O původu mikroorganismů v pchu-eru.

(English version here)

Trochu se zpožděním reaguji na komentář, kterým jeden z čtenářů přispěl k mému článku o oxidaci, fermantaci a zrání čaje. Podstatou jeho příspěvku je názor, že při fermentaci shu pchu-eru se mao cha uměle očkuje příslušnými mikroorganismy, zatímco z mého článku vyplývá, že mikroorganismy potřebné pro fermentaci jsou přirozeně přítomny na čajových lístcích již z přírody. Čtenář cituje článek na anglické wikipedii o pchu-eru, konkrétně souvětí o shu:
„The bacterial and fungal cultures found in the fermenting piles were found to vary widely from factory to factory throughout Yunnan, consisting of multiple strains of Aspergillus spp., Penicillium spp., yeasts, and a wide range of other microflora. Control over the multiple variables in the ripening process, particularly humidity and the growth of Aspergillus spp., is key in producing ripened pu'er of high quality.“

Toto souvětí překládám následovně:

"Bakteriální a houbové kultury přítomné ve fermentujících hromadách se liší v každé továrně v Yunnanu a skládají se z několika kmenů rodů Aspergillus, Penicillium, z kvasinek a celé řady další mikroflóry. Kontrola vícera proměných při fermentaci, obzvláště pak vlhkosti a množení rodu Aspergillus, je klíčem k výrobě shu pchu-eru vysoké kvality."

V souvětí ale není uvedeno očkování čaje čímkoliv a, dle mého názoru, to z něj ani nevyplývá. Pouze se dočítáme, že se mikroorganismy v jednotlivých továrnách liší - z této informace bych ale očkování nevyvozoval. Dle mne chtěl autor poukázat spíše na rozdíl zeměpisný než výrobní. Yunnan je rozsáhlá oblast a lze tedy předpokládat, že složení mikroflóry v jeho různých částech bude rozdílné. Mikroorganismy na listech čajovníků se mohou lišit například na základě nadmořské výšky čajovníků, orientace svahu zahrady, množství srážek, již zmíněného zeměpisného umístění a jistě i dalších proměnných. Uznávám ale, že je souvětí napsáno trochu nejasně a v úvahu přicházejí oba výklady. Autor článku na wikipedii uvádí jako zdroj souvětí studii: Isolation and Identification of Aspergillus Species from the Post Fermentative Process of Pu-Er Ripe Tea.
Dohledat tuto studii nebylo vůbec jednoduché, nebyla ani na Web of Knowledge. Nakonec jsem ale měl trochu štěstí. Studii tedy mám, ale je psána čínsky a tuto řeč bohužel neovládám. Anglicky je psán pouze abstrakt, který se skládá z celých čtyř vět :-) Důležitá je věta číslo tři: „It is noticed that the compositions of fungus flora in the post fermentative process of different Pu-Er ripe tea produced from different places were different.“ Tato věta ve volném překladu říká: Zjistili jsme, že se složení houbových kultur v procesu fermentace různých pchu-erů z různých míst liší. Domnívám se, že právě tato jediná věta byla hlavním zdrojem autora článku na wikipedii. Studii jsem se pokusil přečíst pomocí Google překladače a již po přečtení první věty mi bylo jasné, že překládací schopnost tohoto programu z čínštiny do češtiny není dobrá. Překlad je velmi hrubý, ale určitý přehled, o čem studie je, jsem získal. Dalším problémem je vložení druhého listu studie jako obrázku, ze kterého nelze kopírovat text pro překlad. Úvod studie popisuje zpracování pchu-eru a výsledky některých předchozích studií. Poté jsou popsány zjištěné mikroorganismy, hlavně houby (plísně). Na závěr autoři popisují v jakých čajích a z jakých oblastí byly nalezeny jednotlivé houby (plísně). Zdá se mi ale, že autoři výskyt hub spojují s prostředím (např. tropy apod.) nikoliv se zpracováním. O umělemém očkování pchu-eru se nezmiňují. To je vše, co mohu o studii, kvůli omezeným možnostem porozumění jejímu textu, říci.

Pomůže někdo s překladem?
Zdroj: Isolation and Identification of Aspergillus Species from the Post Fermentative Process of Pu-Er Ripe Tea,  Chen Keke, et al., Acta Botanica Yunannica. (28)2, 2006.

