (28)2, 2006,</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">7) Characteristic fungi observed in the fermentation process for Puer tea, Michiharu Abe, Naohiro Takaoka, Yoshito Idemoto, Chihiro Takagi, Takuji Imai, Kiyohiko Nakasaki, International Journal of Food Microbiology 124, 2008,</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">8) časem utvářené názory mé a mých
přátel na tuto problematiku, které jistě byly ovlivněny tím, co jsme kde
zaslechli nebo přečetli, ale již zapomněli kde nebo od koho. </span></div>
</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-50251915124907766572013-07-14T18:49:00.001+02:002016-07-18T23:03:11.375+02:00<h2 style="text-align: center;">
Bílý čaj (bái chá [báj čá], 白茶)</h2>
<div style="text-align: justify;">
Bílý čaj je mým nejoblíbenějším. Odhaduji, že šedesát procent z celkového množství čaje, které za rok vypiji, tvoří bílý čaj, což je pozoruhodné uvědomíme-li si, že existují pouze čtyři tradiční čínské bílé čaje oproti desítkám či snad stovkám čajů z ostatních skupin. O bílém čaji existuje mnoho mýtů a i já jsem si v některých oblastech nebyl zcela jist, jak to skutečně je. Pro upřesnění nejasností jsem se rozhodl vypátrat co nejvíce informací o bílém čaji a následně je sepsat do článku.</div>
<div style="text-align: justify;">
Podotýkám, že některé informace o bílém čaji se ani v dnešní době nedohledávají snadno anebo naopak existuje více (zpravidla odlišných) úhlů pohledů. Pokud v článku naleznete nepřesnost nebo nebudete s něčím souhlasit, napište to, prosím, do komentáře. Pokusím se v dané oblasti hlouběji zapátrat a možná se nám tak společně podaří článek vylepšit. Pokud někdo máte o bílém čaji zajímavý zdroj, ze kterého jsem nečerpal, a chtěl byste se o něj podělit, budu vděčný.<br />
Na internetu je ohromné množství článků o bílém čaji. Bohužel musím říci, že dle mého názoru, naprostá většina z nich obsahuje tolik nesmyslů, že je to až smutné. V budoucnu mám v plánu jeden takovýto článek rozebrat a napsat k němu komentář. Existence těchto chybných a matoucích článků byla dalším důvodem, proč jsem se pokusil vytvořit zápisek správnější.</div>
<div style="text-align: justify;">
Existuje mýtus, že bílý čaj je určen jeho barvou, neboli že musí vypadat bíle. Nečajomilová, či spíše z čajového pohledu laická, populace zná dobře čaj zelený, který je vzhledově opravdu zelený, a čaj černý (červený), jehož barva je tmavá, černá. Je tedy pochopitelné, že si většina lidí myslí, že bílý čaj musí být bílý. Toto je ale pravda pouze u nejvyšších tříd. Nižší třídy bílého čaje jsou zelenohnědé. Je nutné pochopit, že to co určuje bílý čaj není jeho vzhled ale jeho zpracování.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZNPX60PxCvZKuNOTnNxzR5R0PIgIO3H81u2eTzSAnqVn-I-rf_5QuL7wHtG1ZdKMOKq1uBsdny-_TmRbguRTR4TZTrqBC298yV8wfzcblC7pYeBZFcMGY4DswG5ijbhMJQndk38OsYuw/s1600/3x+BMD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZNPX60PxCvZKuNOTnNxzR5R0PIgIO3H81u2eTzSAnqVn-I-rf_5QuL7wHtG1ZdKMOKq1uBsdny-_TmRbguRTR4TZTrqBC298yV8wfzcblC7pYeBZFcMGY4DswG5ijbhMJQndk38OsYuw/s640/3x+BMD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jsem přesvědčen, že Vám zde ukazuji pravé, tradičně zpracované bílé čaje. Určitě vidíte, že zdaleka nejsou "barevně bílé". Převládají hnědavé a zelené lístky a místy prosvítají světle šedé tipsy.</td></tr>
</tbody></table>
Pro přehlednost je následující článek rozdělen do několika částí:<br />
1) zpracování,<br />
2) historie,<br />
3) zdraví prospěšnost,<br />
4) definice a rozdělení bílého čaje dle mne,<br />
5) bílé čaje na českém trhu,<br />
6) bílý pchu-er? <br />
7) královský, císařský bílý čaj? <br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj12057FUyLMhMrMLkvEQlwYOHHv9exk58ZtyUROjQZ3r1rw7xFTYiAVuQUIPCgBqa2MMEQM-i6O5RLt39npdBLy_xcwVNQ2kh5CFWW0k5EJZxvPe4hXkWoATsrYp7EocouANXvEfhPXXQ/s1600/Ye+Sheng+++Yin+Zhen+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="294" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj12057FUyLMhMrMLkvEQlwYOHHv9exk58ZtyUROjQZ3r1rw7xFTYiAVuQUIPCgBqa2MMEQM-i6O5RLt39npdBLy_xcwVNQ2kh5CFWW0k5EJZxvPe4hXkWoATsrYp7EocouANXvEfhPXXQ/s640/Ye+Sheng+++Yin+Zhen+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bílé čaje s vyšším obsahem tipsů vypadají světleji. Tvrdit, že jsou "vzhledově bílé" je, dle mého názoru, stále přehnané.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<b>Zpracování</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Jak jsem psal již <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html" target="_blank">v tomto článku</a>, čaj můžeme rozdělit do několika skupin - existují čaje zelené, bílé,
žluté, červené, polozelené a tmavé. Všechny tyto čaje jsou vyráběny z
jedné rostliny - rozdíly mezi výše uvedenými skupinami jsou způsobeny
odlišným zpracováním lístků. Výroba čaje se skládá z několika na sebe
navazujících kroků. Některé jsou pro všechny čaje společné (natrhání
lístků, sušení, balení apod.), jiné jsou specifické pouze pro některé
skupiny (pečení, napařování, lisování...). Bílý čaj lze popsat jako nejméně zpracovaný ze všech. Jeho výroba se skládá pouze z následujících tří kroků: sběr lístků - zavadání - dosušení a balení.</div>
<div style="text-align: justify;">
Zpracování tradičního bílého čaje samozřejmě začíná natrháním příslušných lístků. Lístky jsou poté rozprostřeny na bambusové rohože, velké ploché tácy či snad spíše síta ve velmi tenké (v podstatě jednolistové) vrstvě. Síta jsou poté obvykle umístěna ven a lístky se nechají přirozeně zavadat. Právě dlouhodobé přirozené zavadání je klíčový krok při zpracování bílého čaje. Při zavadání dochází v listu k biochemickým změnám, které označuji jako <a href="http://xn--samovoln%20oxidace-5rb/" target="_blank">samovolná oxidace</a> a právě tyto změny způsobují onen specifický chuťový profil bílého čaje. Při chybném provedení zavadání nelze výsledný čaj označit za bílý a ani tak nebude chutnat. Tradičně se lístky suší na slunci po dobu 36 až 72 hodin* (na noc jsou samozřejmě schovány, aby nedošlo k jejich zničení rosou). Pokud by lístky zavadaly příliš krátce, nestačily by se vytvořit chtěné senzorické látky a naopak pokud by zavadání trvalo příliš dlouho, vznikly by jiné a již nechtěné senzorické látky. K urychlení procesu může farmář umístit lístky na slunce a naopak ke zpomalení je může dát do stinné vzdušné místnosti. Po přirozeném doschnutí lístků (v závěru je možné i šetrné mechanické dosušení) mohou být lístky protřízeny. Pak následuje již jen balení hotového bílého čaje. Nic víc v tom není.</div>
<div style="text-align: justify;">
Při zavadání a následném dosušení dochází ke zvýraznění jemných chloupků pokrývajících tips (nerozvinutý, vrcholový listový pupen) jejich zesvětlením. Bílý čaj pouze z tipsů má proto světle šedou barvu skrz kterou prosvítá bledě zelená.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jak jsem již jednou zmínil, zcela <b>zásadním krokem při zpracování bílého čaje je tradičně provedené dlouhodobé zavadání. Tento krok nesmí při zpracování bílého čaje nikdy chybět.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Samozřejmě i při zpracování bílého čaje je možné narazit na výjimky (stručně uvedeny na konci článku). Tyto výjimky mají společné jednou věc. Vždy se jedná o přidání určitého kroku při zpracování čaje, nikoliv o jeho vynechání.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5WULCDlgZt7SpsBKswazo4rjytXVFNAM2XDzhvUPlOMvZe01jUNTY1L69wV5VAS_AFjkVm07W-Xc7VrXFnoopKubv9HlKMUnerg8TnZGzYQSsMho95ggbtZKcKmRFYJukj4xOx_RUaZk/s1600/withering+oolong.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5WULCDlgZt7SpsBKswazo4rjytXVFNAM2XDzhvUPlOMvZe01jUNTY1L69wV5VAS_AFjkVm07W-Xc7VrXFnoopKubv9HlKMUnerg8TnZGzYQSsMho95ggbtZKcKmRFYJukj4xOx_RUaZk/s320/withering+oolong.jpg" width="214" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zavadání bílého čaje - tenká vrstva lístků na bambusovém sítu. Zkušenější se jistě pozastaví nad skutečností, že list jen na bílý čaj mnohem větší než by měl být. Na fotografii je ve skutečnosti zavadání oolongu - je to ale jediná fotografie ohledně zavadání, ke které mám zapůjčený copyright a navíc zavadání je u všech čajů poměrně obdobné a je tedy možné tuto fotografii využít ke znázornění zavadání právě bílého čaje.<br />
Fotografie použita na základě písemného souhlasu <a href="http://teaguardian.com/">Tea Guardian</a>.<br />
Photo use with written permission by <a href="http://teaguardian.com/">Tea Guardian</a>.</td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Zpracování třebas Bílé pivoňky se mírně liší od Stříbrných jehliček. Pokud bude čas, chuť a dostatek zdrojů, pokusím se tyto odlišnosti popsat někdy v budoucnu u jednotlivých čajů.</div>
<div style="text-align: justify;">
V části o zpracování bílého čaje se zmíním o dalším mýtu. Několikrát jsem zaslechl nebo přečetl, že se bílý čaj pěstuje na zastíněných plantážích aby měl méně chlorofylu a byl světlejší, bělejší. Je pravdou, že na mnoha plantážích byly záměrně vysazeny stromy, které čajovým keřům stíní. Nejedná se ovšem o hustý les :-). Množství stromů je takové, aby čajové keře měly dostatek rozptýleného světla pro dobrý růst. Zjednodušeně řečeno, rostliny na nedostatek přímého světla reagují tvorbou dalšího chlorofylu aby jeho nadbytkem vyvážily pokles slunečního záření. Čajovník rostoucí ve stínu stromu nebude mít méně chlorofylu než čajovník rostoucí volně ale naopak více! Nechápu, kdo mohl takhle hloupý mýtus vymyslet a už vůbec nechápu, jak mu může tolik lidí věřit.</div>
<br />
<b>Historie</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Název "bílý čaj", lze vysledovat do období dynastie Tchang (sedmé až počátek desátého století). Tchangové naprostou většinu čaje zpracovávali lisováním do koláčů. Čaj zpracovaný pouze z tipsů se tehdy označoval jako bílý. Samotný čaj se poté připravoval vařením (skutečně vařením, nikoliv jen zalitím vroucí vodou) odlomeného a lehce podrceného kusu koláče v mírně osolené vodě. Klasická kniha o čaji, kterou napsal v druhé polovině osmého století Lu Jü, je vynikajícím zdrojem informací o čaji tohoto období. S dnešními bílými čaji mají tchangské bílé čaje společné pouze jméno, zpracováním se jednalo o čaj zcela odlišný.</div>
<div style="text-align: justify;">
Za vlády nové dynastie (Sungové od druhé poloviny desátého do druhé poloviny třináctého století) došlo k významným změnám v přípravě čaje. Lístky se nejdříve rozdrtily na prach, který se poté v horké vodě rozšlehal do čajové pěny. Z tohoto způsobu přípravy později vznikl japonský čajový obřad. Jako bílý čaj byl opět označován ten, který byl zpracován pouze s tipsů. Lístky se ale co nejdříve po sklizni napařovaly - zpracováním se tedy tyto čaje blížily spíše čaji zelenému. Císař Chuej-cung napsal na začátku dvanáctého století spis Pojednání o čaji, který prý velmi dobře popisuje všechny oblasti sungského čaje ale který bohužel nemohu sehnat. Značná část čaje pro císařský dvůr pocházela z provincie Fu-ťien. Zde spatřuji další mírnou podobnost s dnešními bílými čaji. Dvě severní podoblasti této province, Fu Ding a Zheng He, dnes tvoří jádro produkce tradičních bílých čajů.</div>
<div style="text-align: justify;">
Na konci čtrnáctého století, za vlády dynastie Ming, byl přijat předpis určující, že císařskému dvoru mohou být darovány pouze sypané čaje. Toto nařízení zapříčinilo rozmach zpracování lístků do této podoby. Samotný nápoj se poté připravoval zalitím lístků horkou vodou, která předtím prošla varem. Jako bílé byly opět označovány čaje zpracované pouze z tipsů.</div>
<div style="text-align: justify;">
Na konci osmnáctého století za dynastie Čching se poprvé objevily bílé čaje zpracované "současným" způsobem, tedy dlouhodobým zavadáním. Této dynastii také vděčíme za vynález gaiwanu tak, jak ho známe dnes. Postupně od druhé poloviny devatenáctého století se pro výrobu bílých čajů začaly používat kultivary, ze kterých ze vyrábí dodnes. "Dnešní" Stříbrné jehličky vznikly na konci devatenáctého století. Bílá pivoňka se na trhu objevila o trochu později, v roce 1922.</div>
<br />
<b>Zdraví prospěšnost </b><br />
<div style="text-align: justify;">
Dá se říci, že v současnosti bílý čaj zažívá jakýsi "boom". Velmi časté jsou reklamy prosazující zdraví prospěšnost bílého čaje, protože prý obsahuje až několikanásobně více antioxidantů než čaj zelený. K reklamám jsem spíše kritický a ani tyto nejsou výjimkou. Většina obchodů má nyní v nabídce líbivé krabičky sáčkového bílého čaje a to jak ve formě různě ovoněných nebo ochucených směcí tak i jako čistý bílý čaj. Nezřídka se také setkávám s různými kosmetickými přípravky s obsahem bílého čaje. Nikdy jsem si nevybíral čaj podle obsahu antioxidantů ale již delší dobu mne zajímalo jak to s jejich obsahem v bílém čaji doopravdy je.</div>
<div style="text-align: justify;">
Několik lidí se mě také ptalo na můj názor na následující úvahu. Vždy se tvrdilo, že nejvíce antioxidantů obsahuje čaj zelený a naopak nejméně čaj černý. Černé čaje jsou plně oxidované a právě oxidací je většina antioxidantů změněna na látky jiné, které již nejsou tak zdraví prospěšné ale zato způsobují typickou chuť černého čaje. Bílý čaj je částečně oxidovaný (i když jen lehce, obvykle se udává od pěti do patnácti procent). Neměl by tedy v bílém čaji být obsah antioxidantů nižší v závislosti na míře jeho oxidace?</div>
<div style="text-align: justify;">
K ujasnění této otázky jsem využil pomoci a nechal si na Web of Science vyhledat vědecké studie zabývající se složením bílého a zeleného čaje. Při psaní jsem se snažil vycházet ze studií, které vypadaly "ekonomicky nezatížené". Dále jsem chtěl čerpat hlavně ze studií, které uváděly názvy zkoumaných čajů. Takovouto studii jsem ale nalezl pouze jednu!** Ostaní studie uváděly čaje pouze jako "zelený jedna až šest" a tudíž nešlo zjistit, zda zkoumaly supermarketový Earl Grey nebo třeba tradiční Dračí studnu. Dále jsem zjistil, že vědci nerozumí čaji. Různě zkomolené názvy čajů mi příjemně zpestřili čtení nudných studií. Například jsem se ale v úvodu jedné studie dozvěděl, že druhý krok při zpracování bílého čaje je "částečné napaření"! Dále mne šokovalo, že v jednom případě byl An Ji Bai Cha*** analyzován ve skupině bílých čajů! Podobných nepřesností by šlo jistě nalézt více - to ale není cílem tohoto článku.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_AQII9qvZn3MsL2BT4ezkM-9bAoJ3lRIWwRJGVTWNyL08FGldpPVN7qx16jy3nvSnjmaAuLkVSdndc7kfHwMWDfRO2T8lremmK6XU-tqIPIw5FZVchqLpiRCh9nVY6Bcb7RzgHMaQxEY/s1600/Chybn%25C3%25A9+zpracov%25C3%25A1n%25C3%25AD+%25C4%258Daje+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A9.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_AQII9qvZn3MsL2BT4ezkM-9bAoJ3lRIWwRJGVTWNyL08FGldpPVN7qx16jy3nvSnjmaAuLkVSdndc7kfHwMWDfRO2T8lremmK6XU-tqIPIw5FZVchqLpiRCh9nVY6Bcb7RzgHMaQxEY/s320/Chybn%25C3%25A9+zpracov%25C3%25A1n%25C3%25AD+%25C4%258Daje+o%25C5%2599%25C3%25ADzl%25C3%25A9.jpg" width="173" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zpracování bílého čaje dle studie: Antioxidant capacity of different types of tea products. Nevím co si mám představit pod pojmem "částečné" napaření, ale faktem je, že tradiční bílý čaj není před zavadáním jakkoliv tepelně zpracováván a tedy ani napařován.</td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: small;">A nyní k tomu, co jsem z oněch studií vyčetl. Taky jste si mysleli, že se pod pojmem antioxidanty bude skrývat pár zázračných molekul? Některé studie zkoumaly obsah až <b>padesáti</b> rozdílných molekul s různou antioxidační aktivitou. Většina z nich sice byla odvozena od několika základních látek, ale i tak se jedná o poměrně širokou skupinu.</span></span></span></span></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
Za zajímavé považuji zjištění, že obsah naprosté většiny antioxidantů v zeleném a bílém čaji byl srovnatelný. Větší rozdíly jsem nalezl pouze u sedmi látek. U pěti z nich to bylo ve prospěch bílého čaje. Šest látek s největšími rozdíly bylo spojeno s kyselinou gallovou (respektive se jednalo přímo o tuto kyselinu a pět od ní odvozených látek). Obsah pěti těchto "gallových" látek byl vyšší v bílém čaji.<br />
<b>Následující odstavec berte, prosím, jen jako moji úvahu,</b> kterou si vysvětluji ony rozdíly v obsahu antioxidantů. Kyselina gallová se v čajových lístcích vyskytuje buď volně a nebo vázaně v taninech (třísloviny). Z taninů je ji možné uvolnit hydrolýzou. Předpokládejme, že utrhnutím čajového lístku dojde k "zmatku v jeho metabolismu" - přestane fungovat řízení jeho vnitřního prostředí. Dále víme, že v bílých čajích se nedeaktivují enzymy a tyto jsou při zavadání dále činné. Je tedy možné, že příslušná hydroláza štěpí taniny a uvolňuje z nich kyselinu gallovou. Tato může dále reagovat s dalšími látkami a tím zapříčinit vyšší výskyt "gallových" látek v bílém čaji. Jenže i zde jsem nalezl výjimku. Jednoho antioxidantu (epigallokatechinu) je naopak přibližně dvaapůlkrát více v zeleném čaji. Jenže jednou z pěti látek, kterých je v bílém čaji více je epigallokatechin 3-O-gallát, neboli sloučenina epigallokatechinu a kyseliny gallové. Je tedy možné, že v lístcích bílého čaje působí další enzym, který umožňuje vznik této sloučeniny a to vysvětluje, proč je jejího substrátu (epigallokatechinu) v bílém čaji méně - byl použit na "výrobu" jiného antioxidantu. Vím, že selský rozum v biochemii "není vítán" a možná jsem vymyslel úplnou hloupost, ale "tak nějak mi to zapadá dohromady". I kdyby skutečnost byla jiná, než jsem zde načtrnul, tak si myslím, že nejsem daleko od pravdy, když předpokládám, že právě enzymy činné při zavadání jsou původcem vyššího obsahu antioxidantů v bílém čaji.<br />
Dále byl často srovnáván obsah purinových alkaloidů (kofein, theobromin, theofyllin) v zeleném, bílém a zeleném pchu-eru****. Purinové alkaloidy jsou látky, které "pozitivně stimulují centrální nervový systém" (oddalují pocit únavy, zlepšují myšlení, koncentraci apod.). Theobromin a theofyllin jsou pouze slabší verze kofeinu. Těchto látek je v bílém čaji o 31 % více než v čaji zeleném a o 42 % více než v zeleném pchu-eru.<br />
Celkově byl v bílém čaji naměřen o 11 % vyšší obsah antioxidantů oproti čaji zelenému. Několikanásobně vyšší obsah (dle některých reklam) se tedy nekoná.<br />
Na závěr považuji za nutné zmínit, že i v případě antioxidantů v čaji jsem se setkal s klasickým nešvarem vědeckých studií. Neboli jedna studie zjistila že obsah antioxidantů je v bílém čaji o 11 % vyšší a druhá Vám tvrdí, že tento obsah je naopak o 50 % vyšší v čaji zeleném. A pak máte další studie, které tvrdí něco mezi tím. Ještě jednou zmíním, že jsem nejvíce čerpal ze studie, která analyzovala nejvyšší počet látek a u které byly jmenovitě uvedeny analyzované čaje*****. Rozdíly ve výsledcích mohou být způsobeny i tím, že některé studie měřily koncentraci antioxidantů ve speciálních roztocích, některé v nálevu louhovaném pět minut a jiné třeba zase jako součet tří nálevu po jedné minutě. Dále lze předpokládat rozdíly i na základě toho, zda byl analyzován bílý čaj, který skutečně prošel dlouhodobým zavadáním a nebo bílý čaj nového typu, kde je tento krok zkrácen - to se ale bohužel pouze z názvu čaje nedozvíme. Výsledky studíí jsou vždy průměrem několika čajů, nelze tedy říci, že všechny zelené čaje mají méně antioxidantů než jakýkoliv bílý. Vyjímkou je například matcha, která, v závislosti na zpracování listu, má obsah antioxidantů velmi vysoký******.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdli5U-lWdWDgP9pH3UrIK7WJN_CMIHwTXjkbb7v9nYauLk0q75mESGp3dB1MBQSE4mNPddAQanBahO3RLM7KzXiMF4IEi8iNRtVcL69-WFZg3M6VlSW6VqxBQDDXBe8N87jWCqgjzpqk/s1600/krabi%C4%8Dky+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdli5U-lWdWDgP9pH3UrIK7WJN_CMIHwTXjkbb7v9nYauLk0q75mESGp3dB1MBQSE4mNPddAQanBahO3RLM7KzXiMF4IEi8iNRtVcL69-WFZg3M6VlSW6VqxBQDDXBe8N87jWCqgjzpqk/s640/krabi%C4%8Dky+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Je libo krabičkový bílý čaj? Nebo zelený ochucený čaj prodávaný jako bílý? V supermarketu je vše možné! A podívejte na tu meditující dívku nebo čajový výhonek balancující na zvlněné hladině a směřující k nápisu přirodní antioxidanty. Prostě paráda! Taky se Vám sbíhají sliny?</td></tr>
</tbody></table>
<b>Definice a rozdělení bílého čaje <u>(dle mne)</u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Rozlišuji tři podskupiny bílého čaje:<br />
1) tradiční čínské,<br />
2) tradiční čínské s krokem zpracování navíc,<br />
3) ostatní.<br />
<br />
Do <b>tradičních čínských bílých čajů</b> řadím pouze tyto čtyři náskledující v sestupném pořadí dle kvality:<br />
- Yin Zhen (Stříbrné jehličky) - pouze tips,<br />
- Pai Mu Tan (Bílá Pivoňka) - tips až dva nejbližší lístky,<br />
- Show Mei (Tribute Eyebrow, Obočí pocty někdy též moudrosti) - tips až tři nejbližší lístky,<br />
- Gong Mei (Longevity Eyebrow, Obočí dlouhověkosti) - až první čtyři lístky bez tipsu, dalo by se téměř říci, že se již spíš jedná o odpad po zpracování kvalitnějších bílých čajů.<br />
<br />
Tyto čtyři čaje považuji za tradiční čínské bílé pokud:<br />
a) jsou vypěstovány v příslušné oblasti,<br />
b) vypěstovány z příslušného kultivaru,<br />
c) tradičně zpracovány (natrhání, <u>dlouhodobé zavadání</u>, usušení).<br />
<br />
Příslušné oblasti, příslušné kultivary a zpracování se pokusím v budoucnu rozepsat u jednotlivých čajů - pro každý čaj jsou tato kritéria trochu odlišná, někdy i nejednoznačná.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Tradiční čínské bílé čaje s krokem zpracování navíc.</b><br />
Občas (spíše velmi zřídka) se na evropském trhu objeví bílý čaj, který splňuje všechny tři výše uvedené body, ale při zpracování je přidán krok navíc (rolování, pečení, zrání). Tento krok navíc obvykle zcela nezmění chuť daného čaje ale může zdůraznit určitou složku chuti při zachování typické chuťové linky bílého čaje. Zatím jsem se setkal pouze s následujícími čaji tohoto typu:<br />
- Pai Mu Tan ovoněný jasmínem,<br />
- zrající (matured) Pai Mu Tan, <br />
- Ye Sheng Bai Cha (v překladu divoký bílý čaj) - přidán krok mírného rolování a pečení na dřevěném uhlí.<br />
Nevím, zda do tohoto kroku řadit tzv. bílé pchu-ery. Pokud by tipsy před slisováním prošly dlouhodobým zavadáním a současně pokud by listy obsahovaly mikroorganismy potřebné pro proces pchu-erového zrání, tak by takovýto čaj bylo možné považovat za bílý pchu-er. Problémem je, že jsem nikdy nedohledal, zda jsou tyto dvě podmínky někdy splněny. Prodejce vždy uvádí ale pouze "bílý pchu-er". Není jasné, zda slovem bílý poukazuje na způsob zpracování nebo pouze na složení čaje jen z tipsů jako tomu bylo za dynastie Tchang a Sung.<br />
<br />
Do <b>ostatních</b> řadím všechny zbylé bílé čaje.<br />
U těchto čajů je problematické hovořit o tradičním kultivaru nebo tradiční pěstební oblasti, neboť (ve srovnání s tradičními) se jedná o čaje nové. Při pohledu na tyto čaje považuji za zcela zásadní skutečnost, zda při jejich výrově bylo dodrženo dlouhodobé zavadání. Pokud toto bylo dodrženo a výrobce uvede alespoň z jakého kultivaru a z jaké oblasti čaj pochází tak takovýto čaj považuji za bílý. Pokud není dodrženo ani dlouhodobé zavadání tak <b>já osobně</b> takovýto čaj již nepovažuji za bílý. Zatím jsem se setkal s:<br />
1) čínskými bílými čaji tzv. nového typu - nejznámější je asi Bai Xue Long,<br />
2) indickými bílými čaji,<br />
3) gruzijskými bílými čaji.<br />
4) a jistě existují i další. <br />
<br />
Nutno dodat, že chuťový profil těchto čajů je obvykle velmi vzdálený od chuti tradičních bílých čajů. Například čínské bílé čaje nového typu mne vůbec neoslovily (chuť plochá, nevýrazná) a působily na mne dojmem, že jsou zpracovány spíše na vzhled než na chuť. Na druhou stranu indické bílé čaje jsou chuťově zcela odlišné od čínských tradičních ale přesto nebo právě proto, že se je nesnaží napodobit, v chuti poměrně zajímavé.<br />
<br />
<b>Bílé čaje na českém trhu</b><br />
V Čechách existuje spousta čajoven a snad ještě více čajových e-shopů a naprostá většina v nich má v nabídce bílé čaje. Okusit všechny je téměř nemožné. Mnoho z těchto podniků ale čaje pouze přeprodává, přímých dovozců je výrazně méně. Pokud si někdo chce udělat přehled o nabízených bílých čajích, není nic jednoduššího než identifikovat tyto dovozce a nakoupit od nich vzorky. Jeden z méně přesných ale nejjednodušších způsobů určení přímých dovozců je navštívení nějakého čajového portálu nebo fóra a následné vyhledání prodejců s nejvíce příspěvky a samozřejmě i spory a hádkami. Každý významnější dovozce má kupu zastánců a odpůrců a ti většinou na těch ostatních nenechají niť suchou.<br />
Běžně je možné zakoupit Stříbrné jehličky, Bílou pivoňku a Obočí dlouhověkosti. Čtvrtý tradiční bílý čaj Gong Mei se zde téměř neprodává.<br />
Dovolím si zde krátce shrnout mé zkušenosti. Asi jako u každého jiného zboží, tak i v případě bílého čaje je možné koupit nízkou kvalitu za hodně peněz, kvalitní čaj za "pár šupů" a pak spoustu čajů mezi tím. Velmi zřídka je možno narazit (já osobně dvakrát za 5 let) na čaj, který je pojmenován jako bílý ale zpracován jako zelený - neboli například na zelenou variantu Stříbrných jehliček. Dále mám spíše špatnou zkušenost s čaji s hezkými názvy (královský, císařský, superior a někdy i Ji Pin) - přijde mi, jako kdyby měl hezký název zakrýt nedostatky čaje ve stylu: "No do prkýnka, vžďyť je to královská třída, tak to přece musí chutnat dobře." Velmi často je možno narazit na "bílý" čaj u kterého bylo dlouhodobé zavadání nahrazeno rychlejším mechanickým sušením při vyšší teplotě. Podle vzhledu listu je velmi obtížné takovýto čaj poznat, vše prozradí až chuť. U takto ošizených čajů je velmi plochá, bez těla a již u třetího nálevu máte pocit, že pijete obarvenou vodu.<br />
Při nákupu jakéhokoliv čaje buďtě trochu paranoidní. Nevěřte prodejci a jeho příběhům :-). Kupte vzorek, najděte si na internetu jak má čaj vypadat a jak má být zpracován, prozkoumejte zakoupený list a pak proveďtě <b>slepou testerovou zkoušku.</b> Slepá zkouška není zatížena předsudky k jednotlivým prodejcům a mnohdy se nad jejími výsledky pozastavíte a lecčemu přiučíte.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlSUSTp0HuASmSkIHZtQrldgQnPVOdxdDm5WB-tAROVAUQg8BpLjzXCQu9Ycc-OBZq77_y4vL_0QMhNf7aXEj0yq7RpMSgEpy7jWRgb19Wk5dXJqZNrY-OmgFKW1vEa5lIs1OAxoeD9Pw/s1600/Testerov%C3%A1n%C3%AD+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlSUSTp0HuASmSkIHZtQrldgQnPVOdxdDm5WB-tAROVAUQg8BpLjzXCQu9Ycc-OBZq77_y4vL_0QMhNf7aXEj0yq7RpMSgEpy7jWRgb19Wk5dXJqZNrY-OmgFKW1vEa5lIs1OAxoeD9Pw/s640/Testerov%C3%A1n%C3%AD+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nejlépe se testeruje ve více lidech - nemusíte se spoléhat pouze na svůj názor a navíc máte po ruce někoho, kdo Vám prohodí vzorky. Zde jsme zkoušeli tři Bílé pivoňky.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<b>Bílý pchu-er?</b><br />
Je možno o takzvaných bílých pchu-erech hovořit jako o bílém čaji? Pokud by tipsy před
slisováním prošly dlouhodobým zavadáním a současně pokud by listy
obsahovaly mikroorganismy potřebné pro proces pchu-erového zrání, tak by
takovýto čaj bylo možné považovat za bílý pchu-er. Problémem je, že
jsem nikdy nedohledal, zda jsou tyto dvě podmínky někdy splněny.