O původu mikroorganismů v pchu-eru píše i Robert J. Heiss ve svém článku Oxidation and Fermentation in Tea Manufacture publikovaném v časopisu The Leaf Magazin. Autor uvádí, že se bakterie (i když myslím, že slovo mikroorganismy je přesnější) potřebné pro zahájení a udržování procesu fermentace nacházejí:

1. na povrchu listů starých čajovníků rostoucích v původních lesích v oblasti Xishuangbanna. Zde si dovolím předpokládat, že se mikroorganismy nacházejí i na plantážových čajovnících, nikoliv jen na starých stromech v lesích,
2. v kontrolovaném prostředí, kde je dočasně skladována mao cha před lisováním do sheng pchu-eru,
3. v hromadách mao chy při fermentaci shu pchu-eru,
4. ve vlhkém prostředí při napařování mao chy před jejím lisováním do sheng pchu-eru,
5. v menší míře i v místnostech určených pro zrání pchu-eru.

Lze odvodit, že do míst označených jako dva až pět se mikroorganismy dostaly přenesením na listu. Dále autor přímo píše: „During the fermentation phase of Puerh manufacture, several important factors must coalesce. Following the harvest of the appropriate leaf, there should be ´wild´ bacteria available on the leaf itself; this will range from ´very little´ to ´an abundance´.“ Souvětí překládám následovně: Při fermentaci pchu-eru musí splynout několik důležitých faktorů - sklizeň správných listů na kterých by měly být divoké bakterie (autor užívá přímo výraz wild=divoký, což podporuje přírodní původ, a opět si myslím, že výraz miroorganismy je přiléhavější). Množství bakterií se může lišit od ´velmi mála´ po ´přebytek´.

Týž autor v knize The Story of Tea: A Cultural History and Drinking Guide píše: „The goal in making sheng pu-erh is to create an environment that will encourage the micro-organisms present on the leaf to remain alive.“ Překládám jako: Cílem při skladování sheng pchu-eru je vytvořit prostředí vhodné pro přežití mikroorganismů na listech. V širší souvislosti celé kapitoly o pchu-eru v této knize na mne vyjádření "na listech" působí tak, že vyjadřuje přírodní původ mikroorganismů. Tento výklad ale může být subjektivní.

Hlavně z prvního článku je zřejmé, že autor podporuje přírodní původ mikroorganismů v pchu-eru. Tuto skutečnosti několikrát uvádí a klade na ní důraz. V článcích není žádná zmínka o umělém očkování pchu-eru mikroorganismy.

Za zaslání studie Characteristic fungi observed in the fermentation process for Puer tea děkuji jednomu čajomilovi, čí spíše pchu-eromilovi. Pro tento článek jsou ve studii důležité dvě věty:

1. Microorganisms inhabiting the strawmat covering the pile and/or in the room infect the tea leaves. Ve volném překladu: Mikroorganismy se do čaje dostávají ze slaměných rohoží používaných na přikrytí hromad čaje a/nebo z místností.
2. Microorganisms are thought to infect the leaves from the mats and/or the ambient atmosphere. Ve volném překladu: Předpokládá se, že mikroorganismy infikují listy ze slaměných rohoží nebo z okolního vzduchu.

Tyto údaje se  překrývají s informacemi od Roberta J. Heisse, konkrétně s bodem 2 a 3 o pár odstavců výše. Z těchto vět opět vyplývá, že mikroorganismy potřebné pro fermentaci pchu-eru pocházejí z přírody (nebo z míst, kam byly přeneseny z přírody).

Nakonec jsem se zeptal na názor čtyř lidí, o kterých jsem přesvědčen, že mají dobré čajové znalosti. Nezávisle na sobě se shodli na přírodním původu mikrorganismů. Současně ale všichni dodali, že umělé očkování nelze zcela vyloučit vzhledem k obrovskému množství různých producentů pchu-eru nebo například v čajovém výzkumném ústavu.

Našel více informací ohledně přírodního původu mikroorganismů a žadné ohledně umělého očkování. Zjištěné informace podporují můj původní názor uvedený v tomto článku, tedy že mikroorganismy fermentující pchu-er pocházejí z přírody, nikoliv z umělého očkování. O fermentaci pchu-eru jistě existuje mnohem více zdrojů a pokud máte nějaký o umělém očkování, budu rád za jeho zaslání - jen tak se opět dozvíme více.

Je zajímavé, že o pchu-eru existuje obrovské množství článků, ale jen nepatrná část z nich zmiňuje původ mikroorganismů a to ještě obvykle velmi stručně.

Na závěr děkuji všem, kteří se se mnou podělili o jejich vědomosti nebo zdroj.

___________________________

Zdroje:

1) The Leaf - Tea and Tao Magazine, Issue 2, Oxidation and Fermentation in Tea Manufacture, Robert J. Heiss (http://the-leaf.org/The_Leaf/Home.html),

2) čtenář, který podnítil vznik tohoro zápisku, odkazuje na článek o pchu-eru na anglické Wikipedii,
3) Tea: history, terroirs, varieties, Kevin Gascoyne, Francoise Marchand, Jasmin Desharnais, Hugo Americi, 2011 Firefly Books Ltd., ISBN: 978-1-55407-937-7, 4)  The tea drinker´s handbook - Francois-Xavier Delmas, Mathias Minet, Christine Barbaste, Abbevillw Press 2008, ISBN: 978-0-7892-0988-7,

5) The Story of Tea: A Cultural History and Drinking Guide, Mary Lou Heiss and Robert J. Heiss, Ten Speed Press 2007, ISBN: 978-1-58008-745-2,

6) Isolation and Identification of Aspergillus Species from the Post Fermentative Process of Pu-Er Ripe Tea,  Chen Keke, et al., Acta Botanica Yunannica. (28)2, 2006,

7) Characteristic fungi observed in the fermentation process for Puer tea, Michiharu Abe, Naohiro Takaoka, Yoshito Idemoto, Chihiro Takagi, Takuji Imai, Kiyohiko Nakasaki, International Journal of Food Microbiology 124, 2008,

8) časem utvářené názory mé a mých přátel na tuto problematiku, které jistě byly ovlivněny tím, co jsme kde zaslechli nebo přečetli, ale již zapomněli kde nebo od koho. 

Flying Cloud

Dózičky. Krásné na pohled. A nejen to. Při troše bádání mohou být i poučné. Tato dózička, šest let mnou vlastněná, po celou tu dobu burcovala moji zvědavost, zda vyobrazené lodě existovaly, či zda jsou jen někoho výmyslem. Vyřešit tuto záhadu jsem se odhodlal až nyní, takže připouštím, že ona zvědavost byla šest let dupána mojí leností.

Před napsáním článku, jsem si říkal, že by bylo hezké, kdybych našel alespoň nějakou souvislost oněch lodí s čajem. Nakonec jsem souvislostí a zajímavostí z historie našel mnohem více, což mě velmi potěšilo a zároveň velmi prodelšilo následující článek.

Povšimněte nádherné "jarní" zelené barvy trávy vpravo umocněné sluncem.

Nejdříve se podíváme na to, jak na mě dóza působila po dobu, kdy jsem o vyobrazených lodích něměl hlubších znalostí.

Ztvárněna líbivě. Čtyřboký, mírně zaoblený hranol. Barva pozadí ponejvíce připomínající lehce opršelou béžovou omítku, kde již zub času vytvořil více odstínů této barvy. Výrazné, černé a červené písmo upozorňující na produkt. Obraz, umístěný ve středu, ač sám nevyveden výraznými barvami, působí, částečně i vlivem neutrálního pozadí, výrazně. Zobrazuje plachetnici na širém moři probíjející se velkými vlnami. Dojem "divokosti plavby" umocňuje výrazné naklonění lodi na stranu. Jeden by si skoro přál být na palubě, schytat občas spršku vodní tříště a užívat si ten pocit momentálního vítězství nad vodou.

Na víčku zanechal zub času svůj otisk. Či snad něčí pařát?

Nyní blíže k první z vyobrazených lodí - Flying Cloud. Nejvíce se mi zamlouvá překlad Letící Mrak, ale toto slovní spojení působí trochu toporně, proto budu používat anglickou verzi - ta mi zní mnohem harmoničtěji.