Prodejce vždy uvádí pouze "bílý pchu-er". Není jasné, zda slovem
bílý poukazuje na způsob zpracování zavadáním nebo pouze na složení čaje jen z
tipsů jako tomu bylo za dynastie Tchang a Sung. Myslím si, že se bude spíše jednat o druhou možnost, tedy o pchu-er lisovaný pouze z tipsů a v takovémto případě se opravdu nejedná o bílý čaj.<br />
<br />
<b>Královský, císařský bílý čaj?</b><br />
Na závěr si dovolím jedno zamyšlení ohledně označování bílého čaje. Nezřídka je v názvu použito slovo královský, císařský popřípadě anglická alternativa king, imperial. Pokud by prodejce tímto označoval pouze kvalitativní třídy čaje, tak je to v pořádku. Uvedu vzestupný příklad na Bílé pivoňce.<br />
1) žebrácká Bílá pivoňka<br />
2) sedlácká Bílá pivoňka,<br />
3) šlechtická Bílá pivoňka<br />
4) královská Bílá pivoňka. A tímto značením by nám prodejce chtěl říct pouze to, že žebrácký čaj je nejhorší a královský nejlepší.<br />
To co já vnímám jako problém je skutečnost, že mnohy prodejce označením královský, císařský poukazuje na to, že se jedná o čaj, který byl kdysi určen pouze pro císaře a tedy, že dnes pijeme něco, co bylo dříve pro běžného člověka naprosto nedostupné. Jenže to je poměrně zavádějící výklad. Jak vyplývá z odstavce historie, tak bílé čaje, které mohli pít dávní císaři (Tchang, Sung, Ming), byli naprosto odlišné od těch dnešních. Spojování těchto dynastií s dnešními bílými čaji považuji za nesprávné a matoucí. Ke konci čínského císařství mohl být císařskému dvoru skutečně darován dnešní bílý čaj a to jmenovitě Stříbrné jehličky. Uvádí se, že tento čaj vznikl kolem roku 1890. Čínské císařství trvalo do roku 1912 a proto opravdu mohl císař Stříbrné jehličky dostat. Jenže čínské císařství existovalo přes 2 000 let! Nelíbí se mi využívání pouze kratičké a konečné části tohoto období k ospravedlnění tvrzení, že dnes pijeme to, co kdysi císaři. V případě Bílé pivoňky je to ještě jednoznačnější. Tento čaj byl poprvé vyroben v roce 1922, tedy deset let po pádu císařství, a proto opravdu nemohl býr určen jako výhradní dar pro císařský dvůr! Jestli Vám někdo bude tvrdit opak, tak si pravděpodobně libuje ve vyprávění pohádek...<br />
<br />
Děkuji za přečtení.<br />
<div style="text-align: center;">
______________________________________________________________________________</div>
<span style="font-size: x-small;"><br />* - je zajímavé, že na nejdůležitějším kroku zpracování, tedy na délce dlouhodobého zavadání, se různé zdroje nemohou shodnout. Je možné se dočíst, že je dostačující 12 až 24 hodin nebo třeba, že délka zavadání nesmí být kratší 48 hodin a pak názory někde mezi těmito dvěma. Sám sebe řadím k tradičnímu proudu a přikláním se k délce zavadání u horní hranice, tedy u 72 hodin. </span><br />
<span style="font-size: x-small;">** - studie, ze které jsem nejvíce čerpal, zkoumala obsah látek ve vzorku připraveném smísením nadrceného čaje s rozpouštědlem (methanol a voda v poměru 60:40), nikoliv tedy v "uvařeném" nápoji</span><br />
<span style="font-size: x-small;">*** - ve studii nebyl uveden přímo An Ji Bai Cha, ale čaj s názvem Ji An White Tea. Tento název jsem konzultoval s vícero lidmi se slušnou znalostí čajů, ale nikdo ho neznal. Google při pokusu vyhledat tento čaj také nebyl úspěšný a jako alternativu nabízel právě An Ji Bai Cha. Shodli jsme se na tom, že se pravděpodobně jednalo skutečně o zkomolený název tohoto zeleného čaje. S menší pravděpodobností se může jednat o nějaký málo známý bílý čaj nového typu.</span><br />
<span style="font-size: x-small;">**** - předpokládám, že označením zelený pchu-er mysleli sheng pchu-er.</span><br />
<span style="font-size: x-small;">***** - pět zelených pchu-erů pod těmito názvy (1) Holy mountain trading company - green tibetan mushroom pu-erh, 2) Anjing, Sheng Tai Qing Raw Pu’er, 3) Ba Jiao Ting, 4) Bulang Shan, 5) Guang Yao Hao), pět zelených čajů pod těmito názvy (1)Jiming Gong Tea, Sixth Grade, Chengkou, Chongqing City, 2) Mingqian green tea, Sichuan Province, 3) China Zhu Tea, 4) Japanese green tea, 5) Japanese Sencha), a pět bílých čajů pojmenovaných takto (1) Adagio tea, white leaf tea, silver needle, 2) Adagio tea, white leaf tea, snowbud, 3) Adagio tea, white leaf tea, white symphony, 4) Adagio teas, white leaf tea, white peony, 5) Ji’an white tea). Zní to jako "supermarketový výběr" ale studii s lepšími čaji jsem nenalezl.</span><br />
<span style="font-size: x-small;">****** - Při zpracování matchy se odstraňuje řapík a listová žilnatina, aby výsledný práškový čaj byl co nejjemnější. Shodou okolností řapík a žilnatina obsahují méně antioxidantů než zbytek listu a proto odstraněním těchto částí dochází ke zvýšení obsahu těchto látek ve výsledném práškovém čaji. </span><br />
<br />
<div style="text-align: center;">
______________________________________________________________________________</div>
<br />
<span style="font-size: x-small;">Zdroje:</span><br />
<span style="font-size: x-small;">1) The Leaf - Tea and Tao Magazine, Issue 2, Oxidation and Fermentation in Tea Manufacture, Robert J. Heiss (<a href="http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html">http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html</a>),</span>
<span style="font-size: x-small;">2) Příběh čaje, Soňa, Zdeněk a Michal Thomovi, Argo 2002, ISBN 80-7203-447-2,</span><br />
<span style="font-size: x-small;">3) <a href="http://babelcarp.org/babelcarp/">Babelcarp: a Chinese Tea Lexicon</a>,</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">4) <a href="http://teaguardian.com/">Tea Guardian: Fine Tea Commentaries & Reference Guide</a> -<span style="font-size: x-small;"> vynikající stránky s nejpřísnějším copyrightem, co jsem kdy viděl - čerpáno na základě písemného povolení autora<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">!,</span></span></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">5) <span style="font-size: x-small;">Zdeněk Prachař - Encyklopedie čaje (materiál volně přístupný na <a href="http://www.longfeng.cz/">LongFeng.cz</a> do roku 2011),</span></span></span></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">6) <a href="http://hojotea.com/indexe.html" target="_blank">Hojo: a Gift from the <span style="font-size: x-small;">M</span>ountain</a>,</span></span></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">7) <span style="font-size: x-small;">Tentative identification, quantitation, and principal component<span style="font-size: x-small;"> analysis of green pu-erh, green, and white teas usin<span style="font-size: x-small;">g UPLC/DAD/MS - Yang Zhao, Pei <span style="font-size: x-small;">Chen, Longze Lin, J. M. Harnly, <span style="font-size: x-small;">L</span>iangli (Lucy) Yu, Zhangwan Li, Food Chemistry 126 (2011),</span></span></span></span></span></span></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">8)<span style="font-size: x-small;"> </span>Antioxidant capacity of different types of tea products - Karori<span style="font-size: x-small;"> S. M., Wachira F. N., Wanyoko J. N., Ngure R. M., African Journal of Biotechnology Vol. 6 (19), October 2007,</span></span></span></span></span></span></span></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">9) <span style="font-size: x-small;">The distribution of minerals and flavonoids in the tea plant (Camellia sinensis) - Lydia Ferarra, Domenico Montesano, Alfonso Senatore, Il Farmaco 56, 20<span style="font-size: x-small;">01,</span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">10) <span style="font-size: x-small;">Compa<span style="font-size: x-small;">rison of catechins and volatile compounds amnog d<span style="font-size: x-small;">i</span>fferent types of tea usin<span style="font-size: x-small;">g high performance liquid chromatograph and gas chromatograph mass spectrometer - Kunbo <span style="font-size: x-small;">W</span>ang, Fang Liu, Zhonghua <span style="font-size: x-small;">Liu, Jianan Huang, Zhongxi Xu, Yinhua Li, Jinhua <span style="font-size: x-small;">C</span>hen, Yushun Gong, Xinghe Yang, <span style="font-size: x-small;">Internatio<span style="font-size: x-small;">nal Journal of Food Science an<span style="font-size: x-small;">d Technology 46, 2011,</span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span><br />
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">11) Tea: history, terroirs, varieties, Kevin Gascoyne, Francoise Marchand, Jasmin Desharnais, Hugo Americi, 2011 Firefly Books Ltd., ISBN: 978-1-55407-937-7</span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span><br />
<span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-size: x-small;">12) The tea drinker´s handbook - Francois-Xavier Delmas, Mathias Minet, Christine Barbaste, Abbevillw Press 2008, ISBN: 978-0-7892-0988-7</span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span><br />
<span style="font-size: x-small;">13) časem utvářené názory mé a mých
přátel na tuto problematiku, které jistě byly ovlivněny tím, co jsme kde
zaslechli nebo přečetli, ale již zapomněli kde nebo od koho.</span></div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-34520597390229007302013-05-10T00:16:00.001+02:002013-05-10T12:21:26.056+02:00<h2 style="text-align: center;">
Krásné čajování</h2>
<div style="text-align: justify;">
Co je čajování? A které je krásné? A ono je vícero čajování?</div>
<div style="text-align: justify;">
Dnes si dovolím podělit se s Vámi o jedno zamyšlení. Pro mne znamená čajování <b>přípravu</b> a následné <b>vychutnání</b> si čaje. S přípravou nemám nejmenších problémů, jen to vychutnání někdy vázne. A právě proto rozlišuji čajování pracovní, společenská a krásná.</div>
<div style="text-align: justify;">
Při "mozkových pracích", třebas psaní blogu, si rád připravuji vícenálevový čaj. Při těžších fyzických činnostech se lze velmi dobře občerstvit jednonálevovým čajem. Jenže v těchto případech hraje čaj až druhé housle. Je pouze podporou pro jinou práci, člověk se na něj tak nesoustředí a proto je i míra jeho vychutnání nižší. Jako "pracovní čaje" si spíše vybírám levnější, ale přesto dobré, třídy. Mám pocit, že mě čaj velmi často "nakopne" k lepším výkonům. Vynikající čaje si zaslouží více pozornosti a proto mi přijde líto plýtvat je na práci.</div>
<div style="text-align: justify;">
Setkání s přáteli v čajovnách jsou příjemná. Čajování s přáteli mimo čajovny jsou ještě lepší. Jenže rozhovor se obvykle stočí k různým nečajovým tématům, může se dostavit rozverná nálada a čaj je opět odsunut mírně do pozadí. Já navštěvuji čajovny kvůli přátelům, nikoliv kvůli čaji. Zastávám názor, že krásné čajování nelze v běžném provozu čajovny (hudba, ostatní návštěvníci, vodní dýmky) zažít. Zato se lze v čajovně dobře pobavit s přáteli.</div>
<div style="text-align: justify;">
Dnes jsem zažil vynikající krasné čajování! Dobrý čaj, okouzlující náčiní, slunečné počasí, jarní "kvetoucí" den, chuť na čajování, klid. Naprostá většina činností a myšlenek byla spojena s čajem. Čaj byl středem, soustředil jsem se pouze na něj a plně ho vychutnával. Měl jsem pocit, jakoby se mi čaj za všechnu tu péči odměňil nejen lepší chutí ale hlavně vytržením z okolí. Všední svět ustoupil do pozadí, zůstalo pouze to příjemné - čaj, vůně rozkvetlého okolí, zpěv ptáků, šum listí,... a já.<br />
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0JDnRi_O7nhvUoUF7gKWg8SXNrd_XDCZNAlnaeTzi1rEj2X3QsxP4XD4zXgSCfJHI_FDMvU3fRQlSGW5BqFm6ZbJKAHsG-vtgmPBt-TQtu4FOdgi4EUzBuFN8aWIg4UNKyb8YIBbB8Y4/s1600/1+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0JDnRi_O7nhvUoUF7gKWg8SXNrd_XDCZNAlnaeTzi1rEj2X3QsxP4XD4zXgSCfJHI_FDMvU3fRQlSGW5BqFm6ZbJKAHsG-vtgmPBt-TQtu4FOdgi4EUzBuFN8aWIg4UNKyb8YIBbB8Y4/s640/1+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgo6y_PHIEZb8ALa8X4TjwUaBhXG0nSg1UoEhicGoZejxz5OkI2OYerFGPeZzg3RbEev3Qlv5DzBjBj9O1rn6B-cczGA7QnLv9HJKDHWPgq6BeemEY7SkOC4kVb28ErrFgGtjy87TbzzyQ/s1600/2+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgo6y_PHIEZb8ALa8X4TjwUaBhXG0nSg1UoEhicGoZejxz5OkI2OYerFGPeZzg3RbEev3Qlv5DzBjBj9O1rn6B-cczGA7QnLv9HJKDHWPgq6BeemEY7SkOC4kVb28ErrFgGtjy87TbzzyQ/s640/2+CR.jpg" width="640" /></a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOlueXrfAl39_YLGipvHb5fpt4hDUkuJogVeKuYeIJ4mxBu2nUSIRKOY9OX7Z_xWkGbp11yKV0kGWdXERFpRdRBHgefZ-r82_UcananwOTKPLrgaGrZng60Xb8FvVMCCq9WEb_7yHHBqY/s1600/3+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOlueXrfAl39_YLGipvHb5fpt4hDUkuJogVeKuYeIJ4mxBu2nUSIRKOY9OX7Z_xWkGbp11yKV0kGWdXERFpRdRBHgefZ-r82_UcananwOTKPLrgaGrZng60Xb8FvVMCCq9WEb_7yHHBqY/s640/3+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfrxF6oiyuVBTR8i5YV_X_gWIEo1hnBO4S94R_c4yPcBRuccyRH1INLtf1m8q2Wb8F2_kA99f-7EgoMZ2_kxESrqdtWlURubvltAJOYKpE5F_hAsCKJ2n1ELUb9VogIJrdePzr7YAaHjE/s1600/4+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfrxF6oiyuVBTR8i5YV_X_gWIEo1hnBO4S94R_c4yPcBRuccyRH1INLtf1m8q2Wb8F2_kA99f-7EgoMZ2_kxESrqdtWlURubvltAJOYKpE5F_hAsCKJ2n1ELUb9VogIJrdePzr7YAaHjE/s640/4+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="372" /></a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPCi0UM0tL0ifCK3LGO1S4elDJ00kS-YF5G29Ni5sdRmj7pLJxH8S5G5OhYycqFQ0IRWHMnAI7ppMYIFhpsFUtN32Ge1mWKJVTXYqMRyDsXCK9s2sFadi5dvrfL0G43Q6mXz7mfiM0X84/s1600/5+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPCi0UM0tL0ifCK3LGO1S4elDJ00kS-YF5G29Ni5sdRmj7pLJxH8S5G5OhYycqFQ0IRWHMnAI7ppMYIFhpsFUtN32Ge1mWKJVTXYqMRyDsXCK9s2sFadi5dvrfL0G43Q6mXz7mfiM0X84/s640/5+CR.jpg" width="422" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-N7HXKM6FSr-E4BQHIA93iY0J1iLu8jx7tLibUMaugEScPUCrciHukUYD2LwhZxNPLDDK0q1mH9vPHAiAUBNxYmBmSyFknGn9cmpYPkEuhvsoXKimtzCaKiEviLdKUZl-s5Mne6FIrVI/s1600/6+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-N7HXKM6FSr-E4BQHIA93iY0J1iLu8jx7tLibUMaugEScPUCrciHukUYD2LwhZxNPLDDK0q1mH9vPHAiAUBNxYmBmSyFknGn9cmpYPkEuhvsoXKimtzCaKiEviLdKUZl-s5Mne6FIrVI/s640/6+CR.jpg" width="422" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDZ8xCvQBHiHy1bL7dAwLwsiBhY9SxiOmuOcaqN1IkBUut0g1DygXaNE7LboGV0yM7krySeXGxGsPUocxv_pfYZ7HL5XuctpZ3qtLutb0wNUrxslMvPzCDez67XXd73UcF-5nxaAh7yPA/s1600/7+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDZ8xCvQBHiHy1bL7dAwLwsiBhY9SxiOmuOcaqN1IkBUut0g1DygXaNE7LboGV0yM7krySeXGxGsPUocxv_pfYZ7HL5XuctpZ3qtLutb0wNUrxslMvPzCDez67XXd73UcF-5nxaAh7yPA/s640/7+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-53368136436997225112013-04-02T21:46:00.002+02:002013-04-03T11:06:32.741+02:00<h2 style="text-align: center;">
Zhe Jiang Shi Feng Long Jing A+ vs Zhe Jiang Weng Jia Shan Long Jing AA</h2>
<div style="text-align: justify;">
Původně jsem se chtěl na blogu věnovat spíše objektivnějším tématům (jako například článek <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2013/02/oxidace-fermentace-zrani-caje-v.html" target="_blank">Oxidace, fermentace a zrání čaje</a>) a subjektivní hodnocení čajů odsunout někam do pozadí. S psaním každého nového zápisku jsem ale zjišťoval, že čistě objektivních témat je spíše nedostatek a chtě nechtě člověk musí občas zabrouzdat do vod subjektivity - a v případě tohoto zápisku jsem si v této vodě přímo zaplaval.</div>
<div style="text-align: justify;">
Onehdy jsme s čajovým kolegou diskutovali o dračích studnách. Já měl pouze Shi Feng a velmi jsem si ji pochvaloval. Kolega měl obě dvě a více ho zaujala Weng Jia. Myšlenka chytla myšlenku a za pár dní se u mě objevil vzorek Weng Jia k porovnání.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jeden by si mohl říci, že dračí studny musí chutnat stejně - podle názvu je to přeci stejný čaj. Znalejší se jistě nad touto myšlenkou pousmějí :-).</div>
<div style="text-align: justify;">
Jak je možné poznat z názvů, tak oba čaje byly zakoupeny u firmy <a href="http://www.longfeng.cz/" target="_blank">LongFeng</a>. 50 gramů Shi Fengu stálo 167 Kč oproti 457 Kč za 50 gramů Weng Jia.</div>
<div style="text-align: justify;">
Rozhodl jsem se pro standardní testerové srovnání. Dva gramy čaje, sto mililitrů vody a pětiminutové louhování. Bohužel nebyl k dispozici jakýkoliv pomocník a tak se nejednalo o slepou zkoušku. Na následujících fotografiích je Shi Feng vždy vlevo a Weng Jia vždy vpravo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6YLjQBQT60GICe2sKN8nDOTu3iwvfurjxviI0xfL0A7CoP-fFejduJO_0D9nSaYnJCJ3IgQlVbO9ru8GawD6aGizmyW_Vv4Dg-NOuHvWNsKdT7A5KgX9CYp9TSNdVviNtFd0X3PwFrHM/s1600/Such%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="364" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6YLjQBQT60GICe2sKN8nDOTu3iwvfurjxviI0xfL0A7CoP-fFejduJO_0D9nSaYnJCJ3IgQlVbO9ru8GawD6aGizmyW_Vv4Dg-NOuHvWNsKdT7A5KgX9CYp9TSNdVviNtFd0X3PwFrHM/s640/Such%C3%BD+list+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7UzrINt9f2rMeUnjExHw2RYt5_xxYl9vbfWCgijeRpAFvSrDiQ9idgz-D7Z1sp_g4BX6ImITKkOTOHxbd_4er5oMtm1pKZCqJA4bwl4EanNe1Ek8EjVnK-DHeSZGs3IX6t-CleVyFfxk/s1600/Such%C3%BD+list+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><br /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Vzhled suchého listu byl lepší u Weng Jia - vzorek obsahoval lístky větší a mnohem méně polámané a taktéž jejich barva byla ucelenější s mnohem méně odstíny zelenožluté barvy.</div>
<div style="text-align: justify;">
Lístky Shi Feng byly z poloviny polámané a nelze proto říci, zda by v celku byly větší nebo menší než u Weng Jia. Barevně byly lístky Shi Feng nesourodé s vícero odstíny zelené a žlutavé barvy.</div>
<div style="text-align: justify;">
Vůně byla u obou vzorků spíše slabá (přeci již jen od sklizně uběhl téměř rok) a bez výraznějších rozdílů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRWuCi_dXbs3qom3f8LUWw78j3rMfSLf0V1wt9-zfIpTyE5VAvuQojppnxUUUbCnLD1TeAqh0JjgPCdIsi-JbkqW2E5BmOxeXkNpYr4hdTSR-MZH0WrmzlvtxBxF14QhAR3NVeN89o7og/s1600/N%C3%A1levy+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRWuCi_dXbs3qom3f8LUWw78j3rMfSLf0V1wt9-zfIpTyE5VAvuQojppnxUUUbCnLD1TeAqh0JjgPCdIsi-JbkqW2E5BmOxeXkNpYr4hdTSR-MZH0WrmzlvtxBxF14QhAR3NVeN89o7og/s640/N%C3%A1levy+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vzhled vylouhovaného listu bez zjevných odlišností. Barva nálevu u Shi Feng výrazně tmavší. Jistý rozdíl jsem nalezl ve vůni nálevu a spařených lístků. Weng Jia voněla jemněji ale na můj vkus jaksi "prázdně" - jako by ve vůni chyběla nějaká jasná hlavní linka. Naopak u Shi Fengu se vůně skládala z vícero prvků - chvilkami ale zase působila až příliš silně, drsně.</div>
<div style="text-align: justify;">
Chuť obou nálevů byla zklamáním. Tak hořké čaje jsem již dlouho neokusil. Doopravdy síla! U Shi Fengu byla hořkost dominantní z počátku - po polknutí ustoupila a bylo možno si vychutnat standardní tóny dračí studny, i když pravda že v poměrně silném provedení. U Weng Jia tomu bylo právě naopak. Nejdříve příjemná dračí studna - po polknutí se ale v ústech rozlila výrazná hořkost.Větší část nálevů jsem musel vylít, opravdu nebyly pitelné s úsměvem na tváři.</div>
<div style="text-align: justify;">
Testerová příprava tak odhalila akorát to, že rok staré zelené čaje není nejvhodnější takto připravovat. I takovéto zjištění ale považuji do budoucna za přínosné.</div>
<div style="text-align: justify;">
Po prvotním zklamání jsem si řekl, že dám Weng Jia šanci v gaiwanu. Shi Feng jsem měl napitý hodněkrát - nejlépe vycházel při dvou gramech na přibližně sto mililitrů osmdesáti stupňové vody a louhován čtyřikrát 45, 30, 45 a 60 sekund. Takto jsem připravil i Weng Jia. Sice mám dva téměř totožné gaiwany, ale poslední Shi Feng jsem použil do testru. Současná gaiwanová příprava již nebyla možná.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJIOQDnprfKLEMJ6H_UXe8YmB6f-pkIGqjyFD02SdvG1CFeAHCCMlsYp6ShKhqdnbwRPtBgzPJROFfV2zmskuOY7d2RwZ0TcdcOgn_plExbc_ywpTUSFfjcP4es6N6cz_NFsIqQ05WVhg/s1600/Gaiwan+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJIOQDnprfKLEMJ6H_UXe8YmB6f-pkIGqjyFD02SdvG1CFeAHCCMlsYp6ShKhqdnbwRPtBgzPJROFfV2zmskuOY7d2RwZ0TcdcOgn_plExbc_ywpTUSFfjcP4es6N6cz_NFsIqQ05WVhg/s640/Gaiwan+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="430" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zde jsem se konečně dočkal výborného čaje. První dva nálevy mi opět připomněly (hutností, plností, krémovostí těla, nikoliv chuťovým profilem) čaje japonské. Chuti nešlo nic vytknout - zcela typické tóny dračí studny bez rušivých prvků. Ve třetím a čtvrtém nálevu hutnost ustoupila a do popředí se dostaly složky spíše trávové, bylinné, zelinkavé - dračí studna tak jak ji znám a tak jak ji mám rád. Kdybych nevěděl, že piji Weng Jia, klidně bych se hádal, že to je mě dobře známá Shi Feng.</div>
<div style="text-align: justify;">
Zdráhám se říci, který čaj považuji za lepší - k tomuto rozhodnutí bych chtěl oba čaje opět porovnat v testrech, tentokráte ale naslepo a v čerstvém stavu. Gaiwanová příprava Weng Jia mi dala čaj téměř totožný s tím jak si pamatuji Shi Feng (naposledy gaiwanově připravena před týdnem). Čaje v chuti rozdílné jsou - liší se ale pouze ve vedlejších chutích, které dotvářejí tu hlavní a to, dle mého názoru, zcela nepatrně.</div>