Flying Cloud byla loď typu clipper. Výraz clipper nejpravděpodobněji vznikl odvozením od slovesa clip, které v dřívějších dobách znamenalo, mimo spoustu dalších významů jak už to tak v angličtině bývá, běžet nebo letět rychle. Teď už je tedy jasné, co bylo hlavní předností clipperů. Jednalo se o velmi rychlé plachetnice 19. století, které měly tři nebo více stožárů a čtvercové plachty. Kvůli rychlosti byly na tehdejší dobu po celé své délce poměrně úzké, v porovnání s ostatnimi loděmi mohly nést pouze omezené množství nákladu a měly velkou celkovou plochu plachet. Byly vyráběny především v Anglii a ve Spojených státech amerických. Méně jich bylo vyrobeno ve Franci, Nizozemí a v troše dalších zemích. Plavily se po celém světě - nejvíce ale mezi Anglií a jejími koloniemi na východě, v transatlantickém obchodě a po dobu kalifornské zlaté horečky mezi New Yorkem a San Franciskem kolem mysu Horn.

Dioráma loděnice clipperů Donalda McKaye ve východním Bostonu z července 1852. Originál k vidění ve Vědeckém muzeu v Bostonu.

Nyní se dostaneme k nejdůležitější informaci - k objasnění, proč je Flying Cloud na čajové dóze. Clippery byly určené hlavně pro obchod se sezónním zbožím, které bylo kvůli zachování čerstvosti potřeba rychle dopravit na místo určení. Nejvíce se osvědčily pro dovoz vysoce ziskového a maloobjemového zboží jako byl čaj, koření, opium, pošta. Období náhlého rozmachu clipperů začalo v roce 1843 jako důsledek rostoucí poptávky po rychlejší dopravě čaje z Číny, pokračovalo a bylo umocněno potřebou rychlého zásobování nových nalezišť zlata v Kalifornii a Austrálii v 1848 a 1851.

Podle druhu převáženého nákladu nebo cílů jejich plaveb se tyto lodě dělily na několik obecně pojmenovaných skupin. Nevýznamnější skupinou byly čínské clippery, které byly nazývány také clippery čajovými nebo opiovými. Mě osobně by nikdy nenapadlo jakýmkoliv způsobem spojit čaj a opium, ale i Vám bude toto spojení, po přečtení pár dalších řádek, jasné. Evropské obchodní společnosti zpočátku platily za čaj stříbrem. Jak ale cena stříbra postupně rostla, stával se takovýto obchod nevýhodný a čaj neúnosně drahý. Východoindická společnost proto začala vyrábět produkt, který byl číňany stejně tak žádaný jako angličany čaj, opium. V indii bylo naloženo opium, to poté směněno v Číně za čaj, na který se již čekalo v Anglii.

"Sovereign of the Seas" - nejrychlejší plachetnice jaká kdy byla postavena.

Dnes se nám to může zdát podivné, ale návraty clipperů byly očekávanými společenskými událostmi. Soutěživost mezi clippery samotnými a jejich "fanoušky" byla tehdy společenskou zálibou. Záznamy časů jejich plaveb, jakožto i další jejich úspěchy, byly oblíbenou přílohou tehdejších novin. V dobovém tisku tak bylo například k dočtení, že 31. července 1856 vyrazil clipper Challenger ze Šanghaje do Londýna s "nejhodnotnějším nákladem čaje a hedvábí, který byl kdy složen v jednom podpalubí". Někdy byla tato soutěživost až nevraživá a možná tedy i podobná současnému, občas příliš útočnému jednání čajových prodejců, které je poté přenášeno i na jejich zákazníky.

San Franciské klippery velmi často pluly kolem mysu Horn.