<div style="text-align: justify;">
A ono je možná i zbytečné u takto podobných čajů rozvažovat nad tím, který je o trošičku chutnější. Důležité je, že mi oba dva chutnali a pokud mi čaj chutná, tak považuji za zbytečné diskutovat nad tím proč tomu tak je...</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-9291312926560194322013-03-10T21:08:00.001+01:002013-03-24T22:14:16.621+01:00<h2 style="text-align: center;">
Který z prvních je nejlepší?</h2>
<div style="text-align: justify;">
Při psaní <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2012/07/flying-cloud-dozicky.html" target="_blank">poslední části tohoto článku (názor na reklamní sdělení dózy)</a> jsem si uvědomil, že ona hra se slovy není v čajové oblasti vůbec neobvyklá. Snad je to snaha co nejlépe prodat, která nutí některé prodejce k různému křivení pojmů.</div>
<div style="text-align: justify;">
Již tehdy mě napadlo přirovnání k pojmu "první čaj roku", který je také velmi volně vykládán či snad, lépe řečeno, šikovně používán tak,
aby nakupujícího zmátl. Abychom zjistili, jak je možno tento, na první
pohled jasný, termín šikovně využít, musíme si nejprve určit
následující pojmy.</div>
<div style="text-align: justify;">
1) "Běžným rokem" označuji období začínající 1. ledna a končící 31. prosince - tedy klasický kalendářní rok.</div>
<div style="text-align: justify;">
2)
"Čajovým rokem" označuji období, které nastává dnem, kdy tradičně začíná
první sklizeň konkrétního čaje. Pokud se první sklizeň bílých
čajů, opět zdůrazňuji tradičně, sbírá kolem svátku Quing Ming (4., 5. nebo 6. duben), tak čajový rok pro tyto čaje začíná kolem prvního týdne v dubnu a končí až posledním březnovým
týdnem roku následujícího.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Je tedy zřejmé, že <b>"běžný" a "čajový" rok se nekryjí.</b>
Dále si dovolím připomenout, že sklizeň provedená před tradičním
termínem sběru je v "čajovém roce" sklizeň poslední a nižší kvality. Naopak sklizeň zahájená v tradiční dny sběru je
považována za nejcenější a nejkvalitnější.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak je možno využít rozdílu v těchto pojmech si ukážeme na následujících příkladech:</div>
<div style="text-align: justify;">
1) Prodejce nám na přelomu března a dubna nabídne bílý čaj, jenž popíše takto: <i>Jedná o první letošní sklizeň. První sklizeň považována za nejlepší.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
Z
napsaného je možné odvodit, že čaj musel být sklizen někdy na začátku
března. Prodejce uvádí první sklizeň podle "běžného roku", což může
být pravda. Zároveň k tomuto ale přidal dodatek, že tato bývá považována
nejlepší ale dle "čajového roku". Ve skutečnosti si ale koupíme poslední
sklizeň "čajového roku" podřadné kvality vychválenou šikovnou hrou s
pojmy. V tomto případě tedy došlo k záměrnému nesprávnému
použití pojmů za účelem zkreslení popisu čaje.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
2) Druhým,
a o trochu lepším případem, je označení bílého čaje sklizeného začátkem března
jako <i>"velmi časnou letošní/jarní sklizeň"</i> přičemž informace, kdy by se
tento čaj měl poprvé podle "čajového roku" sbírat, popřípadě jak je to s
kvalitou jednotlivých sklizní, není uvedena. Zde prodejce spoléhá na neznalost zákazníka, který, snad radostí z vidiny čerstvého čaje po dlouhé zimě poblouzněn, zapomene pouvažovat nad tím, co doopravdy kupuje.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Skutečnost, že není vždy snadné zjistit, kdy by se jeden konkrétní čaj měl začít sklízet, nám tak trochu háže klacky pod nohy. Počátek sklizně závisí spíše na "přízni počasí" než na nějakém pevně stanoveném datu a proto sklizeň o týden déle nebo dříve než tomu bylo předešlý rok nebo, v případě již zmíněných bílých čajů, týden před nebo po svátku Quing Ming nemusí znamenat, že je něco špatně. V případě sklizně dřívější o měsíc je již vhodná opatrnost případně "dotíravá" otázka na prodejce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zdá se mi, že za poslední rok se různí prodejci (hlavně ti, o kterých vznikají největší přenice na různých diskuzních fórech) polepšili. Větši část z nich nyní, alespoň u kvalitnějších čajů, uvádí datum sklizně, což dříve rozhodně nebylo standardem. Všiml jsem si, že i ona hra se slovy ustoupila mírně do pozadí a čím dále více z nich se snaží o objektivní popis čaje (kvalita popisů ovšem někdy pokulhává). Chybně použitý pojem první čaj roku je dále často k vidění na "levnějších e-shopech", kde kvalita informací o čajích odpovídá kvalitě čajů samotných, která není vždy na dostatečné úrovni.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby v takto základních pojmech bylo jasno. Pouze dobře znalý zákazník může prodejce, samozřejmě taktně, upozornit na jeho zaškobrtnutí a tím v podstatě posunout "kvalitu čajové oblasti" o kousek vpřed.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ2JOrlTLNn3f3Hj07bEw1nC9X1mMtIeFctEzNNA_ic2mrIVGPwuhEydIjad3wEQMrfpggOnGcO4HKubKM28S79I-zmiZRHHgVls6tQmsFSG-Lq_K_9JJa4I_68p3bFe3o__xmFPIVJp8/s1600/Jaro+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ2JOrlTLNn3f3Hj07bEw1nC9X1mMtIeFctEzNNA_ic2mrIVGPwuhEydIjad3wEQMrfpggOnGcO4HKubKM28S79I-zmiZRHHgVls6tQmsFSG-Lq_K_9JJa4I_68p3bFe3o__xmFPIVJp8/s640/Jaro+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-family: inherit; font-size: small;">Do tří měsíců bych se měl dočkat čerstvé bílé pivoňky. Nechť mi čekání ukrátí krásné bílé sněženky :-)</span></td></tr>
</tbody></table>
______________________________________________________________________________<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">Zdroje: V tomto případě se jedná o variaci na článek <i>Co pro mne znamená termín první sklizeň roku</i>, který byl zveřejněn v roce 2011 na webu <a href="http://www.longfeng.cz/" target="_blank">LongFeng.cz</a> a je možné si ho přečíst, po přihlášení, v sekci <i>Články a názory</i>. Moje variace byla napsána se souhlasem autora výše uvedeného článku, pana Zdeňka Prachaře.</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-25389313150477804302013-02-11T20:25:00.002+01:002013-02-13T18:31:06.943+01:00<h2 style="text-align: center;">
Oxidace, fermentace a zrání čaje</h2>
<div style="text-align: justify;">
V popisech druhů čaje nebo i samotných čajů se velmi často setkáváme s pojmy oxidovaný/neoxidovaný a fermentovaný/nefermentovaný. Na internetu je stejně tak často možno nalézt různá krátká pojednání, ve kterých autoři tvrdí, že u čajů je správné užívat pouze pojem oxidace, nikoliv fermetace, jakožto pojem zastaralý a nesprávný. V menší míře je pak možno nalézt názory opačné nebo dokonce všelijak pokřivené a smotané dohromady.<br />
V čajové oblasti patří tyto pojmy mezi ty nejzákladnější a nejdůležitější a přece je v nich takový zmatek. Jak to tedy s těmito pojmy je? Je některý z nich správnější, či snad přiléhavější? V následujícím článku Vám popíši jak na tyto pojmy nahlížím já a v jakých významech budou použivány na tomto blogu.<br />
Nejasnost v těchto pojmech je, kromě faktoru historického, kdy se dlouho používal hlavně pojem fermentace, způsobena i tím, že na "čajovou oxidaci a fermentaci" nelze striktně použít popisy těchto procesů z jiných vědních oborů, například chemie. <b>Dle mého názoru se v "čajové oblasti" tyto procesy do jisté míry prolínají a proto mezi nimi nelze vytyčit přesnou hranici. </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Čaj můžeme rozdělit do několika skupin - existují čaje zelené, bílé, žluté, červené, polozelené a tmavé. Všechny tyto čaje jsou vyráběny z jedné rostliny - rozdíly mezi výše uvedenými skupinami jsou způsobeny odlišným zpracováním lístků. Výroba čaje se skládá z několika na sebe navazujících kroků. Některé jsou pro všechny čaje společné (natrhání lístků, sušení, balení apod.), jiné jsou specifické pouze pro některé skupiny (pečení, napařování, lisování...). Oxidace a fermentace patří do druhé skupiny. <b>Poměr mezi použitím těchto procesů při zpracování lístků je určující pro to, jakou skupinu čaje vyprodukujeme</b> a proto lze tyto procesy nejlépe vysvětlit ve spojení s popisem výroby čaje.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<span style="font-size: small;"><b>Oxidace </b></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Oxidaci čaje chápu jako soubor biochemických procesů, jejichž výsledkem je zvýšení počtu atomů kyslíku v cílové molekule.</b> Lístky absorbují vzdušný kyslík, který buď sám přímo v nich oxiduje molekuly a nebo je využíván přítomnými enzymy ke stejnému účelu. Výsledkem oxidace je změna vzhledu čaje (zhnědnutí) a změna senzorických vlastností (chuť, vůně).</div>
<div style="text-align: justify;">
Oxidace může být samovolná nebo záměrná. Oxidace čaje působí vždy velmi podobné změny, které ale, vztáhnuty na jeden konkrétní čaj, mohou být chtěné nebo nechtěné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAIoZ5r6AZFfaaMlTuQLpqUjtCde3S6NIRQLNok2V-ACtp5-VaMRaGByKZkidwQL2WcWpfgJfVVXNu-eN_PfS1CC7S2RoxPZj4wX9cPT5ZCqOzMDC_u7KRxs7-juIEo2kx29qU6owge14/s1600/1+3+4+5+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="468" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAIoZ5r6AZFfaaMlTuQLpqUjtCde3S6NIRQLNok2V-ACtp5-VaMRaGByKZkidwQL2WcWpfgJfVVXNu-eN_PfS1CC7S2RoxPZj4wX9cPT5ZCqOzMDC_u7KRxs7-juIEo2kx29qU6owge14/s640/1+3+4+5+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Samovolná oxidace jablka. Porušením buněčných stěn nastrouháním se oxidace urychlila (údaje jsou v minutách).</td></tr>
</tbody></table>
Samovolná oxidace se vyskytuje při zpracování jakéhokoliv čaje. Samovolná oxidace (chtěné změny) se objevuje během fáze "zavadání" při zpracování bílých, červených, polozených a tmavých čajů do té doby než v lístích klesne obsah vody pod určitou mez. Například bílá pivoňka se tradičně suší venku na sítech čtyřicet osm až sedmdesát dva hodin a samovolná chtěná oxidace vytvoří onu určující chuť bílého čaje.</div>
<div style="text-align: justify;">
Samovolná oxidace se může objevit i při zpracování čajů zelených a žlutých a to sice v rozmezí od natrhání lístků do tepelného zastavení enzymatické aktivity (napaření, pečení) nebo usušení. Znakem zelených a žlutých čajů je jejich "neoxidace" a proto v tomto případě samovolná oxidace způsobuje nechtěné změny. </div>
<div style="text-align: justify;">
Po samovolné oxidaci přichází při zpracování červených, polozelených a některých tmavých čajů na řadu oxidace záměrná, řízená člověkem. Jedná se o urychlení procesů popsaných výše. Lístky jsou rozprostřeny na podlahu, stoly nebo síta v tenké a vzdušné vrstvě (nejčastěji je udávána tloušťka v rozmezí od čtyř do osmi centimetrů). V místnosti je udržována teplota kolem 30 <b>°</b>C a co nejvyšší vzdušná vlhkost (alespoň 95 %). Velmi důležitý je přísun kyslíku - je nezbytné, aby za hodinu byl nejméně patnáctkrát zcela obměněn vzduch v místnosti. Kontrolovaná oxidace obvykle trvá dvě až čtyři hodiny a u kvalitnějších tříd čaje je kontrolována zkušenými lidmi, nikoliv přístroji. K dosažení chtěného stupně oxidace může být mírně regulována teplota, vlhkost nebo doba procesu. Ukončením se získá plně oxidovaný čaj. Pojem "plně oxidovaný" je zde použit z hlediska jednoho konkrétního čaje (vyjadřuje tedy správnou míru oxidace například zlatých jehliček) nikoliv z hlediska vyjádření absolutně možné oxidace všeho, co lze v lístcích oxidovat.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjRTZpeOVYOujkK04sM7eF0zW8yzAEZGqSV_8m9Eh7tv059VNwIBuJFcs4PG_woiclD3_-jUkyiC1Y_u5uO__rbH3Wzhy2LSIohvP4H_T7XwYxkZ6o9vk0nAYpPnjKof3L4L4BuHg-R7w/s1600/oxidace+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjRTZpeOVYOujkK04sM7eF0zW8yzAEZGqSV_8m9Eh7tv059VNwIBuJFcs4PG_woiclD3_-jUkyiC1Y_u5uO__rbH3Wzhy2LSIohvP4H_T7XwYxkZ6o9vk0nAYpPnjKof3L4L4BuHg-R7w/s640/oxidace+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na lístku zeleného čaje můžete vidět pouze zelenou barvu - jedná se tedy o neoxidovaný čaj. Krásnou samovolnou chtěnou oxidaci vidíte na lístku bílého čaje - obsahuje neoxidované zelené oblasti, hnědé oxidované oblasti a pak místa žlutavá, přechodová. Červená, v tomto případě až černá barva, červeného čaje značí plně oxidovaný lístek.</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfJLacAftw73_NwJ5oPgRK4a35RgqZDhnsWZx_VrDGhsu2BIqv_fGEsTGX8KN4rbG4JijMu2Vm5iyK-wHdGE30qixtKWXTOljANYKZL9UymKa8TAjx5x7nPYhpmZyGiHXfz-STJ9IF8KY/s1600/oolong+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="512" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfJLacAftw73_NwJ5oPgRK4a35RgqZDhnsWZx_VrDGhsu2BIqv_fGEsTGX8KN4rbG4JijMu2Vm5iyK-wHdGE30qixtKWXTOljANYKZL9UymKa8TAjx5x7nPYhpmZyGiHXfz-STJ9IF8KY/s640/oolong+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Trochu stranou stojí čaje polozelené (oolongy). Jedná se o čaje částečně oxidované, čemuž odpovídá světlejší barva než u čaje červeného, ve které je možno občas ještě spatřit slabý zelený odstín. Tento oolong byl oxidován z jedné čtvrtiny a poté středně silně pečen.</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Fermentace</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Či snad raději kompostování? Narozdíl od oxidace je pojem "čajová fermentace" obtížněji uchopitelný. Velmi často je tvrzeno, že pojem fermentace je, narozdíl od oxidace, pojmem nesprávným. Já s tímto tvrzením nesouhlasím. Myslím si, že šiřitelé tohoto názoru pravděpodobně nikdy neslyšeli například o shu pchu-eru.<br />
Fermetace je aerobní nebo anaerobní proces při němž díky aktivitě mikroorganismů (a jejich emzymů) dochází ke změně původní organické látky na jinou. Na listech sklizeného čaje se vyskytují různé mikroorganismy (často se uvádí bakterie, méně častěji plísně). Tyto organismy poté, za vhodných podmínek, v čaji existují, metabolizují a tedy i pozměňují přítomné látky. Tento proces odpovídá definici výše a je ho tedy možno pojmenovat jako "čajovou fermentaci". Na rozdíl od alkoholové, mléčné, octové a jiných dobře chemicky popsaných fermentací je tento obdobný proces u čaje dost neznámý. Ať jsem googlil sebevíc, nenašel jsem žádný relevantní zdroj nebo studii zabývající se tím, které mikroorganismy jsou pro fermentaci žádoucí a případně které látky a jak je mění na jiné, z hlediska chuti chtěné. Proto pouze předpokládám, že tomu tak skutečně je.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwJR88PQPCSCgvJxICAA5JSYvQERR-AVZzeC-W3HAy1KUVoI0v5JBf05pct-5T4Xgg_frPckjsRUyYh403iVRsK_Hx_MLA4n0liq0FwCdye2v-pMAWQHMtdFQ1WGi920wDqHUQ3ihliU4/s1600/Fermentace+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwJR88PQPCSCgvJxICAA5JSYvQERR-AVZzeC-W3HAy1KUVoI0v5JBf05pct-5T4Xgg_frPckjsRUyYh403iVRsK_Hx_MLA4n0liq0FwCdye2v-pMAWQHMtdFQ1WGi920wDqHUQ3ihliU4/s640/Fermentace+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Zima a sucho fermentaci nesvědčí.</span></td></tr>
</tbody></table>
K vysvětlení čajové fermentace využiji popis jednoho kroku při výrobě shu pchu-eru. Základní čaj (mao cha) pro výrobu shu pchu-eru je nakupen a upěchován do hromad. Zhutnění čajových lístků omezí přístup kyslíku. V čaji se začně dít to, co se děje v každém zahradním kompostě. Uvnitř se začnou množit mikroorganismy, stoupá teplota,
která dále podpoří množení mikroorganismů, které určitým způsobem zpracovávají
list. K dosažení rovnoměrné fermetace jsou hromady, stejně jako kompost, občas proházeny. Hromady jsou někdy
přikryty neprodyšnou pokrývkou, aby se ještě více omezil přístup kyslíku
(oxidace je nyní nežádoucí) a podpořilo zvýšení teploty. Aby fermentace správně probíhala je nutné udržovat čaj navhlčený a zahřátý. <b>Hlavním původcem změn čajového listu jsou nyní mikroorganismy a proto se opravdu jedná o fermentaci.</b> Délka procesu závisí na tom, jak moc chce výrobce čaj profermentovat (kolik let zrání sheng pchu-eru se má nahradit). Fermentace obvykle trvá od 60 dnů do
jednoho roku, nejčastěji je ale udáváno rozmezí od 90 dnů do půl roku. Po fermentaci je
čaj usušen a následně nalisován do koláčků nebo prodáván volně. Může se ihned spotřebovat nebo uložit k dalšímu zrání.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIHwc3QXLN_6-R2yAf6hwEGvLzzqH703fZPWSBMTxfBagOGbZwRjzmVeDQ34GQZVl0yP0kuypvCgqp8hOs4ZGb_hj4erkGM6E1zwVSodJMa6vSu8j12jSYkZhVj-Rzs8Y6OCUe8MA8gwE/s1600/pchu-ery+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="236" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIHwc3QXLN_6-R2yAf6hwEGvLzzqH703fZPWSBMTxfBagOGbZwRjzmVeDQ34GQZVl0yP0kuypvCgqp8hOs4ZGb_hj4erkGM6E1zwVSodJMa6vSu8j12jSYkZhVj-Rzs8Y6OCUe8MA8gwE/s640/pchu-ery+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Fermentované čaje zastupuje shu pchu-er. Bohužel mám doma jen dva a oba mají sekaný list. Vlevo nahoře je možno vidět rezavo hnědou barvu tipsu na zlomku vpravo nahoře lze rozpoznat tvar listu - každopádně barva je velice tmavá, černá, ne nepodobná červenému čaji. Po pěti letech zrání sheng pchu-eru se ma listu mísí červenohnědé a zelené odstíny. Po pětadvaceti letech zrání již převládá brava hnědočervená.</td></tr>
</tbody></table>
<b>Zrání</b><br />
Jakýkoliv zrající čaj (shu i sheng pu erh, liu bao, liu an) je možno po základním zpracování umístit do vhodných podmínek a nechat určitou dobu "odpočívat". V závislosti na čaji a rozvaze "skladníka" může tento proces trvat až několik desítek let. Aby to nebylo tak jednoduché, tak je zrání někdy chybně označováno jako fermentace nebo post produkční fermentace. Já si myslím, že použití těchto pojmů je nesprávné, zkreslující. Dle mého názoru je zrání čaje je způsobeno několika procesy přičemž fermentace je pouze jedním z nich. Lze předpokládat vliv:<br />
1) spontánní chtěné oxidace vzdušným kyslíkem,<br />
2) přirozeného stárnutí (rozpadu) organických molekul,<br />
3) pokračující fermentace mikroorganismy.<br />
Je nutné si uvědomit, že v tomto případě se již jedná o oxidaci a fermentaci výrazně pomalejší než v případech popsaných výše. <b>Dlouhodobé "odpočívání" čaje označuji jako zrání, jakokožto pojem zahrnující více procesů a tedy i pojem širší než fermentace</b> (nebo post produkční fermentace). Jedná se dlouhodobý proces, při kterém čaj "jen tak leží" na polici. Občas může být přesunut výše ke stropu (nižší vlhkost) nebo naopak do vlhka blížeji k podlaze. Nic víc v tom není.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<b>Shrnutí</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Na závěr jsem se pokusil shrnout výše napsané do stručné tabulky, kterou berte, prosím, s určitou rezervou. Není snadné pouze jednotlivými slovy vyjádřit rozdíl například mezi množstvím práce při oxidaci a fermentaci.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<table border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="width: 642px;">
<colgroup><col width="120"></col>
<col width="91"></col>
<col width="90"></col>
<col width="111"></col>
<col width="91"></col>
<col width="90"></col>
</colgroup><tbody>
<tr valign="TOP">
<td width="120"><br />
<br /></td>
<td width="91">Trvání procesu</td>
<td width="90">Míra kontroly
</td>
<td width="111">Původce změn</td>
<td width="91">Známost procesu</td>
<td width="90">Typická pro</td>
</tr>
<tr>
<td width="120"><div align="LEFT">
Oxidace řízená</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
hodiny</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
velmi vysoká</div>
</td>
<td width="111"><div align="CENTER">
kyslík</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
vysoká</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
červený čaj, oolong</div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="120"><div align="LEFT">
Oxidace spontánní chtěná</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
desítky hodin</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
vysoká*</div>
</td>
<td width="111"><div align="CENTER">
kyslík</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
vysoká</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
bílý čaj</div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="120"><div align="LEFT">
Oxidace spontánní nechtěná</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
co nejkratší</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
snaha zamezit jejímu vzniku</div>
</td>
<td width="111"><div align="CENTER">
kyslík</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
vysoká</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
-------**</div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="120"><div align="LEFT">
Fermentace</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
měsíce</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
střední</div>
</td>
<td width="111"><div align="CENTER">
mikroorganismy</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