Životnost těchto lodí byla krátká. Málokterá brázdila světová moře déle než dvě desetiletí. Období největšího rozmachu clipperů trvalo pouhých dvacet let. "Ekonomická krize" roku 1857 utlumila obchod s dražším zbožím přepravovaným těmito loděmi. V tomto období také byly postupně zaváděny lodě na parní pohon, které byly sice výrazně pomalejší, ale na rozdíl od clipperů, které byly závislé na větru, mohly dodržovat jízdní řád. Takzvanou poslední ranou bylo otevření Suezského průplavu v roce 1869, který zkrátil cestu z Asie do Evropy pro parní lodě o polovinu zatímco pro clippery byl nepoužitelný. Poté co clippery ztratily čajový obchod, dosloužily zbývající v obchodě s vlnou mezi Anglií a Austrálií, případně v osobní dopravě. Postupný vývoj stále rychlejších parních lodí znamenal jejich opravdový konec.
Pod plnými plachtami dosahovaly tyto lodě rychlostí kolem 30 kilometrů za hodinu. V roce 1854 plul Sovereign of the Seas nejvyšší rychlostí, jakou kdy obchodní plachetnice dosáhla - 41 kilometrů zahodinu. Na počest těmto lodím mi přijde vhodné zde zmínit, že 24 hodinový vzdálenostní rekord Champion of the Seas (861 kilometrů!*) byl překonán až v roce 1984 moderním katamaránem, tedy lodí postavenou pro zábavu a závody, nikoliv pro obchod. Žádná novější, tedy ani současná, obchodní plachetnice nikdy nedosáhla lepšího výsledku.

Champion of the Seas - Východní boston, kolem 1854.

Do současnosti nám zanechaly ještě jeden překvapivý odkaz. Tvar jejich trupu s minimálním odporem využívá většina amerických letadlových lodí.

Přestože bylo těchto plachetnic postaveno velké množství, v perfektním stavu se do dnešního dne dochovala pouze jedna. Cutty Sark, postavená v roce 1869, byla jedním z posledních ale také z nejrychlejších clipperů postavených pro čajový obchod. Po celkové opravě dokončené v roce 2012 si ji můžete prohlédnou ve stavu, který co nejlépe odpovídá jejímu původnímu vzhledu, blízko Národního námořního muzea v Londýně. Dále se pak do dnešních dnů z těchto plachetnic dochovaly již jen dva trupy v různých stádiích rozkladu.

Cutty Sark očekávající náklad vlny v přístavu v Sydney kolem 1890.

Flying cloud

Flying cloud je nejslavnější clipper postavený v loděnici Donalda McKaye. Věhlas získal velmi vyrovnaným závodem s "Hornetem" v roce 1853, dále tím, že měl jako navigátora ženu a hlavně stanovením nejkratšího času plavby z New Yorku do San Francisca kolem mysu Horn.

25. dubna 1851, nedlouho po spuštění lodě na vodu, napsal v The Boston Daily Atlas Duncan McLean následující: Pokud značná délka, ostrost hran spolu s přiměřenou šířkou a výškou, přispívají k rychlosti, musí být Flying Cloud neobyčejně rychlý, protože je ve všech těchto ohledech skvělý.

"Loďopis" Flying Cloud:
15. duben 1851
Spuštěna na vodu pro Grinell, Minturn & Co. Původně byla loď postavena pro jinou společnost za 50 000 dolarů. Pár dní před dokončením ale byla odkoupena výše uvedenou společností za téměř dvojnásobnou cenu 90 000 dolarů.

Plány Flying Cloud.

2. červen 1851 až 31. srpen 1851
Pouhých šest měsíců od spuštění doplula pod velením kapitána Josiaha Perkinse Cresseyho z New Yorku do San Francisca za 89 dní a 21 hodin. 31. června urazila téměř 693 kilometrů za 24 hodin. Na začátku kalifornské zlaté horečky trvalo lodím urazit vzdálenost mezi New Yorkem a San Franciscem (téměř 30 000 kilometrů) obvykle déle než 200 dnů. Flying Cloud hned svoji první cestou tuto dobu zkrátil o více než polovinu a zároveň doplul v zatím nejrychlejším čase. Tato událost byla tučnými titulky popsána na titulních stránkách mnohých tehdejších novin.  
6. leden 1852 až 9. duben 1852
Plavba z Whampoy do New Yorku za 94 dní. 
1. prosinec 1852 až 8. březen 1853
Plavba z Whampoy do New Yorku za 96 dní. 
12. duben 1853 až 12. srpen 1853
Slavný závod s Hornetem. Hornet vyplul směr San Francisco s dvoudenním náskokem před Flying Cloud. 15. května překročil Flying Cloud rovník v rekordním čase 17 dnů od proplutí kolem Sandy Hook (písčina uzavírající z jižní strany New Yorkský záliv). Zápisy z lodního deníku těchto sedmnácti dní byly zvěřejněny v Bostonském Daily Atlasu. Dá se předpokládat, že i další články z tohoto závodu opět velmi slušně plnily stránky novin. Dovolím si označit připlutí obou závodníků do San Francisca za působivé. Přestože, vzhledem k malému rozestupu, měli obě lodě stejné povětrnostní podmínky, dokázal Flying Cloud málem vymazat náskok Hornetu. Obě lodě dorazily do San Francisca v téměř stejný čas, Hornet pouhých 45 minut před Flying Cloud.

Dobový plakát upozorňující na Hornet.

21. leden 1854 až 20. duben 1854
Plavba z New Yorku do San Francisca za 89 dní a 8 hodin**. Tímto vynikajícím výsledkem Flying Cloud vylepšil svůj vlastní, tři roky starý rekord, o dalších 13 hodin. Tento skvělý výsledek žádná plachetnice nepřekonala dlouhých 135 let, tedy do roku 1989, kdy byl na této trase ustanoven nový rekord moderní závodní plachetnicí. Dovolím si předpovědět, že je velmi nepravděpodobné překonání času Flying Cloud jinou obchodní plachetnicí. Stanovení rekordu bylo tehdy o to větší senzací tím, že lodním navigátorem byla žena, což bylo na tehdejší dobu neobvyklé. Onou navigátorkou byla žena kapitána J. P. Cresseyho Eleanor Cressey. Tato jediná plavba jim tehdy přinesla obrovskou, i když krátkodobou, jak už to tak bývá, společenskou slávu. 
20. červenec 1854 až 24. listopad 1854
Plavba z Whampoy do New Yorku za 115 dní. 
5. září 1855 až 14. prosinec 1855
Plavba z Whampoy do New Yorku za 99 dní. 
13. březen 1856 až 14. září 1856
Pod velením kapitána Reinarda doplula z New Yorku do san Francisca za 185 dní. 31. června urazila téměř 693 kilometrů za 24 hodin. Během této plavby je jí také připisováno uplutí téměř 745 kilometrů za 24 hodin.

Flying Cloud u ostrova Wight, James E. Buttersworth, 1859-1860. Převzato z Wikipedia.org. Zde nebylo možné umístit copyright tak, aby nezkazil dojem z obrazu.

10. květen 1856 až 23. červen 1856
Na cestě do San Francisca ztratila část stožárů. Opravy proběhly v Riu de Janeiru. Současně byly opraveny i tyče na podporu plachet a lanoví. 
14. září 1856 až 4. leden 1857
Zakotvení v San Franciscu. 
Duben 1857 až 8. prosinec 1859
Zakotvení v New Yorku. V roce 1858 byly znovu opraveny tyče podpírající plachty a lanoví. 
28. únor 1861 až 24. květen 1861
Plavba z Londýna do Melbourne za 85 dní. 
1862
Zakoupena společností Mackay & Co z Liverpoolu pro zamýšlené plavby do Austrálie. Místo toho byla ale dána do zástavy liverpoolské rodině Forwoodů. Nakonec plula pro společnost "Black Ball Line" Jamese Bainea mezi Anglií a Austrálií 
24. říjen 1867 až 7. únor 1868
Plavba z Gravesendu do Brisbane za 106 dní. 
5. červen 1868 až 25. září 1868
Plavba z Sydney do Gravesendu za 112 dní. 
4. červen 1870 až 30. srpen 1870
Pod velením kapitána Owena doplula z Londýna do Hervey´s Bay za 87 dní.

19. duben 1871
Poté co James Baines & Co. přestal za loď platit, přešla zpět do vlastnictví rodiny Forwoodů, která ji prodala Harrymu Smithovi Edwardsovi ze South Shieldu. Poslední roky své služby se plavila mezi Anglií a Kanadou v obchodě se dřevem.
19. červen 1874
Najela na mělčinu u ostrova Newfoundland (blízko města St Johns). Byla těžce poničena a následně prodána. 
Červen 1875
Loď byla spálena kvůli snadnému získání hodnotných, měděných a železných součástí.

Názor na "reklamní sdělení" dózy.