nízká</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
shu pchu-er, liu an</div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="120"><div align="LEFT">
Zrání</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
roky</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
nízká</div>
</td>
<td width="111"><div align="CENTER">
oxidace, fermentace, stárnutí,</div>
</td>
<td width="91"><div align="CENTER">
nízká</div>
</td>
<td width="90"><div align="CENTER">
sheng i shu pchu-er, liu an, liu bao</div>
</td>
</tr>
</tbody></table>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-size: x-small;">* - spíše než samotná
oxidace je u bílých čajů kontrolováno zavadání a sušení</span></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-size: x-small;">** - větší míra nechtěné spontánní
oxidace je typická pro špatně zpracovaný čaj :-)</span></div>
<br />
______________________________________________________________________________<br />
<br />
Poděkování:<br />
<b>1) Děkuji obětnímu beránku, který před zveřejněním článek přečetl a poukázal na nepřesnosti.</b><br />
2) Děkuji nově zakoupenému fotoaparátu, kterým bylo možno na fotografiích zachytit to, co jsem zamýšlel.<br />
<br />
<span style="font-size: x-small;">Zdroje:</span><br />
<span style="font-size: x-small;">1) The Leaf - Tea and Tao Magazine, Issue 2, Oxidation and Fermentation in Tea Manufacture, Robert J. Heiss (<a href="http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html">http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html</a>),</span><br />
<span style="font-size: x-small;">2) Příběh čaje, Soňa, Zdeněk a Michal Thomovi, Argo 2002, ISBN 80-7203-447-2,</span><br />
<span style="font-size: x-small;">3) časem utvářené názory mé a mých přátel na tuto problematiku, které jistě byly ovlivněny tím, co jsme kde zaslechli nebo přečetli, ale již zapomněli kde nebo od koho.</span><br />
<br /></div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com9tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-35162825508845818342012-11-18T00:00:00.001+01:002012-12-02T22:43:06.041+01:00<h2 style="text-align: center;">
Časosběr - aneb jak neskladovat čaj </h2>
<div style="text-align: justify;">
Nejpřekvapivějším závěrem <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2012_04_01_archive.html" target="_blank">tohoto čajového pokusu</a> pro mne bylo zjištění, že na čaji ponechaném až čtrnáct venku nebylo možné zpozorovat žádné změny. Toto zjištění bylo v rozporu s mým předpokladem. Dovolím si tvrdit, že je všeobecně známé, že jakýkoliv biologický materiál postupem času degraduje, čaj nevyjímaje. Otázkou zůstalo jak dlouho a za jakých podmínek je nutné ponechat čaj venku, aby bylo možné na vzhledu listu zpozorovat nějaké degenerační změny.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tento překvapivý výsledek mohl být způsoben nebo ovlivněn několika faktory.</div>
<div style="text-align: justify;">
1) Použité čaje nebyly čerstvé ale přibližně půl roku staré. Většina látek nejnáchylnějších k degradaci mohla být již tímto procesem změněna. V lístcích pak zůstaly látky odolnější, u kterých za daných podmínek degradace neproběhla vůbec nebo alespoň natolik, aby byla okem viditelná.</div>
<div style="text-align: justify;">
2) Čtrnáct dní byla doba příliš krátká na vznik viditelných změn.</div>
<div style="text-align: justify;">
3) Zvolené čaje nebyly nejvhodnější. Díky tmavší barvě částečně zoxidovaných lístků bílé pivoňky mohly být ony změny na tomto čaji hůře zpozorovatelné, respektive tyto případné změny mohly být považovány za zoxidovanou část lístku. Do mírného žlutého odstínu laděný list Da Fangu mohl opět zakrýt hledané změny.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Každopádně rozpor mezi mým předpokladem a výsledkem čajového bádání mě donutil provést další čajový pokus. Za tímto účelem jsem v nové čajové sezóně zakoupil dvanáct gramů An Ji Bai Cha. Z mých zkušeností vím, že tento čaj stárne velmi rychle a na krásné zelené barvě jeho lístků by mělo být velmi snadné postřehnout jakoukoliv změnu. Dle informací od prodejce se ke mě čaj dostal necelé tři týdny po sklizni - obsah "náchylných látek" by tedy měl být vysoký. Dva gramy čaje byly ponechány venku 57 dní. Jako hlavní degenerační faktor označím přímý sluneční svit, který na čaj v některých dnech díky přelomu jara a léta, dopadal až sedm hodin denně. Pozadu určitě nezůstala ani vyšší teplota (slunce dokázalo čaj zahřát až na čtyřicet stupňů) a neomezený přístup vzduchu.</div>
<div style="text-align: justify;">
Původně jsem měl v plánu fotografovat čaj každé tři dny. Díky mé lenosti a zapomětlivosti byl počet "foto sezení" zredukován asi o třetinu. Díky měnícím se světelným podmínkám v kombinaci s <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2012/02/fotografovani-caje.html" target="_blank">mým fotoaparátem</a> nebylo možné v několika dalších dnech pořídit kvalitní fotografie. Oproti původnímu plánu je počet zveřejněných fotografií poloviční. Naštěstí tento fakt neovlivnil vypovídající hodnotu tohoto pokusu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A nyní již k oněm fotografiím. Kvůli lepšímu srovnání jsem spojil dvě fotografie dohromady. Vlevo je vždy fotografie čerstvého čaje označená jako T 0. Vpravo jsou poté fotografie čaje ponechaného venku označené jako T + číslo, které, překvapivě, udává kolik dní již byl čaj venku. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFi6xidwjpKtjiqACjUP3gj-3cafeIw9uxI42zCYSahStnnfIpj5bITlTtkOnIqmmS-956h-Chd1GvDQAPWED7WK65g2TnnsKl3wGqVFiVHJBh45NN2kEOECVaGwRNL7QSoS7oHdvksrM/s1600/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+1+CR.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFi6xidwjpKtjiqACjUP3gj-3cafeIw9uxI42zCYSahStnnfIpj5bITlTtkOnIqmmS-956h-Chd1GvDQAPWED7WK65g2TnnsKl3wGqVFiVHJBh45NN2kEOECVaGwRNL7QSoS7oHdvksrM/s640/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+1+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<b>Srovnání první</b><br />
Po čtyřech dnech nebylo možné zpozorovat na čaji jakoukoliv změnu. Zaměřím se zde proto na fotografii čaje čerstvého. Nelze si nevšimnout krásně syté, tmavě zelené, až "živé" barvy čajových lístků. Lístky samotné nejvyšší kvality, nelámané. Předpokládal jsem, že pokud bude možné nějakou změnu vzhledu čaje spatřit, bude to právě proměna barvy lístků.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8y8Cfhf9devd8oBPubCZAdScOOx4cVv3zDjW21cUPtyRhoGXVYbok3acVrXgGeJsUGXAmcML82qY5rMkLkkyIWA2hfEQmcq4deW5oavKu0oQwYZuCqhEGxaWMvsCNhCgzhNT5QhTTi-g/s1600/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+2+CR.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8y8Cfhf9devd8oBPubCZAdScOOx4cVv3zDjW21cUPtyRhoGXVYbok3acVrXgGeJsUGXAmcML82qY5rMkLkkyIWA2hfEQmcq4deW5oavKu0oQwYZuCqhEGxaWMvsCNhCgzhNT5QhTTi-g/s640/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+2+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<b>Srovnání druhé</b><br />
Další použitelnou fotografi se mi podařilo získat až jedenáctý den od zahájení čajového pokusu a ani po této době nebylo možné na lístcích vidět jakýkoliv rozdíl.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwL9pJUqC9AbrqaQrwlNMigG46an8AAQp-gOPaskJ2TlcDhMfU9BhXQllFzMXTOI6I0O6OGTELJH9Vn23UdrNJ4LdD09fn9H6t5qzCMpXP-qjYqpOcQ4RiL2sOJXk5jBlLBrIHVDYB2lg/s1600/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+3+CR.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwL9pJUqC9AbrqaQrwlNMigG46an8AAQp-gOPaskJ2TlcDhMfU9BhXQllFzMXTOI6I0O6OGTELJH9Vn23UdrNJ4LdD09fn9H6t5qzCMpXP-qjYqpOcQ4RiL2sOJXk5jBlLBrIHVDYB2lg/s640/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+3+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<b>Srovnání třetí</b><br />
Po dalších třech dnech jsem byl naštěstí při fotografování úspěšný. Relativně krátká doba uběhnuvší od předchozího srovnání byla současně dostatečná pro vznik první změny - úbytku či snad spíše vyblednutí zelené barvy. Toto vyblednutí je velmí mírné a proto se domnívám, že se mi podařilo zachytit degradační změny krátce po jejich vzniku. Lístky, kde je možné ono vyblednutí nejsnáze zpozorovat, jsou na fotografii zvýrazněny.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbhyphenhyphend0U9uJQaCK16RUmcI0Q5MOLKHIvTo5rfU9g5GpllYCA1RJISLLsgX6RZ4uCt93cDyXJi2U9ECluS-hP-56n7DZ3xYJtQI_ikUpm1vxRP-7iiuJLGW9k-IqXUA7KnxrxB8sVW5agcc/s1600/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+4+CR.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="264" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbhyphenhyphend0U9uJQaCK16RUmcI0Q5MOLKHIvTo5rfU9g5GpllYCA1RJISLLsgX6RZ4uCt93cDyXJi2U9ECluS-hP-56n7DZ3xYJtQI_ikUpm1vxRP-7iiuJLGW9k-IqXUA7KnxrxB8sVW5agcc/s640/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+4+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<b>Srovnání čtvrté</b><br />
Uběhly další dva týdny a úbytek zelené barvy je již velmi znatelný. Rozpad chlorofylu určitě není jediný proces, který v lístcích probíhá - k zachycení ostatních by ale bylo potřeba speciálního vybavení.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEii6fODvKrZ1FDsFehBG0Yyj5lkygVucJtRvXcUskyRi-h4-bMy0A7sKWAUFttKLHEDJ5lzRquc7eubKvkmGZUEoO4ixrWtq7v8XxtvtrWy0scEboKBN4ZopjC22Lt7Hp6hoQi6WMCFdCo/s1600/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+5+CR.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEii6fODvKrZ1FDsFehBG0Yyj5lkygVucJtRvXcUskyRi-h4-bMy0A7sKWAUFttKLHEDJ5lzRquc7eubKvkmGZUEoO4ixrWtq7v8XxtvtrWy0scEboKBN4ZopjC22Lt7Hp6hoQi6WMCFdCo/s640/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+5+CR.jpg" width="640" /></a><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<b>Srovnání páté</b><br />
Po čtyřicetisedmi dnech venku z čaje téměř vymizela zelená barva - dominantní je nyní hnědá. Změna uspořádání lístků v levé části byla způsobena nechtěným drcnutím do nosného papíru v průběhu čajového pokusu.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigTe4m-UuprtmqhZnLQtz6Ghv0kLbhVH5RdmhCWayz0iiFApHKJD-G5b5uIYx5V5p5mC4yvUd82wf6Fef3GqngFFedUSH7EiZR41YPN8B30PZCnNYYRJBGChgapsgZ2ZepgupkV5ZWJ8A/s1600/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+6+CR.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigTe4m-UuprtmqhZnLQtz6Ghv0kLbhVH5RdmhCWayz0iiFApHKJD-G5b5uIYx5V5p5mC4yvUd82wf6Fef3GqngFFedUSH7EiZR41YPN8B30PZCnNYYRJBGChgapsgZ2ZepgupkV5ZWJ8A/s640/%25C4%258Casosb%25C4%259Br+6+CR.jpg" width="640" /></a> <b>Srovnání šesté</b><br />
Za dalších deset dní byl čajový pokus ukončen. Nikoliv mnou, ale jinou osobou s dobrým úmyslem. Lístky byly mylně identifikovány jako rozmarýn a spolu s dalšími bylinkami, které se sušily opodál, uklizeny do skleniček. Naštěstí toto malé nedorozumnění vůbec nevadilo. List vpravo po padesáti sedmi dnech venku vypadá zcela "suše". Po "živosti" oné zelené barvy není ani památky. Když o tom tak přemýšlím, připomíná mi rok staré, v kůlně pozapomenuté seno. Na fotografii vpravo si lze také všimnout různého prachu, který se na nosném papíře za dobu trvání pokusu zachytil.<br />
<br />
<b>Otesterování</b><br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiltM5AB6KynQMxP8A5q_kaJxKhU4KiGtrEL5HFcLzYZFl7b72K5N_p2GMobKJbwitHuJWkH5orHdltHYyQVuLsxCzu4rRd5L17aWhHdI4gIRbqCAQhES9J4NeG0s0nDzANIPc-GUbjzGo/s1600/List+CR.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiltM5AB6KynQMxP8A5q_kaJxKhU4KiGtrEL5HFcLzYZFl7b72K5N_p2GMobKJbwitHuJWkH5orHdltHYyQVuLsxCzu4rRd5L17aWhHdI4gIRbqCAQhES9J4NeG0s0nDzANIPc-GUbjzGo/s640/List+CR.jpg" width="640" /></a>I přes nepěkný vzhled "venkovního čaje" jsem se odhodlal k jeho ochutnání a slepé srovnání s čajem, který byl 57 dní uskladněn lépe (viz bod 4 v <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2012/01/skladovani-caje-obecne-me-zkusenosti-o.html" target="_blank">tomto článku</a>). Vylouhované lístky byly ochutnávajícím ukázány až poté, co řekli, který čaj je chutnější. Předpokládal jsem, že rozdíl v chuti bude stejně tak výrazný jako úbytek zelené barvy. Zmýlil jsem se. Žádný z ochutnávajích nezazanamenal na první usrknutí jakýkoliv rozdíl v chuti natož ve vůni. Odlišnost byla opravdu minimální, nakonec se ale všichni shodli, že je čaj vpravo (na fotografii níže) zaujal méně. Nikdo ale neřekl, že by mu čaj nechutnal a současně nikdo nenašel ta správná slova jak onu mírnou odlišnost v chuti popsat. Čaj vpravo jakoby postrádal doplňkové chutě na pozadí, které dotvářejí celek, ale nejsou jeho základem. Vylouhování listu zvýraznilo rozdíl ve vzhledu. List vpravo byl opravdu zcela "vyšisovaný".<br />
Zajímavé je také zjištění, že ačkoliv jsem čerstvého čaje odměřil přesně dva gramy, tak po 57 dnech vážil tento samý čaj pouze 1,3 gramu. Skoro třetina hmotnosti lístků se někam "vypařila". Tento rozdíl je tak výrazný, že nepředpokládám, že by byl způsoben nepřesností digitální váhy, která byla "made in PRC".<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-BHwcLMJTFF9j5XKQ8G3C_m5Cbu3ThTw_xI-y6g1RAV5C14Riu8UdaX6oZeEydzio1-FRbOpeNqbJXchOj9imU6Er5LCeXeC_uvhgMjA0dtMkK6wxH9IpPUiF3o_CfvV6U6dg_cLByls/s1600/Vylouhovan%C3%AD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-BHwcLMJTFF9j5XKQ8G3C_m5Cbu3ThTw_xI-y6g1RAV5C14Riu8UdaX6oZeEydzio1-FRbOpeNqbJXchOj9imU6Er5LCeXeC_uvhgMjA0dtMkK6wxH9IpPUiF3o_CfvV6U6dg_cLByls/s640/Vylouhovan%C3%AD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Narozdíl od chuti a vůně <span style="font-size: small;">byl</span> rozdíl v barvě nálevů snadněji rozeznatelný.</span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Závěr</b><br />
Výsledek tohoto pokusu doplňuje závěr předchozího. První mírné změny byly zaznamenány až po čtrnácti dnech. Čaj v předchozím bádání byl tedy "uklizen" dříve než se stačily změny objevit. <b>V souladu s <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2012_04_01_archive.html" target="_blank">výsledkem předchozího pokusu</a> tedy dále platí, že i poměrně krátké nevhodné uložení po chuťové stránce čaj výrazně
znehodnotí a současně je velmi obtížné takovýto čaj v nevylouhovaném
stavu rozpoznat. Změna v chuti se dostaví výrazně dříve než změna vzhledu. Bez dobré znalosti vzhledu co nejčerstvějšího čaje je obtížné rozeznat začínající změny, neboť tyto jsou zpočátku velmi mírné. Nebýt srovnávací fotografie vlevo, tak by vzhled čaje ještě i po 28 dnech venku mohl být s "klidným svědomím" považován za dobrý a naivně zakoupen jako "čerstvý".</b><br />
Překvapilo nás, že rozdíl v chuti byl velmi mírný. Lze tedy předpokládat, že zelené barvivo (jehož změna byla nejvíce a jedině vidět) chuť zelených čajů pouze dotváří, ale není jejím základem.<br />
Nakonec článku přidávám ještě jednu složenou fotografii. Jedná se o původní fotografii čerstvého čaje a zbytku téhož čaje, který byl téměř půl roku uložen lépe (opět viz bod 4 v <a href="http://tea-and-around.blogspot.cz/2012/01/skladovani-caje-obecne-me-zkusenosti-o.html" target="_blank">tomto článku</a>). Jak můžete vidět, tak ani mnohem vhodnější uložení čaje nezamezilo působení nepříznivých vlivů prostředí. Dokonce to vypadá, že lépe uložený čaj zestárl na stejnou úroveň jako ten "venku". Jen mu to trvalo třikrát déle a místo do světlé hnědozelené se vybarvil do tmavší okrovozelené.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHqSayGBzG0m5Xjg2bIq2WRXePdE73fR3_zrAIDi3J7U0b6jbhFB-yJhmRrk5YRjGYYEERkJt7k_QuAi9X21f2k-zsNwEf1bv534J8Vgl2FJ9MLJgFvpDcIlk11Vwc00cLUgHXW1C5cNQ/s1600/po+p%C5%AFl+roce+CR.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="256" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHqSayGBzG0m5Xjg2bIq2WRXePdE73fR3_zrAIDi3J7U0b6jbhFB-yJhmRrk5YRjGYYEERkJt7k_QuAi9X21f2k-zsNwEf1bv534J8Vgl2FJ9MLJgFvpDcIlk11Vwc00cLUgHXW1C5cNQ/s640/po+p%C5%AFl+roce+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-713782348427499002012-07-18T20:00:00.003+02:002012-09-02T16:06:58.064+02:00<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Flying Cloud</span></div>
<br />
Dózičky. Krásné na pohled. A nejen to. Při troše bádání mohou být i poučné. Tato dózička, šest let mnou vlastněná, po celou tu dobu burcovala moji zvědavost, zda vyobrazené lodě existovaly, či zda jsou jen někoho výmyslem. Vyřešit tuto záhadu jsem se odhodlal až nyní, takže připouštím, že ona zvědavost byla šest let dupána mojí leností.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Před napsáním článku, jsem si říkal, že by bylo hezké, kdybych našel alespoň nějakou souvislost oněch lodí s čajem. Nakonec jsem souvislostí a zajímavostí z historie našel mnohem více, což mě velmi potěšilo a zároveň velmi prodelšilo následující článek.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm1iH3N7Ko4oabSgS6CnGzbvBVXmuB54AKT-023PA77c7of-QGcCL7NuJaWlhrIIX3li4PQA_BcWbtObXeub8-YmZSjrspb-njbGGkVinyJqU4Pk61mtX5wjztBF4gtGcbWCfe-oSGgeE/s1600/D%C3%B3za+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A1+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm1iH3N7Ko4oabSgS6CnGzbvBVXmuB54AKT-023PA77c7of-QGcCL7NuJaWlhrIIX3li4PQA_BcWbtObXeub8-YmZSjrspb-njbGGkVinyJqU4Pk61mtX5wjztBF4gtGcbWCfe-oSGgeE/s640/D%C3%B3za+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A1+CR.jpg" width="510" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Povšimněte nádherné "jarní" zelené barvy trávy vpravo umocněné sluncem.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Nejdříve se podíváme na to, jak na mě dóza působila po dobu, kdy jsem o vyobrazených lodích něměl hlubších znalostí.</div>
<div style="text-align: justify;">
Ztvárněna líbivě. Čtyřboký, mírně zaoblený hranol. Barva pozadí ponejvíce připomínající lehce opršelou béžovou omítku, kde již zub času vytvořil více odstínů této barvy. Výrazné, černé a červené písmo upozorňující na produkt. Obraz, umístěný ve středu, ač sám nevyveden výraznými barvami, působí, částečně i vlivem neutrálního pozadí, výrazně. Zobrazuje plachetnici na širém moři probíjející se velkými vlnami. Dojem "divokosti plavby" umocňuje výrazné naklonění lodi na stranu. Jeden by si skoro přál být na palubě, schytat občas spršku vodní tříště a užívat si ten pocit momentálního vítězství nad vodou.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIA2gRNxG9sjORPC7iChB3NciZV6QXXAjhjnllAmOrFFz_y5dikG5PJy-U-pZVlV_35xp1C76YStAYHu_YfOskAaIr42n_pO95piUHtaMPv5RLVJo0LXearg6Trp3oSeOT3exOQN7O_H0/s1600/V%C3%AD%C4%8Dko+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIA2gRNxG9sjORPC7iChB3NciZV6QXXAjhjnllAmOrFFz_y5dikG5PJy-U-pZVlV_35xp1C76YStAYHu_YfOskAaIr42n_pO95piUHtaMPv5RLVJo0LXearg6Trp3oSeOT3exOQN7O_H0/s640/V%C3%AD%C4%8Dko+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" width="514" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Na víčku zanechal zub času svůj otisk. Či snad něčí pařát?</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Nyní blíže k první z vyobrazených lodí - Flying Cloud. Nejvíce se mi zamlouvá překlad Letící Mrak, ale toto slovní spojení působí trochu toporně, proto budu používat anglickou verzi - ta mi zní mnohem harmoničtěji.</div>
<div style="text-align: justify;">
Flying Cloud byla loď typu clipper. Výraz clipper nejpravděpodobněji vznikl odvozením od slovesa clip, které v dřívějších dobách znamenalo, mimo spoustu dalších významů jak už to tak v angličtině bývá, běžet nebo letět rychle. Teď už je tedy jasné, co bylo hlavní předností clipperů. Jednalo se o velmi rychlé plachetnice 19. století, které měly tři nebo více stožárů a čtvercové plachty. Kvůli rychlosti byly na tehdejší dobu po celé své délce poměrně úzké, v porovnání s ostatnimi loděmi mohly nést pouze omezené množství nákladu a měly velkou celkovou plochu plachet. Byly vyráběny především v Anglii a ve Spojených státech amerických. Méně jich bylo vyrobeno ve Franci, Nizozemí a v troše dalších zemích. Plavily se po celém světě - nejvíce ale mezi Anglií a jejími koloniemi na východě, v transatlantickém obchodě a po dobu kalifornské zlaté horečky mezi New Yorkem a San Franciskem kolem mysu Horn.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH4HuR3756V6wzl8ChLYT2q482PJ6FfUaQl7SK9lIc5IH9t_e0P_98-iYxU0DKFvZrfspFbp7J4Vgc75VGymJGjasvuoyFtTMcuStn69hJJprCM2O5gpyxDxvFa9EzhN_OTUxXXcH14o8/s1600/Panor%C3%A1ma+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="410" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH4HuR3756V6wzl8ChLYT2q482PJ6FfUaQl7SK9lIc5IH9t_e0P_98-iYxU0DKFvZrfspFbp7J4Vgc75VGymJGjasvuoyFtTMcuStn69hJJprCM2O5gpyxDxvFa9EzhN_OTUxXXcH14o8/s640/Panor%C3%A1ma+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Dioráma<span class="description"> loděnice clipperů Donalda McKaye ve východním Bostonu z července 1852. Originál k vidění ve Vědeckém muzeu v Bostonu.</span></span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Nyní se dostaneme k nejdůležitější informaci - k objasnění, proč je Flying Cloud na čajové dóze. Clippery byly určené hlavně pro obchod se sezónním zbožím, které bylo
kvůli zachování čerstvosti potřeba rychle dopravit na místo určení.
Nejvíce se osvědčily pro dovoz vysoce ziskového a maloobjemového zboží
jako byl čaj, koření, opium, pošta. Období náhlého rozmachu clipperů začalo v roce 1843 jako důsledek
rostoucí poptávky po rychlejší dopravě čaje z Číny, pokračovalo a bylo
umocněno potřebou rychlého zásobování nových nalezišť zlata v Kalifornii a Austrálii v 1848 a 1851.</div>
<div style="text-align: justify;">
Podle druhu převáženého nákladu nebo cílů jejich plaveb se tyto lodě dělily na několik obecně pojmenovaných skupin. Nevýznamnější skupinou byly čínské clippery, které byly nazývány také clippery čajovými nebo opiovými. Mě osobně by nikdy nenapadlo jakýmkoliv způsobem spojit čaj a opium, ale i Vám bude toto spojení, po přečtení pár dalších řádek, jasné. Evropské obchodní společnosti zpočátku platily za čaj stříbrem. Jak ale cena stříbra postupně rostla, stával se takovýto obchod nevýhodný a čaj neúnosně drahý. Východoindická společnost proto začala vyrábět produkt, který byl číňany stejně tak žádaný jako angličany čaj, opium. V indii bylo naloženo opium, to poté směněno v Číně za čaj, na který se již čekalo v Anglii.</div>
<div style="text-align: justify;">
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyrP-iGEhbZl9DL1ElTBAmtQgUVWke6pmZ28B0QF7ECrikVAxh2wrALapG1-cSAopdy3V5laiWUyB8hedfrRl3_zvqxkKX-YQWFo2mOue7k1Vw9SsXQf7mRqLMj6nFltlwFN36cuMONVU/s1600/Sovereign+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="524" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyrP-iGEhbZl9DL1ElTBAmtQgUVWke6pmZ28B0QF7ECrikVAxh2wrALapG1-cSAopdy3V5laiWUyB8hedfrRl3_zvqxkKX-YQWFo2mOue7k1Vw9SsXQf7mRqLMj6nFltlwFN36cuMONVU/s640/Sovereign+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><span class="description">"Sovereign of the
Seas" - nejrychlejší plachetnice jaká kdy byla postavena.</span></span></td></tr>
</tbody></table>
Dnes se nám to může zdát podivné, ale návraty clipperů byly očekávanými společenskými událostmi. Soutěživost mezi clippery samotnými a jejich "fanoušky" byla tehdy společenskou zálibou. Záznamy časů jejich plaveb, jakožto i další jejich úspěchy, byly oblíbenou přílohou tehdejších novin. V dobovém tisku tak bylo například k dočtení, že 31. července 1856 vyrazil clipper Challenger ze Šanghaje do Londýna s "nejhodnotnějším nákladem čaje a hedvábí, který byl kdy složen v jednom podpalubí". Někdy byla tato soutěživost až nevraživá a možná tedy i podobná současnému, občas příliš útočnému jednání čajových prodejců, které je poté přenášeno i na jejich zákazníky.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIUb_0ddps1GE466omAwG6D6NSrnLrD13ldga_Vz47xWEHXZkKEdVV5q7b8ikyP7T5NRA_t5WKR3AvjSqturBFqEh6g0Q-0vzEo8eWiI2uV7S8mncnH0bMjABXR6Cm1k5zRUs4IdHQBLU/s1600/Horn+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIUb_0ddps1GE466omAwG6D6NSrnLrD13ldga_Vz47xWEHXZkKEdVV5q7b8ikyP7T5NRA_t5WKR3AvjSqturBFqEh6g0Q-0vzEo8eWiI2uV7S8mncnH0bMjABXR6Cm1k5zRUs4IdHQBLU/s640/Horn+CR.jpg" width="448" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">San Franciské klippery velmi často pluly kolem mysu Horn.</span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Životnost těchto lodí byla krátká. Málokterá brázdila světová moře déle než dvě desetiletí. Období největšího rozmachu clipperů trvalo pouhých dvacet let. "Ekonomická krize" roku 1857 utlumila obchod s dražším zbožím přepravovaným těmito loděmi. V tomto období také byly postupně zaváděny lodě na parní pohon, které byly sice výrazně pomalejší, ale na rozdíl od clipperů, které byly závislé na větru, mohly dodržovat jízdní řád. Takzvanou poslední ranou bylo otevření Suezského průplavu v roce 1869, který zkrátil cestu z Asie do Evropy pro parní lodě o polovinu zatímco pro clippery byl nepoužitelný. Poté co clippery ztratily čajový obchod, dosloužily zbývající v obchodě s vlnou mezi Anglií a Austrálií, případně v osobní dopravě. Postupný vývoj stále rychlejších parních lodí znamenal jejich opravdový konec.<br />
Pod plnými plachtami dosahovaly tyto lodě rychlostí kolem 30 kilometrů za hodinu. V roce 1854 plul Sovereign of the Seas nejvyšší rychlostí, jakou kdy obchodní plachetnice dosáhla - 41 kilometrů zahodinu. Na
počest těmto lodím mi přijde vhodné zde zmínit, že 24 hodinový
vzdálenostní rekord Champion of the Seas (861 kilometrů!*) byl překonán až v roce 1984
moderním katamaránem, tedy lodí postavenou pro zábavu a závody, nikoliv
pro obchod. Žádná novější, tedy ani současná, obchodní plachetnice nikdy
nedosáhla lepšího výsledku.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh91pZ3xRPeLYqE2CrIibJaBX7SGI8logI42_scFWyRkO5P7e3_e4IDokx6f9c-sD1lSbnoCVwvFCgmFXxBu7spyOFeakeMchcI4zD-8xTiNAFl_Qkl7AMytDngwb-icGEPHDVP-Ic-rl4/s1600/Champion+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh91pZ3xRPeLYqE2CrIibJaBX7SGI8logI42_scFWyRkO5P7e3_e4IDokx6f9c-sD1lSbnoCVwvFCgmFXxBu7spyOFeakeMchcI4zD-8xTiNAFl_Qkl7AMytDngwb-icGEPHDVP-Ic-rl4/s640/Champion+CR.jpg" width="484" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><span class="description">Champion of the Seas - Východní boston, kolem </span><span class="description">1854.</span></span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Do současnosti nám zanechaly ještě jeden překvapivý odkaz. Tvar jejich trupu s minimálním odporem využívá většina amerických letadlových lodí. </div>
<div style="text-align: justify;">
Přestože bylo těchto plachetnic postaveno velké množství, v perfektním stavu se do dnešního dne dochovala pouze jedna. Cutty Sark, postavená v roce 1869, byla jedním z posledních ale také z nejrychlejších clipperů postavených pro čajový obchod. Po celkové opravě dokončené v roce 2012 si ji můžete prohlédnou ve stavu, který co nejlépe odpovídá jejímu původnímu vzhledu, blízko Národního námořního muzea v Londýně. Dále se pak do dnešních dnů z těchto plachetnic dochovaly již jen dva trupy v různých stádiích rozkladu. <br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5s1yYZfOtbGXOQUv1JwX7ofERdYmyd_9bopKKg4jkoAcM17HcsyIKP4q8wEurureiziyWE01mGnhiFn8wfLo07n2lMt-_S1g-Qz1sACwa0K1zl2V_v9tyXBr7lY9clUgnCCDIi5qeVaw/s1600/Cutty+old+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5s1yYZfOtbGXOQUv1JwX7ofERdYmyd_9bopKKg4jkoAcM17HcsyIKP4q8wEurureiziyWE01mGnhiFn8wfLo07n2lMt-_S1g-Qz1sACwa0K1zl2V_v9tyXBr7lY9clUgnCCDIi5qeVaw/s640/Cutty+old+CR.jpg" width="398" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><span class="description">Cutty Sark očekávající náklad vlny v přístavu v Sydney kolem 1890.</span></span></td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div style="text-align: center;">
<b>Flying cloud</b></div>
<div style="text-align: center;">
</div>
Flying cloud je nejslavnější clipper postavený v loděnici Donalda McKaye. Věhlas získal velmi vyrovnaným závodem s "Hornetem" v roce 1853, dále tím, že měl jako navigátora ženu a hlavně stanovením nejkratšího času plavby z New Yorku do San Francisca kolem mysu Horn.<br />
<br />
25. dubna 1851, nedlouho po spuštění lodě na vodu, napsal v The Boston Daily Atlas Duncan McLean následující: Pokud značná délka, ostrost hran spolu s přiměřenou šířkou a výškou, přispívají k rychlosti, musí být Flying Cloud neobyčejně rychlý, protože je ve všech těchto ohledech skvělý.<br />
<br />
"Loďopis" Flying Cloud:<br />
<b>15. duben 1851</b><br />
Spuštěna na vodu pro Grinell, Minturn & Co. Původně byla loď postavena pro jinou společnost za 50 000 dolarů. Pár dní před dokončením ale byla odkoupena výše uvedenou společností za téměř dvojnásobnou cenu 90 000 dolarů.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3_maQTUBJhsTfsvYui43nhMr0E3TDbyTE_wADQBeSYRwSUbv1YAZqE8b_dlGsZi9d34alBWvZpnYd8m8FDO1CLR6CSAtzkdbmSxkRve5HKLNv8gLfNMFLJckbwYrem-epmp-q0RNtTyA/s1600/pl%C3%A1ny+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="540" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3_maQTUBJhsTfsvYui43nhMr0E3TDbyTE_wADQBeSYRwSUbv1YAZqE8b_dlGsZi9d34alBWvZpnYd8m8FDO1CLR6CSAtzkdbmSxkRve5HKLNv8gLfNMFLJckbwYrem-epmp-q0RNtTyA/s640/pl%C3%A1ny+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Plány Flying Cloud.</span></td></tr>
</tbody></table>
<b>2. červen 1851 až 31. srpen 1851</b><br />
Pouhých šest měsíců od spuštění doplula pod velením kapitána Josiaha Perkinse Cresseyho z New Yorku do San Francisca za 89 dní a 21 hodin. 31. června urazila téměř 693 kilometrů za 24 hodin. Na začátku kalifornské zlaté horečky trvalo lodím urazit vzdálenost mezi New Yorkem a San Franciscem (téměř 30 000 kilometrů) obvykle déle než 200 dnů. Flying Cloud hned svoji první cestou tuto dobu zkrátil o více než polovinu a zároveň doplul v zatím nejrychlejším čase. Tato událost byla tučnými titulky popsána na titulních stránkách mnohých tehdejších novin.
<b> </b><br />
<b>6. leden 1852 až 9. duben 1852</b><br />
Plavba z Whampoy do New Yorku za 94 dní.<b> </b><br />
<b>1. prosinec 1852 až 8. březen 1853</b><br />
Plavba z Whampoy do New Yorku za 96 dní.<b> </b><br />
<b>12. duben 1853 až 12. srpen 1853</b><br />
Slavný závod s Hornetem. Hornet vyplul směr San Francisco s dvoudenním náskokem před Flying Cloud. 15. května překročil Flying Cloud rovník v rekordním čase 17 dnů od proplutí kolem Sandy Hook (písčina uzavírající z jižní strany New Yorkský záliv). Zápisy z lodního deníku těchto sedmnácti dní byly zvěřejněny v Bostonském Daily Atlasu. Dá se předpokládat, že i další články z tohoto závodu opět velmi slušně plnily stránky novin. Dovolím si označit připlutí obou závodníků do San Francisca za působivé. Přestože, vzhledem k malému rozestupu, měli obě lodě stejné povětrnostní podmínky, dokázal Flying Cloud málem vymazat náskok Hornetu. Obě lodě dorazily do San Francisca v téměř stejný čas, Hornet pouhých 45 minut před Flying Cloud.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLJAwMS31vquYb0zclFYFDuQBGVUq0k7tFz_Awq3bGjxNyi7DbIv59flPkv4FFCVN-KMJhqwL_adrnFuOQdDl0hwDDDg2kHV-PTI3Vy-H6f-tBaognfwd489FJUaJVRMpkSCrxhXxHJqc/s1600/Hornet+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLJAwMS31vquYb0zclFYFDuQBGVUq0k7tFz_Awq3bGjxNyi7DbIv59flPkv4FFCVN-KMJhqwL_adrnFuOQdDl0hwDDDg2kHV-PTI3Vy-H6f-tBaognfwd489FJUaJVRMpkSCrxhXxHJqc/s640/Hornet+CR.jpg" width="390" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Dobový plakát upozorňující na Hornet.</span></td></tr>
</tbody></table>
<b>21. leden 1854 až 20. duben 1854</b><br />
Plavba z New Yorku do San Francisca za 89 dní a 8 hodin**. Tímto vynikajícím výsledkem Flying Cloud vylepšil svůj vlastní, tři roky starý rekord, o dalších 13 hodin. Tento skvělý výsledek žádná plachetnice nepřekonala dlouhých 135 let, tedy do roku 1989, kdy byl na této trase ustanoven nový rekord moderní závodní plachetnicí. Dovolím si předpovědět, že je velmi nepravděpodobné překonání času Flying Cloud jinou obchodní plachetnicí. Stanovení rekordu bylo tehdy o to větší senzací tím, že lodním navigátorem byla žena, což bylo na tehdejší dobu neobvyklé. Onou navigátorkou byla žena kapitána J. P. Cresseyho Eleanor Cressey. Tato jediná plavba jim tehdy přinesla obrovskou, i když krátkodobou, jak už to tak bývá, společenskou slávu.<b> </b><br />
<b>20. červenec 1854 až 24. listopad 1854</b><br />
Plavba z Whampoy do New Yorku za 115 dní.<b> </b><br />
<b>5. září 1855 až 14. prosinec 1855</b><br />
Plavba z Whampoy do New Yorku za 99 dní.<b> </b><br />
<b>13. březen 1856 až 14. září 1856</b><br />
Pod velením kapitána Reinarda doplula z New Yorku do san Francisca za 185 dní. 31. června urazila téměř 693 kilometrů za 24 hodin. Během této plavby je jí také připisováno uplutí téměř 745 kilometrů za 24 hodin.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmXyPxhshLcz5mtu-dIi8ljcRdcNYaEfD_RclqS_Ix4YWwLD1YdcrhW0ttT3enbrOm4NSNAX-P11IPjVSDXwJTlHi7ayx-mGVcP4-gpOvNocjdjhgkQg5lsogY0kBuXyHRPrEFPG2uBcw/s1600/Flying+cloud+obraz.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmXyPxhshLcz5mtu-dIi8ljcRdcNYaEfD_RclqS_Ix4YWwLD1YdcrhW0ttT3enbrOm4NSNAX-P11IPjVSDXwJTlHi7ayx-mGVcP4-gpOvNocjdjhgkQg5lsogY0kBuXyHRPrEFPG2uBcw/s640/Flying+cloud+obraz.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Flying Cloud u ostrova Wight, James E. Buttersworth, 1859-1860. Převzato z Wikipedia.org. Zde nebylo možné umístit copyright tak, aby nezkazil dojem z obrazu.</span></td></tr>
</tbody></table>
<b>10. květen 1856 až 23. červen 1856</b><br />
Na cestě do San Francisca ztratila část stožárů. Opravy proběhly v Riu de Janeiru. Současně byly opraveny i tyče na podporu plachet a lanoví.<b> </b><br />
<b>14. září 1856 až 4. leden 1857</b><br />
Zakotvení v San Franciscu.<b> </b><br />
<b>Duben 1857 až 8. prosinec 1859</b><br />
Zakotvení v New Yorku. V roce 1858 byly znovu opraveny tyče podpírající plachty a lanoví.<b> </b><br />
<b>28. únor 1861 až 24. květen 1861</b><br />
Plavba z Londýna do Melbourne za 85 dní.<b> </b><br />
<b>1862</b><br />
Zakoupena společností Mackay & Co z Liverpoolu pro zamýšlené plavby do Austrálie. Místo toho byla ale dána do zástavy liverpoolské rodině Forwoodů. Nakonec plula pro společnost "Black Ball Line" Jamese Bainea mezi Anglií a Austrálií<b> </b><br />
<b>24. říjen 1867 až 7. únor 1868</b><br />
Plavba z Gravesendu do Brisbane za 106 dní.<b> </b><br />
<b>5. červen 1868 až 25. září 1868</b><br />
Plavba z Sydney do Gravesendu za 112 dní.<b> </b><br />
<b>4. červen 1870 až 30. srpen 1870</b><br />
Pod velením kapitána Owena doplula z Londýna do Hervey´s Bay za 87 dní.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJm6cm31qT9hcvaHxHTrYoddKltrfkpafbjWCxFs0E_LdYnNJ48MzY6ghnNzHpknQJAbi4ZdWkylqHr80ISif-rYOe4GgPHRJVn8o_Q4h3rpm9BwpTSmbLmC5pPayXxZlWtKcyY1LaEXQ/s1600/Flying+cloud+n%C3%A1%C4%8Drt+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="448" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJm6cm31qT9hcvaHxHTrYoddKltrfkpafbjWCxFs0E_LdYnNJ48MzY6ghnNzHpknQJAbi4ZdWkylqHr80ISif-rYOe4GgPHRJVn8o_Q4h3rpm9BwpTSmbLmC5pPayXxZlWtKcyY1LaEXQ/s640/Flying+cloud+n%C3%A1%C4%8Drt+CR.jpg" width="640" /></a></div>
<b>19. duben 1871</b><br />
Poté co James Baines & Co. přestal za loď platit, přešla zpět do vlastnictví rodiny Forwoodů, která ji prodala Harrymu Smithovi Edwardsovi ze South Shieldu. Poslední roky své služby se plavila mezi Anglií a Kanadou v obchodě se dřevem.<br />
<b>19. červen 1874</b><br />
Najela na mělčinu u ostrova Newfoundland (blízko města St Johns). Byla těžce poničena a následně prodána.<b> </b><br />
<b>Červen 1875</b><br />
Loď byla spálena kvůli snadnému získání hodnotných, měděných a železných součástí.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<b>Názor na "reklamní sdělení" dózy.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Jistě jste si i Vy všimli, že zde něco nehraje. Po dohledání informací o clipperech na mě působí "reklamní mišmaš" dózy úsměvně. Obsahuje spoustu faktů, které, ač samostatně pravdivé, byly splácány do takového "pelmelu", který se snaží využít všech jejich kladných vlastností současně, ačkoliv si vzájemně odporují. Prostě klasická zavádějící reklama, kterou jsem se pokusil rozšifrovat: </div>
<div style="text-align: justify;">
1) Z dózy se třeba dozvíme, že čaj byl přivezen skrz Suezský průplav a zároveň je na ní obrázek plachetnice známé pro svou rychlost. Zde je využito dvou "rychlostních informací". Průplavu, který zkrátil cestu o polovinu a rychlé plachetnice. Toto spojení tak evokuje myšlenku, že nejrychlejší loď přivezla čaj nejkratší cestou a tedy je nejčerstvější. Věřím, že spousta lidí neví, že Suezský průplav je pro plachetnice prakticky nepoužitelný a proto mohou být snadno zmateni.</div>
<div style="text-align: justify;">
2) Úsměvně působí i spojení "prvním parníkem" a obrázku Flying Cloud, tedy plachetnice a nikoliv parníku.</div>
<div style="text-align: justify;">
3) Zobrazení "San Franciského" clipperu, který se do Číny nikdy nepodíval, na čajové dóze je také poněkud zarážející.</div>
<div style="text-align: justify;">
4) Samozřejmě nesmí chybět spousta tučně napsaných superlativů. Prvním parníkem, skvělá volba, speciální výběr, nová sezóna. Zde se přiznávám, že netuším, co se skrývá pod spojením "the most extra gurio". Význam slova gurio jsem nikde nedohledal.</div>
<div style="text-align: left;">
<br />
Zde mi přijde vhodné přirovnání k pojmu "první čaj roku", který je také často velmi volně vykládán, či snad lépe řečeno, šikovně používán tak, aby nakupujícího zmátl. Ale o tom až příště.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Před napsáním článku jsem měl obavy, zda najdu o obrázku na dózičce alespoň pár relevantních informací. Nakonec jsem se dostal do problematiky clipperů a lodní čajové dopravy mnohem hlouběji než jsem čekal a proto je článek také tak dlouhý (a to byla konečná verze zkrácena). O cliperrech a jejich spojení s čajem by toho šlo napsat mnohem více. Pochybuji ale, že by někdo takový obsáhlý článek, čí spíše již brožuru, přečetl až do konce. Snad se mi povedlo článkem výše shrnout o clipperech to nejdůležitější v přijatelném rozsahu. Jsem přesvědčen, že vzhledem k skvělým výkonům, kterých tyto lodě na tehdejší dobu dosáhly, si zaslouží nezůstat zapomenuty.</div>
<div style="text-align: left;">
<br />
<div style="text-align: center;">
__________________________________________________________________________________</div>
</div>
<div style="text-align: left;">
<span style="font-size: x-small;">* V originálních článcích jsou vzdálenosti uvedeny v blíže neurčených mílých. Vzhledem k tomu, že se jedná o námořní vzdálenosti, použil jsem v přepočtu na kilometry námořní míle (1 námořní míle = 1 852 metrů).</span><br />
<span style="font-size: x-small;">** Měřeno od vytáhnutí kotvy v New Yorku po spuštění kotvy v San Francisku. V tehdejší době bylo více kritérií, podle kterých se měřily dosažené časy. Druhým nejčastějším bylo uvádění času od vyplutí z New Yorku do připlutí k San Francisku. Tehdy bylo běžné, že lodě nějaký čas čekaly před samotným přístavem než mohly zakotvit přímo v něm. Vzhledem k tomu, že v takovém případě sice loď byla již v San Franciscu, ale samotná plavba nebyla ukončena, přiklonil jsem se k uvádění časů dle prvního měřítka.</span><br />
<br />
<span style="font-size: x-small;">Zdroji mi byly hlavně následující články a v nich uvedené odkazy:</span><br />
<span style="font-size: x-small;">1) <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Flying_Cloud_%28clipper%29" target="_blank">http://en.wikipedia.org/wiki/Flying_Cloud_%28clipper%29</a></span><br />
<span style="font-size: x-small;">2) <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Clipper" target="_blank">http://en.wikipedia.org/wiki/Clipper</a></span><br />
<span style="font-size: x-small;">3) <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Hornet_%28clipper%29" target="_blank">http://en.wikipedia.org/wiki/Hornet_%28clipper%29</a></span><br />
<span style="font-size: x-small;">4) <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Sovereign_of_the_Seas_%28clipper%29" target="_blank">http://en.wikipedia.org/wiki/Sovereign_of_the_Seas_%28clipper%29</a></span><br />
<span style="font-size: x-small;">5) <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Cutty_Sark" target="_blank">http://en.wikipedia.org/wiki/Cutty_Sark</a></span><br />
<span style="font-size: x-small;">6) <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Champion_of_the_Seas" target="_blank">http://en.wikipedia.org/wiki/Champion_of_the_Seas</a></span><br />
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
<span style="font-size: x-small;"><b>Copyright.</b> V tomto článku je využito informací převážně z Wikipedie, otevřené encyklopedie (www.wikipedia.org). Z tohoto důvodu je <b>veškerý text tohoto konkrétní článku uvolněn pod <a href="http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs" target="_blank">tímto copyrightem</a>.</b></span> <span style="font-size: x-small;">Fotografie převzaté z Wikipedie jsou chráněny jejími autorskými právy. <b>U mých fotografií jsou "všechna práva vyhrazena".</b></span></div>
<dl>
</dl>
</div>
LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-89047336663286585952012-04-21T20:52:00.000+02:002012-07-22T10:55:23.947+02:00<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Zkouška "užitečnosti" správného skladování čaje</span></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Nedávno jsem si uvědomil, že ač se snažím čaj skladovat tak, aby co nejdéle udržel svoji hodnotu, nikdy jsem nezkusil, zda takovéto skladování opravdu funguje - pouze jsem přejal názor, že nevhodně skladovaný čaj je špatný. Ale jak špatný? Byl bych schopen tento špatný čaj poznat? Jak rychle trvá, než se čaj z tohoto důvodu stane špatným? Bude nechutný či snad až odporný, nebo jen třebas v chuti mdlý. Bude rozdíl v chuti, vůni, vzhledu znatelný?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Možná si řeknete, že takováto zkouška je zbytečná. Že nevhodně skladovaný čaj je špatný a basta. Kolik z Vás to ale někdy doopravdy zkusilo? Jsem stoupenec toho názoru, že i takovýto "základní výzkum" je přínosný, že se jím dají získat zkušenosti, které bude možno aplikovat na "poznej, co piješ za čaj" obecně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nejdříve pár slov o samotné zkoušce. Jednalo se o slepou zkoušku - poprvé jsem využil nedávno zakoupených testerů. Zkoumané vzorky jsem nasypal do testerů a za mé nepřítomnosti byly tyto promíchány - sice byly jen dvě možnosti, ale člověk prostě "nevěděl". Dvougramové vzorky čaje jsem po určitou dobu ponechal "venku". Pod tímto pojmem rozumějte nechání volného čaje na listu papíru na stole u okna. Vlhkost v místnosti odhaduji na 40 % (zimní období). Teplota oscilovala pravidelně od 22 <b>°</b>C ve dne (když se zatopilo) do 14 <b>°</b>C (v noci, když bylo venku až mínus 20 <b>°</b>C). Odhaduji že třetinu dnů na čaj přibližně po dobu čtyř hodin svítil přímý sluneční svit. Takto "zpracovaný" čaj jsem poté srovnával s čajem čerstvě odváženým. Příprava standardní - dva gramy čaje v 100 mililitrovém testeru po dobu pěti minut. Který čaj je který bylo sděleno až poté, co všichni nezávisle na sobě vyslovili své názory.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Zkouška první - tradičně zpracovaný Fu Ding Bai Mu Dan sedm dní "venku"</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tohoto srovnání se zúčastnili tři osoby, dva čajomilové a jeden nečajař :-). </div>
<div style="text-align: justify;">
Jak je možno vidět na následujících fotografiích, sedm dní "venku" nezanechalo na vzhledu suchého listu žádné pozorovatelné změny. </div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzipkPNo5Ol0h9g1xh4MyY7VX-qf-0_yquRLADBEZ5P8HiNO-JzsJAiuVV_QGI_Nqp6An3cWMoACmeGuzbiBxU-Tz6yOCWnXfAcL3z3lbtgRijO8ed0aR_C1eOMBeQIQTptD0CIADtQwk/s1600/%25C4%258Daj+p%25C5%2599i+vynd%25C3%25A1n%25C3%25AD+21.1.2012+z+obaluCR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzipkPNo5Ol0h9g1xh4MyY7VX-qf-0_yquRLADBEZ5P8HiNO-JzsJAiuVV_QGI_Nqp6An3cWMoACmeGuzbiBxU-Tz6yOCWnXfAcL3z3lbtgRijO8ed0aR_C1eOMBeQIQTptD0CIADtQwk/s640/%25C4%258Daj+p%25C5%2599i+vynd%25C3%25A1n%25C3%25AD+21.1.2012+z+obaluCR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu právě vyndaného z obalu.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBWPRg_9U1U4ciAziPNglwQyPhoTKjxcY1oyhBFcm4N0PWTwXmiY0EoAWNqSMieUpjqWF3IcIuSf0XV9bBNkgcy-Knm_ELtPKuF0xvacV_rmjC2hajkmiPkUW4LMkD81O4JzCWZJH_fhI/s1600/%25C4%258Daj+po+t%25C3%25BDdnu+venku+28.1.2012CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBWPRg_9U1U4ciAziPNglwQyPhoTKjxcY1oyhBFcm4N0PWTwXmiY0EoAWNqSMieUpjqWF3IcIuSf0XV9bBNkgcy-Knm_ELtPKuF0xvacV_rmjC2hajkmiPkUW4LMkD81O4JzCWZJH_fhI/s640/%25C4%258Daj+po+t%25C3%25BDdnu+venku+28.1.2012CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu po týdnu "venku".</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIUV9EXFpHHUzIQe2d3RckW7iGV9RrtR5xj0tL8uhMFBapW-A3beetDfZ_UOu29hjM3ytr9yVsZ4o2qO7AhBmgIZeYZwhqcAvqcUnv0yPgHXfvqAEhul5KPepsvN3KnKmLQgwYVR9rURE/s1600/Srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+o%C5%99%C3%ADznut%C3%A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="572" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIUV9EXFpHHUzIQe2d3RckW7iGV9RrtR5xj0tL8uhMFBapW-A3beetDfZ_UOu29hjM3ytr9yVsZ4o2qO7AhBmgIZeYZwhqcAvqcUnv0yPgHXfvqAEhul5KPepsvN3KnKmLQgwYVR9rURE/s640/Srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+o%C5%99%C3%ADznut%C3%A9+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Srovnání nálevů.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Barva nálevů i vzhled vylouhovaného listu shodné. Nálev vlevo voněl mnohem silněji, na můj vkus možná až příliš "drsně". Vpravo byla vůně slabší, ale mnohem
příjemnější. Pouze podle vůně jsem nedokázal rozhodnout, který čaj je lepší. Obě měly něco do
sebe. Nakonec jsem se rozhodl pro pravý šálek, protože mám ráději
jemnější čaje. Nelze říci, že by vůně vlevo byla nějak
odporná, jen na mě byla pouze příliš silná.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Chuť nálevu vlevo mnohem výraznější, pro mě až příliš do hořka. Charakter pivoňky byl stále
přítomen. Vpravo opět méně výrazná, jemnější. Opět jsem se
přiklonil k pravému šálku – zde rozhodněji než u vůně. Čaj
vlevo byl na mě příliš silný.</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Druhý čajomil se přiklonil k šálku vlevo. Udával, že mu chuť tohoto šálku přijde mnohem více ovocnější, po meruňkách. Nečajař se přiklonil k šálku vpravo. Šálek vlevo by si dal prý jen na "nakopnutí".</div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
Na fotografii výše je čaj nechaný "venku" vlevo, čaj čerstvý vpravo. Na rozdílnosti čajů se shodli všichni účastníci. Dvakráte byl označen za lepší čaj čerstvý, jednou byl označen čaj ponechaný "venku". </div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<br />
<b>Zkouška druhá - tradičně zpracovaný Huang Shan Ding Gu Da Fang sedm dní "venku"</b><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Sestava ochutnávajících nezměněna. Vzhled listu po týdnu "venku" opět bez výrazných změn, stejně tak vůně.<b> </b>Fotografie listu po určité době "venku" u všech následujících zkoušek jsou celkově světlejší. Bohužel nedisponuji místností, kde bych mohl nějak ovlivnit světelné podmínky. I přez tento nedostatek je ale ze všech dvojic fotografií možné posoudit, zda došlo nebo nedošlo ke změně vzhledu listu.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKTFH9H6Me4AwMJ7bCAIVX0rcfkQshIBX008uIlIBAmB3t2F9J_vWLVmmwaHvCL9M-HcFXnQL73RT-tmkVQA7NJfdKoupie__k9ADLI1oEk10irmGjwSvdi2WehOUsRClh8pYCLciMoIk/s1600/1.+Da+Fang+%C4%8Derstv%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="504" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKTFH9H6Me4AwMJ7bCAIVX0rcfkQshIBX008uIlIBAmB3t2F9J_vWLVmmwaHvCL9M-HcFXnQL73RT-tmkVQA7NJfdKoupie__k9ADLI1oEk10irmGjwSvdi2WehOUsRClh8pYCLciMoIk/s640/1.+Da+Fang+%C4%8Derstv%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu právě vyndaného z obalu.</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvT6sh3OYjtW5TC-H5w_kq1QfwSdw7HSRmSPkrsRlFqIgM_EbvBmKiMkp_6evSwkARQnevabaQfQlwVj93dYk-zIOTAEeGBfb2lGradW_Dy6RZ6BK1tKN-xBPkl_h90BPoxrO2MG_gPpo/s1600/1.+Da+Fang+po+7+dnech+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="508" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvT6sh3OYjtW5TC-H5w_kq1QfwSdw7HSRmSPkrsRlFqIgM_EbvBmKiMkp_6evSwkARQnevabaQfQlwVj93dYk-zIOTAEeGBfb2lGradW_Dy6RZ6BK1tKN-xBPkl_h90BPoxrO2MG_gPpo/s640/1.+Da+Fang+po+7+dnech+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu po týdnu "venku".</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzphaB0ND6SsCPYFOEmGvroG7Q34vq5dgmOpLK4JKDd6hgRm3eVugdXNCT-0M6jGw_BTQRWNiZGNbPwGerRZdS_t__uvB2v65REqXYD-ifunL1LVbBPL-17m2Mkv0f5oDHRosft2Skv-0/s1600/1.+Da+Fang+-+srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="520" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzphaB0ND6SsCPYFOEmGvroG7Q34vq5dgmOpLK4JKDd6hgRm3eVugdXNCT-0M6jGw_BTQRWNiZGNbPwGerRZdS_t__uvB2v65REqXYD-ifunL1LVbBPL-17m2Mkv0f5oDHRosft2Skv-0/s640/1.+Da+Fang+-+srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr align="center"><td class="tr-caption"><span style="font-size: small;">Srovnání nálevů.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Již při slívání bylo zřejmé, že barva nálevu vlevo je mnohem tmavší, což je naštěstí viditelné i na fotografii. Rozdíl ve vůni byl u Da Fangu mnohem výraznější než u Bai Mu Danu. Při této zkoušce jsem měl jasno hned po prvním přičichnutí. Nálev vlevo opět voněl sice výrazněji ale hořce. Vím, že spojení hořká vůně je trochu podivné, ale mám tím na mysli to, že ihned po přičichnutí mi bylo jasné, že chuť nálevu bude hořká.</div>
<div style="text-align: justify;">
Dle mých poznámek byla chuť čaje vlevo opravdu, cituji, fakt dost hořká až svíravá. Vůně nálevu pravo byla mnohem jemnější, méně výrazná, trochu do sladka. Chuť vpravo nesla také stopy hořkosti - oproti nálevu vlevo to byl ale čaj docela dobře "pitelný".</div>
<div style="text-align: justify;">
Zde mi jednoznačně více chutnal čaj vpravo. Druhý čajomil se rozhodl setrvat v opozici a zvolil čaj vlevo (sice hořký, ale poskytující mnohem více chutí). Nečejaři se do opozice nechtělo a ze stejných důvodů jako já se přiklonil k čaji vpravo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Závěr totožný s první zkouškou. Na fotografii výše je čaj nechaný venku vlevo, čaj čerstvý vpravo. Na
rozdílnosti čajů se shodli všichni účastníci. Dvakrát byl označen za
lepší čaj čerstvý, jednou byl označen čaj ponechaný venku. </div>
<br />
<b>Zkouška třetí - tradičně zpracovaný Fu Ding Bai Mu Dan sedm dní "venku"</b><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Oproti minulé ochutnávce žádná změna jak v počtu a složení ochutnávajících tak ve vzhledu listu po týdnu "venku". </div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPfBEy2QnJiAQkryHFW-uDQ_XARAmyd8iw20iCqWchS30wiFoqG5FYiSqOagLebaLy7lF-8cw0fjZe1q5FDRcyyI93uiPcz4gKs6ibRUTCKKjNRRK6f9JAn-RKonMnD6knpDFb7Uui8Ko/s1600/List+pr%C3%A1v%C4%9B+vyndan%C3%BD+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="494" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPfBEy2QnJiAQkryHFW-uDQ_XARAmyd8iw20iCqWchS30wiFoqG5FYiSqOagLebaLy7lF-8cw0fjZe1q5FDRcyyI93uiPcz4gKs6ibRUTCKKjNRRK6f9JAn-RKonMnD6knpDFb7Uui8Ko/s640/List+pr%C3%A1v%C4%9B+vyndan%C3%BD+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu právě vyndaného z obalu.</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaz2ASguU2AGQUSdBbJPbGeRALLnektClHMaUgS2by8Jb_nLOLb2sjCYvBWuzKkJfALOLFAkp5QBPkwLuJR11oAGiTzZbfkSuqwn46L0QROZlysa9oCwvWyF7IEx9WWzDewdaAWaxtdsE/s1600/List+po+14+dnech+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaz2ASguU2AGQUSdBbJPbGeRALLnektClHMaUgS2by8Jb_nLOLb2sjCYvBWuzKkJfALOLFAkp5QBPkwLuJR11oAGiTzZbfkSuqwn46L0QROZlysa9oCwvWyF7IEx9WWzDewdaAWaxtdsE/s640/List+po+14+dnech+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu po týdnu "venku".</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvAxOEF31RT22ARGMxuoL-e-jpAW1nCZ8w8hT3p6sTqUBFDMdyHqX-_YREhxuBMQfG5WSc-tSHsm0UXHoP8dPMYzIx5xAR0p0PCNlWbj9546aFrJkxoJQuBG-iPblVv0bkXpHJVCasMSo/s1600/Srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="538" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvAxOEF31RT22ARGMxuoL-e-jpAW1nCZ8w8hT3p6sTqUBFDMdyHqX-_YREhxuBMQfG5WSc-tSHsm0UXHoP8dPMYzIx5xAR0p0PCNlWbj9546aFrJkxoJQuBG-iPblVv0bkXpHJVCasMSo/s640/Srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Srovnání nálevů.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Jen krátce. Barva nálevů totožná, chuť a vůně nikoliv. Sjednotilo se hlasování ochutnávajících - druhému čajomilovi se již pravděpodobně nelíbilo v opozici a tudíž všichni shodně označili za lepší nálev ten vpravo z naprosto stejných důvodů, které jsou již popsány u první a druhé ochutnávky, takže jejich popis by byl jen ztrátou času.</div>
<div style="text-align: justify;">
Druhá a třetí ochutnávka proběhla ve stejný den - bylo taktéž zjištěno, že rozdíl v chuti a vůni nálevů je u Bai Mu Danu mnohem méně znatelný než u Da Fangu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Závěr - čaj nechaný venku je opět ten vlevo. Všichni ochutnávající označili za lepší čaj vpravo, tedy lépe skladovaný.</div>
<br />
<b>Zkouška čtvrtá - tradičně zpracovaný Huang Shan Ding Gu Da Fang čtrnáct dní "venku"</b><br />
<b><br /></b><br />
Vstupní data v oblasti ochutnávajících a vzhledu listu opět oproti předcházejícím zkouškám nezměněna.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQK8c_d4UvulA4tV_rw2KfwBNxjWkMtJtTG9gM0AOoeZQuGNymoQgeGWVjtrOdu2fhxBI91Ix8OCQoqG_LI13eOSvOA6vnbvZ0RjEsiykL9qGbMkagHFux5218YEYYSKih7AL4zYhxQuE/s1600/List+pr%C3%A1v%C4%9B+vyndan%C3%BD+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="594" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQK8c_d4UvulA4tV_rw2KfwBNxjWkMtJtTG9gM0AOoeZQuGNymoQgeGWVjtrOdu2fhxBI91Ix8OCQoqG_LI13eOSvOA6vnbvZ0RjEsiykL9qGbMkagHFux5218YEYYSKih7AL4zYhxQuE/s640/List+pr%C3%A1v%C4%9B+vyndan%C3%BD+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu právě vyndaného z obalu.</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQQmOXXorEO0h_37cqlm8Mni8YUtv4BlOCUOTAP-mSwxHVtOF2yfGcjuZ8qerAN_279Yl0a6JNBKZr2y9sQCYTPWB3Pb_j6XkK1iJ3EndaHwzAo5y2bfZx_VfTwplRhXpuLwVuRa4u7FM/s1600/List+po+14+dnech+venku+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="584" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQQmOXXorEO0h_37cqlm8Mni8YUtv4BlOCUOTAP-mSwxHVtOF2yfGcjuZ8qerAN_279Yl0a6JNBKZr2y9sQCYTPWB3Pb_j6XkK1iJ3EndaHwzAo5y2bfZx_VfTwplRhXpuLwVuRa4u7FM/s640/List+po+14+dnech+venku+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu po čtrnácti dnech "venku".</span></td></tr>
</tbody></table>
<b></b></div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj70MTeOVV65bt-ELo7n7MEr3GNW_dy9TF7O8K09G57eheTQhyphenhyphen1SULk9LIad5YrZGuS0kelm-zJymy9_V3V4gsPQp60F7v4N-RCEmNbdxn7t90WA9IuXxNtBuJwPrgBqImWwQIT4Q-q1jQ/s1600/Srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj70MTeOVV65bt-ELo7n7MEr3GNW_dy9TF7O8K09G57eheTQhyphenhyphen1SULk9LIad5YrZGuS0kelm-zJymy9_V3V4gsPQp60F7v4N-RCEmNbdxn7t90WA9IuXxNtBuJwPrgBqImWwQIT4Q-q1jQ/s640/Srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Srovnání nálevů.</span></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><br /></span></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><br /></span></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><br /></span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Po přečtení předchozích zkoušek výsledky této snad již nikoho nepřekvapí. Barva nálevů velmi podobná - nálev vlevo je ale přeci jen o odstín tmavší, což je trochu patrné i na fotografii. Rozdíl v barvě je každopádně mnohem méně znatelný než u první zkoušky Da Fangu. Chuť a vůně: v nálevu vlevo opět "hořčák", vpravo čaj jemnější, celkově lepší z důvodů zcela shodných s druhou zkouškou popsanou výše. "Zamíchávač vzorků" na nás pravděpodobně prováděl nějaký svůj vlastní experiment, neboť čaje opět nebyly prohozeny. Čaj nechaný venku je vlevo, čaj čerstvý vpravo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Přeci se jen jednalo už o čtvrtou zkoušku, takže ochutnávající již měli jistou sumu zkušeností a poznatků z předchozích ochutnávek. Opět panovala naprostá shoda v tom, že nálevy jsou rozdílné a že nálev vpravo je lepší.<br />
<br />
<b>Zkouška pátá, poslední - tradičně zpracovaný Fu Ding Bai Mu Dan čtrnáct dní "venku"</b><br />
<br />
Vzhled a vůně suchého listu opět bez rozdílu. Oproti minulým zkouškám došlo k obměně ochutnávajících. Stal jsem se menšinou neboť mě doplnili dva nečajaři.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguQc1N0wJN6WLbUKxYNUzKQjtXrcpIzFve0LU6G4wc2ffyPW-VaeUbDNaIVy-9vOxKZcZK-HoQ-Q214xcAt2Y5PuUugOjuA9sbkl-jEqm4gZHBaVXz58OapJSax28AzyBEixrRVR02ppI/s1600/List+pr%C3%A1v%C4%9B+vyndan%C3%BD+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="490" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguQc1N0wJN6WLbUKxYNUzKQjtXrcpIzFve0LU6G4wc2ffyPW-VaeUbDNaIVy-9vOxKZcZK-HoQ-Q214xcAt2Y5PuUugOjuA9sbkl-jEqm4gZHBaVXz58OapJSax28AzyBEixrRVR02ppI/s640/List+pr%C3%A1v%C4%9B+vyndan%C3%BD+o%C5%99%C3%ADzl%C3%BD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu právě vyndaného z obalu.</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMJSa24Hdw9mFXZF7c_jgbkjTm5wBSXZQc5qyUwoT6zu3UT-pEp2tL9wlPTZP5P6cUuI8uYv3ghC3yopcWy9WrsjWcVrW4HBPDd2hCAXU-UP3Vrn6v3yTbV4TBXqKc8DkgCVYtA4u7mRo/s1600/List+po+14+dnech+venku+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMJSa24Hdw9mFXZF7c_jgbkjTm5wBSXZQc5qyUwoT6zu3UT-pEp2tL9wlPTZP5P6cUuI8uYv3ghC3yopcWy9WrsjWcVrW4HBPDd2hCAXU-UP3Vrn6v3yTbV4TBXqKc8DkgCVYtA4u7mRo/s640/List+po+14+dnech+venku+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Vzhled listu po čtrnácti dnech "venku".</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWyB9eYZ39UJE0ic17gK4ZTjvddHniWSNRJNjs3EidU9ciHOHsp08Ihwbj7lHsbxC4X57WWLzVv5zvd54dA0iwBVjtc5vvzsFhxaTRRzfHAFYunJ-nBvcxcWkkLi_nsvGS2Vo-NyA2vLc/s1600/Srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="500" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWyB9eYZ39UJE0ic17gK4ZTjvddHniWSNRJNjs3EidU9ciHOHsp08Ihwbj7lHsbxC4X57WWLzVv5zvd54dA0iwBVjtc5vvzsFhxaTRRzfHAFYunJ-nBvcxcWkkLi_nsvGS2Vo-NyA2vLc/s640/Srovn%C3%A1n%C3%AD+n%C3%A1lev%C5%AF+o%C5%99%C3%ADzl%C3%A9+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Srovnání nálevů.</span></td></tr>
</tbody></table>
Ani poslední zkouška se nelišila od předchozích. Poprvé u Pivoňky byla zpozorována rozdílná barva nálevů - vlevo tmavší. Opět nastala shoda, že nálevy jsou v chuti a vůni rozdílné. Důvody rozdílnosti totožné s první zkouškou. Já a jeden nečajař jsme označili chutnějším čajem ten vpravo, druhý nováčkovský nečajař ten vlevo. "Zamíchávač vzorků" pokračoval ve své hře "zblbnutí nás" a proto i popáté nebyly čaje prohozeny, tedy čaj nechaný venku je vlevo, čaj čerstvý vpravo.<br />
<b><br /></b><br />
<b>Závěry plynoucí z provedených zkoušek.</b><br />
Zde se pokusím shrnout, jaké poznatky jsem díky provedeným zkouškám získal, vypozoroval. Abych se vyhnul přím, které může vlastní názor v oblastech čajových velmi snadno vyvolat, popíšu je zcela z mého pohledu. Je tedy pouze na Vás, zda se se mnou shodnete, vyvodíte si vlastní závěry, či zda nad článkem "mávnete rukou". Nejpřínosnější by ale bylo, kdyby Vás článek inspiroval k provedení vlastních zkoušek - osobní zkušenosti jsou často kvalitnější než ty přenesené.<br />
<br />
1) Vzhled a vůně nevylouhovaného listu.<br />
Zde se musím přiznat, že před provedením zkoušek, jsem měl předpoklad, že jedno a dvoutýdenní nevhodné uložení zanechá na listu snadno pozorovatelné změny. Zkoušky tento můj předpoklad zcela vyvrátily, potvrdily pravý opak. I přes důkladné zkoumání fotografií "před a po" jsem neobjevil jakýkoliv sebemenší rozdíl ve vzhledu listu. Vůně listu nechaného "venku" byla vždy slabší, ale rozhodně nešla označit pojmem vyčpělá a taktéž neobsahovala žádné negativní složky.<br />
<br />
Z výše napsaného pro mě vyplývá, že nejsem pouze podle vzhledu listu schopen poznat čaj, byť i jen relativně krátkou dobu, nevhodně skladovaný. Nepoctivý prodejce by mi mohl nakukat cokoliv a já bohužel nemám jediné objektivní vodítko, které by mi mohlo napovědět, že mě mystifukuje.<br />
<br />
2) Vzhled a vůně vylouhovaného listu.<br />
Zde jen krátce. Ve vzhledu opět není možno zpozorovat jakoukoliv odlišnost. Z vůně listu nevhodně uloženého čaje je již možno získat první indícii, která napoví, že něco není v pořádku. Odhaduji, že tak z třetiny je tvořena pouze "hořkostí". Není to tak výrazné, ale s trochou snahy rozpoznatelné. Že by Vás ale odpornost vůně udeřila do nosu a měli jste hned jasno, že "tenhle čaj ne" to tedy doopravdy ne.<br />
<br />
3) Chuť nálevů.<br />
Nejdůležitější kritérium. Ač jsem to nečekal, rozpoznat všechny vzorky bylo poměrně snadné. Možná je to příliš zjednodušený popis, ale nevhodné uložení čaje "zhořklo, ztrpklo" a to dosti výrazným způsobem. Myslím, že zde nemá cenu popisovat, že hlavní byl tento negativní tón na pozadí doprovázený tímto odporným tónem, který v dochuti přešel ještě do něčeho horšího. Čaje nebyly chutné a to je hlavní. Navíc si myslím, že pojem hořkost je dostatečně vypovídající.<br />
<b>Vzhledem ke skutečnosti, že i poměrně krátké nevhodné uložení po chuťové stránce čaj výrazně znehodnotí a současně je velmi obtížné takovýto čaj v nevylouhovaném stavu rozpoznat, mohu být nepoctivým prodejcem velmi snadno pomýlen.</b> Tento prostý fakt potvrzuje, že od neprověřených prodejců je lepší nejdříve zakoupit vzorky. Jejich "otesterování" poté prozradí mnohé. Raději dvakrát zajít do kamenného obchodu, nebo dvakrát zaplatit poštovné než být poté smutným vlastníkem nedobrého čaje.<br />