Jistě jste si i Vy všimli, že zde něco nehraje. Po dohledání informací o clipperech na mě působí "reklamní mišmaš" dózy úsměvně. Obsahuje spoustu faktů, které, ač samostatně pravdivé, byly splácány do takového "pelmelu", který se snaží využít všech jejich kladných vlastností současně, ačkoliv si vzájemně odporují. Prostě klasická zavádějící reklama, kterou jsem se pokusil rozšifrovat:

1) Z dózy se třeba dozvíme, že čaj byl přivezen skrz Suezský průplav a zároveň je na ní obrázek plachetnice známé pro svou rychlost. Zde je využito dvou "rychlostních informací". Průplavu, který zkrátil cestu o polovinu a rychlé plachetnice. Toto spojení tak evokuje myšlenku, že nejrychlejší loď přivezla čaj nejkratší cestou a tedy je nejčerstvější. Věřím, že spousta lidí neví, že Suezský průplav je pro plachetnice prakticky nepoužitelný a proto mohou být snadno zmateni.

2) Úsměvně působí i spojení "prvním parníkem" a obrázku Flying Cloud, tedy plachetnice a nikoliv parníku.

3) Zobrazení "San Franciského" clipperu, který se do Číny nikdy nepodíval, na čajové dóze je také poněkud zarážející.

4) Samozřejmě nesmí chybět spousta tučně napsaných superlativů. Prvním parníkem, skvělá volba, speciální výběr, nová sezóna. Zde se přiznávám, že netuším, co se skrývá pod spojením "the most extra gurio". Význam slova gurio jsem nikde nedohledal.

Zde mi přijde vhodné přirovnání k pojmu "první čaj roku", který je také často velmi volně vykládán, či snad lépe řečeno, šikovně používán tak, aby nakupujícího zmátl. Ale o tom až příště.

Před napsáním článku jsem měl obavy, zda najdu o obrázku na dózičce alespoň pár relevantních informací. Nakonec jsem se dostal do problematiky clipperů a lodní čajové dopravy mnohem hlouběji než jsem čekal a proto je článek také tak dlouhý (a to byla konečná verze zkrácena). O cliperrech a jejich spojení s čajem by toho šlo napsat mnohem více. Pochybuji ale, že by někdo takový obsáhlý článek, čí spíše již brožuru, přečetl až do konce. Snad se mi povedlo článkem výše shrnout o clipperech to nejdůležitější v přijatelném rozsahu. Jsem přesvědčen, že vzhledem k skvělým výkonům, kterých tyto lodě na tehdejší dobu dosáhly, si zaslouží nezůstat zapomenuty.

__________________________________________________________________________________

* V originálních článcích jsou vzdálenosti uvedeny v blíže neurčených mílých. Vzhledem k tomu, že se jedná o námořní vzdálenosti, použil jsem v přepočtu na kilometry námořní míle (1 námořní míle = 1 852 metrů).
** Měřeno od vytáhnutí kotvy v New Yorku po spuštění kotvy v San Francisku. V tehdejší době bylo více kritérií, podle kterých se měřily dosažené časy. Druhým nejčastějším bylo uvádění času od vyplutí z New Yorku do připlutí k San Francisku. Tehdy bylo běžné, že lodě nějaký čas čekaly před samotným přístavem než mohly zakotvit přímo v něm. Vzhledem k tomu, že v takovém případě sice loď byla již v San Franciscu, ale samotná plavba nebyla ukončena, přiklonil jsem se k uvádění časů dle prvního měřítka.

Zdroji mi byly hlavně následující články a v nich uvedené odkazy:
1) http://en.wikipedia.org/wiki/Flying_Cloud_%28clipper%29
2) http://en.wikipedia.org/wiki/Clipper
3) http://en.wikipedia.org/wiki/Hornet_%28clipper%29
4) http://en.wikipedia.org/wiki/Sovereign_of_the_Seas_%28clipper%29
5) http://en.wikipedia.org/wiki/Cutty_Sark
6) http://en.wikipedia.org/wiki/Champion_of_the_Seas

Copyright. V tomto článku je využito informací převážně z Wikipedie, otevřené encyklopedie (www.wikipedia.org). Z tohoto důvodu je veškerý text tohoto konkrétní článku uvolněn pod tímto copyrightem. Fotografie převzaté z Wikipedie jsou chráněny jejími autorskými právy. U mých fotografií jsou "všechna práva vyhrazena".