Velmi mne potěšilo, že všichni ochutnávající, ať již měli jakékoliv čajové zkušenosti, vždy uvedli, že připravené nálevy jsou rozdílné. Ani v jednom případě se nestalo, že by nálevy byly označeny za chuťově nerozlišitelné. Z výše uvedeného lze vyvodit nejobecnější ale současně i nejdůležitější závěr. <b>Nevhodně skladovaný čaj se v chuti a vůni odlišuje od čaje správně skladovaného.</b> Toto zjištění si dovolím označit za objektivní. S tím zda je špatně skladovaný čaj pro všechny chuťově horší to již tak jednoznačné není. Zde záleží na subjektivních chuťových preferencích každého jedince. Osobně znám přinejmenším jednoho člověka, který by vždy raději sáhl po hořčím čaji. V číselném vyjádření byl při mých zkouškách dobře skladovaný čaj označen za chutnější v 80 procentech.<br />
<br />
4) Odlišnosti bílého a zeleného čaje.<br />
Ze zkoušek vyplynulo, že výraznost "zhořknutí" se u zeleného a bílého čaje výrazně lišila. Dovolím si odhadnout, že rozdíl byl u zeleného čaje dvojnásobný. To koresponduje s všeobecně známou skutečností, že zelené čaje ztrácí kvalitu španým skladováním velmi rychle z důvodu, že jsou to v podstatě "jednoletky". Bílý čaj toho vydrží trochu více.<br />
<br />
5) Barva nálevů.<br />
Zajímavé je, že barva nálevů se lišila pouze ve třech případech. Dvakráte u Da Fangu a jednou u Bai Mu Danu. U Bai Mu Danu nepovažuji toto zjištění za nějak vypovídající. Shodou okolností jsem mohl nabrat vzorek, kde bylo trochu více oxidovaných lístků, které způsobují tmavší barvu. K prokázání zda barva špatně skladovaného bílého čaje je tmavší by bylo potřeba provést mnohem více zkoušek (z důvodu nemožnosti nabrání zcela totožně oxidovaného vzorku), než budu kdy ochoten provést. Raději dobře uskladním a vypiji.<br />
Jednoznačnější výsledek jsem získal u Da Fangu. U tohoto čaje byla barva nálevu špatně uloženého vzorku tmavší v obou případech. Zelený čaje není vůbec oxidovaný, proto vylučuji možnost nabrání zoxidovanějších lístků. Tmavší barva v tomto případě může poukazovat na změny, které v lístcích proběhly (oxidace kyslíkem apod.). <br />
<br />
Slovo závěrem.<br />
Celou tu námahu hodnotím kladně - vymanil jsem se ze skupiny lidí, kteří ví, že špatné skladování ničí čaje, protože přejali tuto všeobecně známou skutečnost, a přesunul jsem se do skupiny lidí, kteří to ví taky, protože to zkusili :-). A osobně získaných zkušeností si cením mnohem více než těch přejatých.</div>
</div>
<div style="margin-bottom: 0cm;">
</div>LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-32568188455976532512012-03-23T23:58:00.000+01:002012-07-22T10:56:41.458+02:00<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;"></span><span style="font-size: large;">První jarní čaj</span></div>
<br />
<div style="text-align: center;">
Dnes již má,</div>
<div style="text-align: center;">
v co dlouho snil,</div>
<div style="text-align: center;">
zelená v bílé,</div>
<div style="text-align: center;">
již jen pár chvil.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
Vůně zlehka zaklepe,</div>
<div style="text-align: center;">
život zazurčí,</div>
<div style="text-align: center;">
jen chvíli zmatek, </div>
<div style="text-align: center;">
pak vidí a cítí, určí.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
Žlutavý východ slunce,</div>
<div style="text-align: center;">
mlhou zakrytý,</div>
<div style="text-align: center;">
chmýří v reji dovádí,</div>
<div style="text-align: center;">
a prvá již se nestydí.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
Zcela pohlcen,</div>
<div style="text-align: center;">
záplavou vjemů,</div>
<div style="text-align: center;">
souhra všeho,</div>
<div style="text-align: center;">
teď jen jemu. </div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
A cesta opět utíká.</div>LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-29639938681675427072012-02-26T21:10:00.001+01:002012-07-22T10:54:11.877+02:00<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Skladování čaje - nepříznivý vliv prostředí</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Obecně je známo, že čaji nejvíce škodí světlo, vzduch a vlhkost. Degradaci čaje dále urychlují "mastnota", teplo a zlomkovost lístků. Raději připomenu, že tento článek je psán z pohledu čajů, jejichž zásadní vlastností je čerstvost, a čajů, které se mohou vyvíjet k lepšímu, pokud jsou co nejlépe odloučeny od vnějšího prostředí (viz. i druhý odstavec v <a href="http://www.blogger.com/blogger.g?blogID=276039975102594863#editor/target=post;postID=2019972670117254577">tomto článku</a>).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak ale tyto vlivy čaji škodí? Čím způsobují změnu z chutného na nedobré?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Odborně přesnou odpověď by nám poskytl jistě nějaký fyzik nebo biochemik. Domnívám se ale, že ač by tato odpověď byla věcně správná, podrobná a jistě zajímavá, pro účely tohoto blogu by byla až moc "vědecká". Na následujících řádcích tedy zmíním pouze můj (doufám, že co nejvíce správný) laický pohled na tuto problematiku. Pokud zde nějaký náhodný návštěvník tohoto blogu a zároveň odborník ve výše uvedených oblastech nalezne "do očí bijící krávovinu", budu rád za jeho připomínky.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
1) Světlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
Světlo má vlastnosti redukčního činidla. To znamená, že má schopnost chemicky pozměnit látky v čaji. Čaj degraduje tím způsobem, že chtěné látky v čaji (aromatické, rozpustné ve vodě) chemicky pozmění nebo umožní jejich změnu na látky nechtěné (nerozpustné ve vodě, senzoricky nepříjemné).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
2) Vzduch.</div>
<div style="text-align: justify;">
Obdobně působí na čaj 21 % vzduchu, neboli kyslík. Kyslík je oxidační činidlo. Oxidace je chemicky proces opačný než redukce, ale z "pohledu čaje" je výsledek stejný - látky chtěné jsou změněny na látky nechtěné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
3) Vlhkost.</div>
<div style="text-align: justify;">
Správně zpracovaný čaj by měl obsahovat kolem 5 % vody. Pokud se takovýto čaj ocitne v prostředí s vyšším obsahem vody, stane se z něho v podstatě "pohlcovač vlhkosti". Vyšší obsah vody může urychlit enzymatické změny čaje (aktivace zbylých enzymů v lístcích). Dále způsobí degradaci (rozpad) tkání samotných čajových lístků. Společně s vodou čaj absorbuje i případné vůně či zápachy prostředí. Vlhké čajové lístky jsou také ideálním prostředím pro množení bakterií či plísní. Čím větší podíl vody v čajových lístcích, tím vyšší je i šance na vznik radiolýzy vody.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
4) Teplota.</div>
<div style="text-align: justify;">
Vyšší teplota urychluje všechny výše zmíněné způsoby degradace čaje - nejvíce pak zbytkovou enzymatickou aktivitu. Pro běžného čajomila je velmi obtížné (a dovolím si říci i zbytečné) tento vnější vliv omezit. V poslední době se rozšířila móda skladovat čaj v prodejnách (ale už i v čajovnách) v chladících boxech. Takovéto skladování je, dle mého názoru, jakžtakž odůvodnitelné u zelených čajů a světlých olongů. Na internetu lze nalézt spoustu doporučení - nejvíce se jich ale shoduje na nastavení teploty kolem šesti stupňů Celsia (v případě mrazáku pak na mínus dva stupně). Troufnu si říci, že je dokázáno, že takovýmto skladováním je možno prodloužit životnost zeleného čaje na rok až dva. Zdá se mi ale zbytečné skladovat zelený čaj po dobu dvou let, když je každý rok k mání čerstvý. Nemusím snad připomínat, že v chladícím boxu je degradace čaje pouze zpomalena. Probíhá dál a čaj rok takto skladovaný bude horší než čaj čerstvý. Pak je tu i další zádrhel, který je, dle mého názoru, mnohými uživateli chladících boxů nedostatečně zohledněn. Co se stane, když v zimě otevřete okno? Orosí se. Dnes bylo venku šest stupňů, tedy jako v chladícím boxu, a okno se mi zcela orosilo za třicet vteřin. To samé se stane s čajem vyndaným z boxu. Kdekoliv na chladném obalu a i na samotném čaji se začně srážet voda. Množství vlhkosti, kterou takto čaj do sebe absorbuje, není vysoké. Pokud je ale ve frekventovaném obchodě čaj z boxu vyndán třebas dvacetkrát denně jistě mu to neprospěje. Nejvíce vody se vysráži samozřejmě ve svrchní vrstvě čaje, který, takto navhlčený, si pak odnesete domů. Čaj skladovaným v chladu také po jeho přemístění do běžné teploty rychleji degraduje. Proto je lepší kupovat "chlazený" čaj po menších množstvích a ta, co nejrychleji vypít, než koupit třebas sto gramů a ty pak doma čtvrt roku dále skladovat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pro skladování čaje v mražácích, které mroží, platí obdobná pravidla. (Informace pro ty, co se teď diví - předcházající věta je vtip, který pochopí přesně jeden človek, ale i přesto mi stojí zato to tak napsat). Čaj v nich degraduje ještě pomaleji a proto vydrží ještě déle. Vzhledem k nižší teplotě se na čaji vysráží ještě více vody. Doporučuji proto čaj hned neotvírat, nechat vysrážet vodu na obalu a čaj vyndat až poté, co se srovnají teploty - tento postup bohužel není možno praktikovat v čajovém obchodě. Takto skladovaný čaj po vyndání degraduje samozřejmě ještě rychleji než ten z chladících boxů. Doporučuji proto co nejrychlejší spotřebu.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jsem přesvědčen, že u ostatních druhů čajů (bílé, tmavé olongy, červené) nepřináší skladování v chladu žádný přínos. Skladovat v mrazáku pchu-er by pak napadlo snad jen "čajového neználka".</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
5) Mastnota</div>
<div style="text-align: justify;">
Musím se přiznat, že o nepříznivém vlivu "mastnoty" na kvalitu čaje jsem donedávna nevěděl. Dle dostupných informací mastnota působí stejně jako světlo nebo vzduch. Obsahuje totiž látky, které pokud ulpí na čaji, jsou schopné pozměnit látky chtěné na nechtěné. Dále jsem se dočetl, že tento proces, jakmile jednou začne, běží nepřetržitě dál - neboli začne tam, kde mastnota ulpěla a poté se nezadržitelně šíří v čaji dál. Nevím jak Vy, ale já se tedy mastnýma a zpocenýma rukama každý den "jen tak pro radost" v čaji nepřehrabuji a zároveň čaj neskladuji nad sporákem, kde k němu, v chvílích nudy při smažení masa, přivoňuji. Možná tedy proto mě samotného nikdy nenapadlo nad touto problematikou uvažovat.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
6) Zlomkovost lístků.</div>
<div style="text-align: justify;">
Čím více je čaj zlomkový a rozlámaný, tím větší má povrch. A čím větší má čaj povrch, tím větší prostor poskytuje pro působení vlhkosti a oxidačních a redukčních činidel. Ve srovnáni s výše uvedenými bude vliv tohoto faktoru minimální, ale pro úplnost výčtu ho zde uvádím. Navíc jsem také přesvědčen, že pokud někdo uchovává čaj na delší dobu, bude to spíše nějaký kvalitní celolistový než kdejaká čajová drť nebo prach (vyjma matchy samozřejmě :-).<br />
<br />
Tak máme za sebou opět jeden teoretický článek. V brzkém budoucnu mám v plánu související praktický pokus (již zveřejněn <a href="http://tea-and-around.blogspot.com/2012/04/zkouska-uzitecnosti-spravneho.html">zde</a>), tak uvidíme, zda je to vnější prostředí k čaji opravdu tak "zlé".<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiufY9VuiAmyT3wFv6uPLQW8o2ObggGcBfJHHqWokrzH1LlTp4Fpv__URidAhLW6S34haldUsTwBqsOcUrk6e-xFISz_yzAIwqPzXmgat4sY8HhVqNO4xYbaak2oqOXaWP2jyL0QWqGN5w/s1600/Vlivy+prost%C5%99ed%C3%AD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiufY9VuiAmyT3wFv6uPLQW8o2ObggGcBfJHHqWokrzH1LlTp4Fpv__URidAhLW6S34haldUsTwBqsOcUrk6e-xFISz_yzAIwqPzXmgat4sY8HhVqNO4xYbaak2oqOXaWP2jyL0QWqGN5w/s640/Vlivy+prost%C5%99ed%C3%AD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Jen ten kyslík se mi nepodařilo zvýraznit.</span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<br />
<br />
<br />LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-82328386789326488662012-02-05T17:20:00.004+01:002012-07-22T10:56:18.298+02:00<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Fotografování čaje</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Kdo by byl řekl, že je to tak obtížné? Já tedy ještě tak před měsícem nikoliv. Ještě trochu upřesním - obtížné je to pro ty, co chtějí, aby výsledné fotografie měly co nejlepší popisnou hodnotu. Pokud se spokojíte s napůl rozmazanými fotografiemi, kde jsou výsledné barvy pozměněny nevhodnými světelnými podmínkami, tak se vám jistě fotografuje lépe nežli mě. Jenže já prostě chci a chci :-), aby ty fotografie byly dokonalé. A této dokonalosti je velmi obtížné dosáhnout - zvláště pokud disponujete, jako já, fotoaparátem za tisíc korun s objektivem, jehož světelnost nejlépe vystihuje slovo temnost, a funkcí makro, s kterou když potřebujete něco vyfotografovat na "makro vzdálenost", tak nezaostří :-).<br />
Aby byla fotografie dobrá, je potřeba dostatek přírodního světla. Tento fakt trochu koliduje s tím, že nejraději čajuji večer. A i když se měsíc a hvězdy snaží svítit seč mohou, nestačí to.</div>
<div style="text-align: justify;">
Na malém displeji fotoaparátu také není možné zhodnotit kvalitu fotografie. Někdy na něm ani není poznat rozmazanost. Jenže počítač s dostatečně velkým monitorem mám v místnosti, kde není vhodné světlo ani ve dne, ale ve které zároveň nejraději čajuji. Pokud mám tedy náladu něco vyfotografovat, dostávám se do úsměvné situace. V místnosti č. 1 čajuji, poté běžím do místnosti č. 2 fotografovat. Obvykle zaberu vhodnou kompozici na deseti fotografiích a běžím do místnosti č. 1 na počítači zjistit, jak se vyvedly. Obvykle zjistím, že se nevyvedly, tak běžím, na mysli se snahou zlepšit to, co se předtím nepovedlo, zpět do místnosti č. 2 pro dalších deset fotografií. A tak pořád dokola, dokud nemám fotografii se kterou jsem spokojen. Občas je to pěkné "kardio cvičení".</div>
<div style="text-align: justify;">
Celé výše uvedené kolečko by se dalo shrnout zápisem 1:5:50. Z padesáti fotografií je pět ucházejících, ale pouze s jednou jsem opravdu spokojen. Zbývající uvolní místo na paměťovém médiu dalším pokusům.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jistě si řeknete, proč ten "pobíhač sem a tam" nevyfotografuje vše rovnou stokrát. To je jistě také možnost, ale velmi často zjistíte, že máte všechny fotografie třeba pootočené o tři stupně doprava a ve výsledku nepůsobí dobře. Tak jdete na věc znovu, tuto chybu opravíte, a při kontrole dalších deseti fotografií objevíte jinou. A, opakuji, tak pořád dokola k Vaší plné spokojenosti.</div>
<div style="text-align: justify;">
Vylouhované čaje je také vhodné fotografovat v určitém okamžiku. Nesmí být ještě moc mokré, aby neodrážely světlo, a zároveň nesmí být už moc suché - ty jsou pak takové mdlé. Pokud tedy chcete vyfotografovat roztříděný obsah gaiwanu, je potřeba si máknout, aby nedošlo k prošvihnutí onoho okamžiku.</div>
<div style="text-align: justify;">
Také doporučuji fotografovat vše najednou. Rozhodně si nenechávejte nic na zítřek. Fotografie v <a href="http://tea-and-around.blogspot.com/2012/01/skladovani-caje-obecne-me-zkusenosti-o.html">tomto</a> článku jsem schválně nedostatkem přírodního světla zabarvoval do žluta. Přijdou mi tak vhodnější k článku. Jenže v místnosti jsem neměl žádnou prachovnici, bylo už pozdě večer a byl jsem líný pro ní běžet. Nastavení umělého světla, umístění moře, všechno jsem nechal tak jak bylo. Jenže druhý den se prostě fotografie prachovnice nechtěly zabarvovat do žluta i přesto, že podmínky byly totožné. Nakonec se do žluta povedly dvě fotografie z šedesáti sedmi. Šedesát jich bylo rozmazaných, takže jsem měl i štěstí, že ta, co jsem potřeboval, nebyla. Uf.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Když se ale fotografie povedou, tak to stojí za to.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUjApvnTRhaBeyh822amdcZ1ZlMl6U3wb8AinryanA47AlTvEeZXoVONGiajfYsQJ-HboAZc47ULbGbV1DYXZ8mRBwiR03DBmm5id1dKRIxar75TZUhf_ZydQU_405hmTDVNAwwk8P_-g/s1600/N%C3%A1dob%C3%AD+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUjApvnTRhaBeyh822amdcZ1ZlMl6U3wb8AinryanA47AlTvEeZXoVONGiajfYsQJ-HboAZc47ULbGbV1DYXZ8mRBwiR03DBmm5id1dKRIxar75TZUhf_ZydQU_405hmTDVNAwwk8P_-g/s640/N%C3%A1dob%C3%AD+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Taky Vás tato fotografie jakoby vtahuje dovnitř?</span></td></tr>
</tbody></table>
</div>LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-20199726701172545772012-01-08T18:16:00.000+01:002012-07-22T10:53:56.649+02:00<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Skladování čaje - nádoby a obaly - mé zkušenosti</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
O skladování čaje toho bylo již napsáno hodně a proto se o této oblasti zmíním jenom stručně, v obecné rovině a na základě mých zkušeností.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Následující článek popisuje skladování čajů, u kterých je cílem uchovat jejich "čerstvost" a které časem ztrácejí na kvalitě. Týká se tedy hlavně čajů zelených a snad i žlutých (o této skupině toho mnoho nevím). Uvedené skladování je možno aplikovat i na čaje, jejichž vlastnosti se časem mohou vyvíjet k lepšímu, pokud jsou uchovávány mimo hrozby uvedené níže (čaje bílé, olongy, červené). Tento typ skladování je naopak naprosto nevhodný pro čaje, které ke svému zrání potřebují přiměřenou vlhkost a výměnu vzduchu (pchu-ery, snad i čaje typu liu-an - o této skupině jsem se ale dozvěděl poměrně nedávno a nevím o ní zhola nic). Skladování těchto čajů se pokusím popsat, až si v něm sám udělám pořádek. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Považuji za vhodné na začátku připomenout všeobecně známé a to sice to, co čaji nejvíc škodí. Obecně je to světlo, vlhkost a vzduch. Škodlivé vlivy těchto tří hrozeb můžem výrazně snížit skladováním čaje ve vhodné nádobě. Ideální nádobou pro skladování čaje by měla být taková, které zabrání, pokud možno co nejlépe, průniku světla, vlhkosti a vzduchu k čaji. Popis praktické zkoušky, co tyto hrozby s čajem skutečně provedou, je k přečtení <a href="http://tea-and-around.blogspot.com/2012/04/zkouska-uzitecnosti-spravneho.html">zde</a>.<br />
<br />
A druhá poznámka na začátek. Čaj je lepší skladovat ve větším množství pohromadě. Obecně řečeno, více dobře skladovaného čaje pohromadě si vytvoří "jakési vlastní mikroprostředí", ve kterém lépe odolává nepříznivým vlivům.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
1) Papírové sáčky</div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě před takovými pěti, šesti lety bylo běžné prodávat čaj v klasických papírových sáčcích. Pro prodejce nejlevnější způsob. Jistě zde nemusím zdůrazňovat, že papírový sáček neochrání čaj ani před jednou z výše uvedených hrozeb. Papírový sáček je možno tolerovat v kamenném obchodě jako nejjednodušší způsob, jak zakoupený čaj přepravit domů, kde bude uskladněn vhodněji. Dovolím si zde zmínit ještě jednu poznámku. U e-shopů nelze papírový sáček tolerovat. Stalo se kdysi, že jistý e-shop, poslal zásilku asi sedmi čajů poštou v papírových sáčcích. Pošta balíček doručila asi za tři dny - to by čaje jistě vydržely i v papírových sáččích, kdyby ovšem mezi nimi nebyl jeden ovoněný jasmínem. Po otevření balíčku byly všechny čaje ovoněné jasmínem :-). Problémem bylo, že i když po týdnu již z čajů jasmín cítit nebyl, při přípravě, když se čaj po zalití rozvoněl, bylo možné jasmín jako jednu ze složek na pozadí vždy bezpečně určit. Chápete, že tato skutečnost nebyla potěšující. Dnes však již většina e-shopů používá standardně lepší způsoby balení čajů, tudíž v blaho všech doufám, že tato historka bude působit dnes již spíše úsměvně. </div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtodK_sSGFrfJQ7lBpMBl_2j9PXceTDx1v978tHEdgyNMgWXrtkEjWzwL2p_nliV6iDe6m9i9TczeI9jmMwCZE-_K99KObs1eCdR-Qly6xuQdOuo26t9WqDiGQksI_uV-NPVPc916IFRQ/s1600/Pap%25C3%25ADrov%25C3%25A9+s%25C3%25A1%25C4%258Dky+na+%25C4%258Daj+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtodK_sSGFrfJQ7lBpMBl_2j9PXceTDx1v978tHEdgyNMgWXrtkEjWzwL2p_nliV6iDe6m9i9TczeI9jmMwCZE-_K99KObs1eCdR-Qly6xuQdOuo26t9WqDiGQksI_uV-NPVPc916IFRQ/s640/Pap%25C3%25ADrov%25C3%25A9+s%25C3%25A1%25C4%258Dky+na+%25C4%258Daj+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Klasické papírové sáčky, které zná asi každý čajomil</span></td></tr>
</tbody></table>
2) Sklenice, prachovnice různých typů</div>
<div style="text-align: justify;">
Asi po půl roce mého "čajového života" jsem přešel na skladování ve skleničkách od přesnídávek. Kromě toho, že občas čaj poté voněl třeba po meruňkách, mrkvi nebo třeba jablkách, samozřejmě čiré sklo průniku světla nezabrání. Proti vlhkosti a vzduchu chránily dobře, to je jasné. Vzhledem k faktu, že je jedno, jestli je čaj znehodnocen vlhkostí, světlem či vzduchem - takový čaj již nebude dobrý, jakékoliv průhledné materiály ke skladování nedoporučuji. V případě nouze by šlo tolerovat uskladnění čaje v zatmavené prachovnici (nejčastěji hnědé), ale i ty světlo propouští. Takové prachovnice by bylo dobré dále ještě uskladnit v šuplíku, či skříňce, kam se světlo nedostane. Možné je také obalení prachovnic hliníkovou folií. Jakožto člověku, který má rád jednoduché a funkční věci, mi tento způsob přijde již trochu "mimo mísu". Dalším problémem prachovnic je to, že mají úzké hrdlo. Upřímně si nedovedu také představit, jak pak z takové prachovnice "vyklepat" třeba kvalitní Bai Mu Dan nebo sedmicentimetrové lístky Tai Ping Hou Kui bez jejich významného poškození. Jsem přesvědčen že skladovat čaj v prachovnicích není ideální a je to komplikované. Navíc existují lepší způsoby.</div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4o5tTNjt0Hv0b7kLTlY4zIABVgq1xCI0msZHCV2MHWqmc0RP8vrqw7pz0zqKvqaBu6I-eA9c32f8CwhiJAmU3NH9y1fKcTJZNRoh6LbzuBmOGmjkTl54i52ByQ0zEC5D79K8YbgqEYQs/s1600/Prachovnice+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4o5tTNjt0Hv0b7kLTlY4zIABVgq1xCI0msZHCV2MHWqmc0RP8vrqw7pz0zqKvqaBu6I-eA9c32f8CwhiJAmU3NH9y1fKcTJZNRoh6LbzuBmOGmjkTl54i52ByQ0zEC5D79K8YbgqEYQs/s640/Prachovnice+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Prachovnice - jinou jsem doma nenašel. Dále mi nepřišlo vhodné na jedné fotografii zachytit Cha Bu a "kakao", tak jsem alespoň přidal nenápadný čajový lístek</span></td></tr>
</tbody></table>
3) Dózy různých typů</div>
<div style="text-align: justify;">
Asi po dvou letech jsem začal používat dózy. Upřímně, tehdy jsem je nezačal používat pro jejich lepší skladovací vlastnosti (protože tehdy jsem nevěděl, že třeba světlo čaj ničí), ale proto, že se mi více líbily než skleničky od přesnídávky. Dnes mi to přijde již úsměvné. V případě dóz hodně záleží na jejich typu. Existují papírové dózy s potiskem zvenku a uvnitř s hliníkovou vložkou, které jsou téměř hermetické. Velmi kvalitní jsou také celokovové dózy s dvěmi víčky (zde nutno podotknout, že vnitřní víčko někdy těsní tak dobře, že je až obtížné ho vyjmout). Na druhou stranu existují i dózy, které mají pouze jednoduché víčko, které zase netěsní skoro vůbec. Jednou jsem dokonce dostal i pěknou dózičku s odklápěcím víčkem. Tehdy mi ani nevadilo, že patent na odklápění je tak "dokonalý", že v místě uchycení víčka vytváří do dózy dvě díry velikosti přibližně čtyř milimetrů čtvereřních každá. Později tento problém vyřešilo odstranění patentu, neprůsvitný papír a izolepa. Zjistit, zda dóza těsní je velmi jednoduché. Vložte dózu naplněnou čajem do polyetylenového sáčku a ten uzavřete. Nechte stát pár dní. Pokud po otevření sáčku ucítíte vůni čaje tak dóza těsní špatně. Problematická je i kapacita dóz. Většina dóz se vyrábí na 100 gramů čaje a méně. To ale neznamená, že se do nich vejde 100 gramů každého čaje. V případě velkolistých, nerolovaných čajů se do takové dózy vejde tak 50 gramů čaje, v případě čajů rolovaných klidně i 150 gramů. Dnes si již objednávám třeba i 500 gramů jednoho čaje a takové nmnožství se v jedné dóze skladuje velmi obtížně. Proto dnes na dózách oceňuji spíše hodnotu dekorativní než hodnotu skladovací.</div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAvjW3w4Ku7vHZrXSNlxlNzuXGzD_163hko9lzO2ADIbO4uVApyYmK8f_EcbDFzsBwQ8o8_sKWP_10fMjQaVjGTFBQPMsmf9MOfuaNH5MsgoIVRzNN-H6m_1ZwlBVfjSOSoqLepk8I-nA/s1600/Klasick%25C3%25A1+jednov%25C3%25AD%25C4%258Dkov%25C3%25A1+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAvjW3w4Ku7vHZrXSNlxlNzuXGzD_163hko9lzO2ADIbO4uVApyYmK8f_EcbDFzsBwQ8o8_sKWP_10fMjQaVjGTFBQPMsmf9MOfuaNH5MsgoIVRzNN-H6m_1ZwlBVfjSOSoqLepk8I-nA/s640/Klasick%25C3%25A1+jednov%25C3%25AD%25C4%258Dkov%25C3%25A1+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Klasická jednovíčková dóza</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrM9YuXT7dkyfKg1bLCTe9sPTVIiTH62rMFvnVLFqGphnZPTfIdw3at8p-so2QNp6FUKSPSJT_8oLjgijJ1v3b1Olr3SLoti26rsRWrKmPSyhuicJ3fdrxEHKL-xqydVQxuVg0DGq5LE0/s1600/D%25C3%25B3za+s+dvojit%25C3%25BDm+v%25C3%25AD%25C4%258Dkem+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrM9YuXT7dkyfKg1bLCTe9sPTVIiTH62rMFvnVLFqGphnZPTfIdw3at8p-so2QNp6FUKSPSJT_8oLjgijJ1v3b1Olr3SLoti26rsRWrKmPSyhuicJ3fdrxEHKL-xqydVQxuVg0DGq5LE0/s640/D%25C3%25B3za+s+dvojit%25C3%25BDm+v%25C3%25AD%25C4%258Dkem+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Dobře těsnící kovová dóza s dvojitým uzávěrem</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKCarSAxibdkcoOhvQrc7cwP8Oz9Y8SevCZwVMH9CRIj9YUuJCSAZe8Iz-K9LaOtGhDP2nsPTaVu8g10oXvbilN08p4zihf4ORDWI0JLH9XBwH8I2zizFXCxAOmYN3puE0dGQvxj2hvyM/s1600/Kvalitn%25C3%25AD+s+t%25C4%259Bsn%25C3%25ADc%25C3%25ADm+v%25C3%25AD%25C4%258Dkem+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKCarSAxibdkcoOhvQrc7cwP8Oz9Y8SevCZwVMH9CRIj9YUuJCSAZe8Iz-K9LaOtGhDP2nsPTaVu8g10oXvbilN08p4zihf4ORDWI0JLH9XBwH8I2zizFXCxAOmYN3puE0dGQvxj2hvyM/s640/Kvalitn%25C3%25AD+s+t%25C4%259Bsn%25C3%25ADc%25C3%25ADm+v%25C3%25AD%25C4%258Dkem+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Dobře těsnící dóza s pákovým uzávěrem</span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
4) Opakovaně uzavíratelné sáčky ("aluminizovaný plast" + možné další vrstvy)</div>
<div style="text-align: justify;">
Zde je nutné také zmínit, že ani v této kategorii není sáček jako sáček.
V současné době se používají dva typy opakovaně uzavíretelných sáčků. Kvalitativně nesporně horší jsou
sáčky z "aluminizovaného plastu". Tyto sáčky jsou z umělé hmoty, ve
které jsou zataveny kousky hliníku. Velkým problémem těchto sáčků je to,
že ačkoliv na první pohled vypadají jako ty kvalitnější, tak na rozdíl
od nich propouštějí světlo. A to docela dost světla, což je závažným
nedostatkem. Nejčastější verze těchto sáčků se skládá z jedné vrstvy
aluminizovaného plastu a vrstvy papíru na bocích. Dno vrstvu papíru
nemá. Subjektivním odhadnuto dno propouští 25 % světla, boky pak díky
přidané papírové vrstvě 10 %. Tyto hodnoty nejsou příliš vysoké z
hlediska matematického, ale z hlediska skladování čaje je považuji za
alarmující. Jak tyto sáčky poznat? Za prvé se nekrabatí a nedrží tvar
promáčklin jako sáčky s jednolitou vrstvou hliníku. Za druhé pokud se
skrz ně podíváte ve tmě na bodový zdroj světla uvidíte jak prosvítají. Jak jednoduché. Na dlouhodobé skladování nedoporučuji.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYTzM7YGYt4IsUKHCHpN31RmkJo67JL_k7PASmCmbFLawWsEyy-kCWgD2aSerIdaY9TnyZlN2fhYiL6Qybr61AFz2xkULo43JFUHTQVR90dShp75WjZH5eY-yblwEycyCzVhm2lrqF8ZQ/s1600/Nekvalitn%25C3%25AD+uzav%25C3%25ADrateln%25C3%25A9+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYTzM7YGYt4IsUKHCHpN31RmkJo67JL_k7PASmCmbFLawWsEyy-kCWgD2aSerIdaY9TnyZlN2fhYiL6Qybr61AFz2xkULo43JFUHTQVR90dShp75WjZH5eY-yblwEycyCzVhm2lrqF8ZQ/s640/Nekvalitn%25C3%25AD+uzav%25C3%25ADrateln%25C3%25A9+CR.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Opakovaně uzavíratelné sáčky propouštějící světlo. Tento jejich nedostatek bohužel nejde nafotografovat. Na první pohled vypadají totožně jako ty kvalitnější.</span></td></tr>
</tbody></table>
5) Opakovaně uzavíratelné sáčky (plast-hliník-plast)<br />
A máme tu vítěze. Alespoň podle mně. Dokonale ochrání jak před světlem, tak před vzduchem a vlhkostí. Většina prodejců je dnes využívá, takže je dostanete zadarmo k čaji. Znovuzavíratelný patent je velmi praktický a rychlý. Dají se dobře vymýt i od čajového prachu a poté znovu použít - je mi líto je vyhodit a navíc díky jejich vrstevnatému složení nejsou dnes recyklovány (je jich málo nato, aby se jejich recyklace ekonomicky vyplatila) a na skládce vydrží hodně dlouho. Jejich znovupoužitelnost mě hodněkrát zachránila, když jsem někomu chtěl dát na cestu vzorek čaje a nebyl jsem na toto připraven. Navíc se do větších vejde klidně i půl kila čaje. Mezi jejich nevýhody může patřit malá "fyzická odolnost" - tím myslím, že pokud si vám někdo omylem na sáček s čajem sedne, tak vám čaj nadrtí. To se ale snad moc často nestává. Dále je potřeva dávat pozor na poškození hliníkové vrstvy - hlavně v často namáhaných místech sáčku po nějaké době praskne. Po spotřebování čaje se podívejte sáčkem proti světlu. Pokud bude jako cedník, tak ho samozřejmě již nepoužívejte. Pokud s nimi ale zacházíte alespoň trochu opatrně, tak hliníková vrstva vydrží docela dlouho (2 či 3 roky). Zde si dovolím ještě upozornit, že je dobré kontrolovat, zda jste sáček opravudu uzavřeli. Občas se stane, že uzávěr do sebe nezapadne, i přesto, že "pohmatově" jste si jistí, že uzavření proběhlo úspěšně. Pro někoho jsou tyto sáčky taky málo ozdobné - to je pravda. Já upřednosťnuji ale raději jejich praktičnost a lepší ochranu čaje, než dekorativnost a proto jsou pro mě tyto sáčky na skladování čaje ideální.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibGoiVmwvRUg8BtJbSmtd-T6T4zp_HXPq9FlLCWinfDlVQyx3XHufEX80aGGXQvROuIa_WfGwUmgBNCDalARyb6HsglzX7pNcxuGK_Qxy7XAcJFRmso9JrHSev4eNZW-yAw5sYlsKOocY/s1600/Uzav%25C3%25ADrateln%25C3%25A9+s%25C3%25A1%25C4%258Dky+CR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibGoiVmwvRUg8BtJbSmtd-T6T4zp_HXPq9FlLCWinfDlVQyx3XHufEX80aGGXQvROuIa_WfGwUmgBNCDalARyb6HsglzX7pNcxuGK_Qxy7XAcJFRmso9JrHSev4eNZW-yAw5sYlsKOocY/s640/Uzav%25C3%25ADrateln%25C3%25A9+s%25C3%25A1%25C4%258Dky+CR.jpg" width="480" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Opakovaně uzavíratelné sáčky, které taky zná každý čajomil</span></td></tr>
</tbody></table>
Závěrem si dovolím zmínit, že jistě existuje mnoho dalších způsobů jak a v čem uchovávat čaj, ale výše uvedené jsou nejznámější a nejpoužívanější a každý začínající "čajař" si jimi pravděpodobně projde tak jako já. Sá jsem zvědav, zda u "hliníkáčů" zůstanu, nebo se časem dostanu k něčemu novému. Nějaké myšlenky by byly, čas a pokusy ukáží, zda nejsou mylné.</div>LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-276039975102594863.post-77121748863493711342012-01-05T20:51:00.000+01:002012-07-22T10:32:59.390+02:00<h1 class="title" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif; font-weight: normal; text-align: center;">
<span style="font-size: large;">Pai Mu Tan / Bílá pivoňka - historický článek</span></h1>
Úvod: před třemi lety jsem napsal můj první článek o čaji. Tento. Je pravda, že dnes bych mnohé udělal mírně odlišně. Zároveň si ale myslím, že článek je stále aktuální a proto ho na blog vkládám. Na konci článku dnes dopíši dodatek právě ohledně mírných odlišností.<br />
<br />
Následuje původní článek z roku 2008 v nezměněné podobě:<br />
<br />
Jedná se o můj nejoblíbenější čaj. Piji ho nejdéle ze všech čajů, přibližně 5 let. Za tuto dobu jsem ho připravoval i ochutnával připravený od jiných osob nespočetněkrát, a proto si myslím, že k němu mám co říct. V následujících řádkách a fotografiích vás seznámím s přípravou, kterou podle mě dosahuji nejlepší Bílé pivoňky.<br />
<br />
Druh: bílý čaj<br />
Sklizeň: 2008<br />
Zdroj: velkosklad<br />
Cena: velkoskladová (přibližně 40% běžné ceny v Aurii, Amaně)<br />
<hr style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;" />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-Int9ufeZnfQ/TwXs0cVWYXI/AAAAAAAAACM/-_cXqDxbaAk/s1600/P%25C5%2599%25C3%25ADpravav.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="http://3.bp.blogspot.com/-Int9ufeZnfQ/TwXs0cVWYXI/AAAAAAAAACM/-_cXqDxbaAk/s640/P%25C5%2599%25C3%25ADpravav.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Fotografie č. 1 - příprava na přípravu</span></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-JqhwzX48ZYQ/TwXtgCrJRII/AAAAAAAAACY/a_0f_cfP7r4/s1600/%25C4%258Cajov%25C3%25A9+l%25C3%25ADstkyv.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="http://1.bp.blogspot.com/-JqhwzX48ZYQ/TwXtgCrJRII/AAAAAAAAACY/a_0f_cfP7r4/s640/%25C4%258Cajov%25C3%25A9+l%25C3%25ADstkyv.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Fotografie č. 2 - čajové lístky</span></td></tr>
</tbody></table>
<h3 style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
Charakteristika čajových lístků</h3>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif; text-align: justify;">
Ve směsi čajových lístků jsou jasně patrné silně bíle ochmýřené
tipsy. Ostatní lístky jsou na vrchní straně tmavě zelené, na spodní
straně je pak zelená barva světlejší. Při bližším pohledu je možné
všimnout si na spodní straně bílých chloupků (bohužel ne na forografii).
Na části lístků je možno pozorovat částečné zahnědnutí. Je možno nalézt
jak téměř neporušené lístky tak také „drť “. </div>
<h3 style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif; text-align: justify;">
Příprava</h3>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif; text-align: justify;">
Standartně připravuji 3 nálevy v konvičce o objemu přibližně 250 ml.
Použito 8g čajových lístků. Pramenitá voda. Vůně čajových lístků ve
vyhřáté konvičce je alespoň pro mě naprosto nezaměnitelná. Je velmi
silná, hutná, těžká. Dalo by se říci, že doslova „praští do nosu“. I
přes výše zmíněnou sílu vůně není tato nepříjemná, ba spíše naopak. Je
možno cítit vyvážený poměr trávových a ovocně sladkých tónů. Při
přípravě tohoto čaje je velmi důležité slít všechnu vodu, jinak dojde k
„nalouhování na pozadí“ ,zatímco se pije připravený nálev. Dojde potom
k dosti výraznému narušení chuti dalších nálevů. Osobně při popíjení
postavým konvičku na hranu moře, aby její přední část, kde se při
slévání nahromadili lístky, byla vyvýšená a případná zbylá voda stekla
do zadní části, kde lístky nejsou. </div>
<h3 style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif; text-align: justify;">
První nálev</h3>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif; text-align: justify;">
Voda 70 stupňů. Doba louhování 75 sekund (= de facto nejnižší možná
doba slití obejmu konvičky). Barva slabě žlutá. Vůně prvního nálevu je
jemná, specifická. Je možno cítit jemné trávové tóny, převládají tóny
sladkého ovoce. Celkově působí vůně velmi příjemně. Není ji co vytknout.
Chuť prvního nálevu do značné míry koresponduje vůni. Je jemná, bez
jakýchkoliv náznaků hořkosti či trpkosti. Naprosté vyvážení jemných
trávových a ovocně sladkých tónů. (Tento první nálev zatím chutnal
komukoliv jsem ho udělal, i pijákům Pigi a jemu podobných čajů. U
ostatních čajů jsem tohoto výsledku ani zdaleka nedosáhl). Je možno
uvědomit si krátký ovocný aftertaste. </div>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-M7Qpu9cB9Cc/TwXuogZCPLI/AAAAAAAAACw/TH6Fo1DQIxs/s1600/1.+n%25C3%25A1levv.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="http://4.bp.blogspot.com/-M7Qpu9cB9Cc/TwXuogZCPLI/AAAAAAAAACw/TH6Fo1DQIxs/s640/1.+n%25C3%25A1levv.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Fotografie č. 3 - první nálev</span></td></tr>
</tbody></table>
<h3 align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
Druhý nálev </h3>
<div align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
</div>
<div align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
Voda 75 stupňů. Doba louhování 100 sekund. Barva
krásně žlutá. Složky vůně druhého nálevu jsou totožné s prvním. Vůně je
ale mnohem výraznější a převažují sladké ovocné tóny. Opět velmi
příjemná. Chuť druhého nálevu se od prvního mírně odlišuje. Chuť je
silnější a výraznější. Mírně převládají trávové tóny na úkor ovocných.
V pozadí je možno cítit velmi velmi slabou trpkost (možná je to jen
další tón trávovosti), která ale velmi pěkně dotváří celkovou chuť. Chuť
druhého nálevu je příjemná a je to pro mě typická chuť Bílé pivoňky.
Opět jen velmi krátký, jemný aftertaste.</div>
<div align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-QcYYJRetpZY/TwXvFTWgYaI/AAAAAAAAAC8/PsO61mqcbrc/s1600/2.+n%25C3%25A1levv.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="http://2.bp.blogspot.com/-QcYYJRetpZY/TwXvFTWgYaI/AAAAAAAAAC8/PsO61mqcbrc/s640/2.+n%25C3%25A1levv.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Fotografie č. 4 - druhý nálev</span></td></tr>
</tbody></table>
<br />
<h3 align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<span style="font-size: small;">Třetí nálev </span></h3>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif; text-align: justify;">
<span style="font-size: small;">Voda 80 stupňů. Doba louhování 120 sekund. Barva tmavě žlutá, trochu
naoranžovělá (nahnědlá). Vůně třetího nálevu je co do síly i charakteru
totožná s vůní druhého nálevu. Chuť třetího nálevu je opět výraznější,
zároveň ale také drsnější. Výraznější trávové tóny na úkor sladké
ovocnosti. Možno opět postřehnout slabou trpkost (či jiný trávový tón).
Celkově chuť opět velmi příjemná. Znatelný delší aftertaste, spíše
trávových tónů.</span></div>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<span style="font-size: small;"> </span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-eHhjkZhL4FY/TwXvag3LrdI/AAAAAAAAADI/G2gn3tcTgf8/s1600/3.+n%25C3%25A1levv.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="http://1.bp.blogspot.com/-eHhjkZhL4FY/TwXvag3LrdI/AAAAAAAAADI/G2gn3tcTgf8/s640/3.+n%25C3%25A1levv.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Fotografie č. 5 - třetí nálev</span></td></tr>
</tbody></table>
<h3 align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<span style="font-size: small;">Dodatek </span></h3>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif; text-align: justify;">
<span style="font-size: small;">Vůně lístků v konvičce znatelně s každým dalším nálevem slábne. Po
třetím nálevu je již velmi slabá, stále je ale možno postřehnout všechny
její složky jako v případě jen zahřátých lístků.</span></div>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-0nGHWtZzX7M/TwXv6bAK61I/AAAAAAAAADU/jzbQp67vlLE/s1600/Vylouhovan%25C3%25A9+l%25C3%25ADstky+2v.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="480" src="http://2.bp.blogspot.com/-0nGHWtZzX7M/TwXv6bAK61I/AAAAAAAAADU/jzbQp67vlLE/s640/Vylouhovan%25C3%25A9+l%25C3%25ADstky+2v.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">Fotografie č. 6 - vylouhované lístky</span></td></tr>
</tbody></table>
<div style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<span style="font-size: small;"><a href="http://www.e-cajovna.net/mgr/pcit4/auth/Vylouhovan___l__stky_2v.jpg"></a></span></div>
<h3 align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<span style="font-size: small;">Závěr </span></h3>
<div align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<span style="font-size: small;">Má mírné povzbudivé účinky (nebo mě probere samotná
příprava či popíjení?). Pokud si ho ale dáte před spaním, nebude mít
s usnutím problémy. Každopádně dle mého úsudku, mého čichu a mé chuti se
jedná o vynikající čaj, který bych každému doporučil. Jen pozor na
správnou přípravu. Snad se mi povedlo touto recenzí sdělit to důležité.
Zároveň přeji spustu výborné Bílé pivoňky. </span></div>
<div align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<br /></div>
<div align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<b><span style="font-size: small;">Dodatek 05.01.2011</span></b></div>
<div align="justify" style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">
<span style="font-size: small;"> Původní článek byl zveřejněn na <a href="http://www.e-cajovna.net/pai-mu-tan-bila-pivonka">tomto fóru</a>. Ani dnes pro mě článek není špatný, jen již dnes bych něco udělal trochu jinak. Za prvé by byly potřeba kvalitnější fotografie. Původní byly foceny navečer a je to znát. Prvních pět fotografií je jaksi do žluta (což zkresluje barvy nálevů) díky nedostatečnému osvětlení a na poslední (focené s bleskem) zase na mokrých lístcích dochází k odrazu světla. Dokumentační hodnota fotografií je snížena. Dnes bych zvolil i jinou přípravu a to 4 gramy čaje + gaiwan + voda alespoň 90 stupňů. Poslední věc, která se mi nezdá je čaj samotný. Na fotkách je pouze minimum správných lístků - tips + 2 nejmladší lístky, zato spousta lístků neúplných, fragmentovaných Taky je zarážející vzhled vylouhovaných lístků - nerovnoměrná oxidace. Polovina lístků je zoxidovaná, zahnědlá téměř úplně a druhá polovina je zase téměř oxidací netknuta. Chyba při sušení, zavadání? Nebo snad namíchání dvou čajů? No nebudu se pouštět do dalších úvah. vzorek k ověření již nemám a z článku vyplývá, že jsem z čaje byl nadšený, takže by to tak i mělo zůstat.</span></div>LLhttp://www.blogger.com/profile/09108123828769045973noreply@blogger.com0